Začíná rekonstrukce Jurkovičovy vily

Včera ráno byla předáním staveniště oficiálně zahájena rekonstrukce Jurkovičovy vily v brněnských Žabovřeskách. Stalo se tak necelé tři roky poté, co ji v roce 2006 získala do své správy Moravská galerie v Brně. Cílem projektu financovaného z tzv. Norských fondů je nejen rehabilitace celého areálu, tedy obnova vily včetně přiléhajícího pozemku, ale také příprava a realizace stálé expozice a studijního centra mapujícího život a dílo architekta Dušana Samo Jurkoviče.

"Je to pro nás podstatný krok k naplňování střednědobé koncepce Moravské galerie v Brně, která počítá s integrováním architektury do našich aktivit. Paralelně pracujeme i na dalších projektech, které se týkají stejné oblasti, tedy na přípravě stálé expozice Josefa Hoffmanna v Brtnici a rehabilitaci areálu Místodržitelského paláce v Brně," uvedl k zahájení projektu Marek Pokorný, ředitel MG.

Investorem akce je Moravská galerie v Brně. Hlavním projektantem rekonstrukce se stala společnost TRANSAT Architekti, konkrétně Ing. Petr Všetečka, a jako generální dodavatel byla v rámci výběrového řízení vybrána akciová společnost IMOS. Celkový rozpočet projektu je 1 251 878 eur, tedy přibližně necelých 35 milionů korun. Zhruba 30 milionů z této částky připadne na rehabilitaci areálu a zbytek bude věnován na vybudování stálé expozice a studijního centra. Přípravy expozice probíhají souběžně s rekonstrukcí a spolu s vilou by měla být zpřístupněna v závěru roku 2010.
Na včerejším předání staveniště byl stanoven podrobný harmonogram prováděných prací, ale například také postup při ochraně zrestaurovaných částí stavby. Povrchy ve vile (stěny, okna, dřevěné prvky atd.) byly totiž v roce 2007 díky účelové dotaci vlády ve výši         2,5 milionu korun z velké části zrestaurovány, a bude proto potřeba zabránit jejich poškození v průběhu stavby.
Samotná realizace bude zahájena rekonstrukcí složitého systému krovů. V první fázi bude kolem vily postaveno lešení a celý dům se ocitne "pod stanem". Následně dojde k rozebrání střechy, kdy jednotlivé tašky budou pečlivě popsány a očíslovány, aby mohly být po ukončení práce na krovech vráceny na stejné místo. Poměrně komplikované bude například také provádění rozvodů v místnostech. V těch se totiž pod vrstvami pozdějších přemaleb zachovala původní barevná výzdoba stěn a dalších prvků, proto projektanti pečlivě plánují každý zásah, a kde jen to bude možné, povedou dráty a trubky původními trasami.
Podobně pečlivě pak budou probíhat i další práce, od izolace stavby až po úpravu zahrady nebo obvodového laťkového plotu s podezdívkou. O průběhu prací bude MG veřejnost průběžně informovat; mimo jiné na www.moravska-galerie.cz.

O PROJEKTU
Projekt s názvem Centrum Dušana Samo Jurkoviče v Brně byl zařazen do 3. výzvy žádostí o granty z Finančních mechanismů EHP/Norska (tzv. Norské fondy), přesně do prioritní oblasti "Uchovávání evropského kulturního dědictví". Jeho cílem je vzorová rehabilitace památkově chráněného objektu a jeho zpřístupnění veřejnosti. Součástí je vybudování již zmíněné stálé expozice a badatelského centra D. S. Jurkoviče.
Na způsob provedení rekonstrukce vily je přitom kladen zvláštní důraz. Každý krok přípravných i realizačních prací je pečlivě zaznamenáván a ze získaných materiálů vznikne vzorový manuál rekonstrukce, který bude sloužit jako návod při řešení obdobných problémů obnovy památkově chráněných staveb. Již v průběhu stavby však budou klíčové kroky zpřístupňovány veřejnosti v podobě tzv. on-line rekonstrukce, rovněž součásti projektu, která bude umístěna na webových stránkách MG.

JURKOVIČOVA VILA
Vlastní vila Dušana Samo Jurkoviče v Brně-Žabovřeskách (Jana Nečase 2) je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek přelomu 19. a 20. století v Brně. Spolu s realizacemi Jurkovičových návrhů na Pustevnách, v Luhačovicích a na zámku Nové Město nad Metují tvoří základ architektova dochovaného díla v České republice. Význam, jaký sám autor této stavbě přikládal, potvrzuje skutečnost, že se vila jako jeden velký jedinečný "gesamtkunstwerk" stala výstavním exponátem během výstavy uspořádané Klubem přátel umění ve dnech 26. srpna - 20. září 1906.
Architekt Dušan Samo Jurkovič si postavil rodinnou vilu s ateliérem v těsné blízkosti Císařského lesa (dnešní Wilsonův les) podle vlastního projektu. Dům byl navržen a vybudován na principech anglického venkovského domu "cottage" s dominantní dvoupodlažní halou uprostřed dispozice. Do dějin architektury pak vstoupil spolu s další autorovou tvorbou jako významný projev folklorně orientovaného proudu secesního umění. Dřevěné prvky na fasádách spolu se střešní krajinou se mu staly výtvarným vyjádřením stavební podstaty domu i vyjádřením jeho výchozí orientace na lidovou architekturu. U Jurkovičovy vlastní vily mají však již značně redukovanou formu a dům je suverénním architektonickým projevem secesního hnutí. Ve střední Evropě k němu můžeme nalézt paralelu například v Olbrichových stavbách v Darmstadtu, v českém prostředí pak jde zřejmě o nejdůslednější realizaci myšlenek britského hnutí Arts and Crafts.
Dušan Samo Jurkovič s rodinou žil ve své vile necelých 13 let. V březnu 1919 dům prodal a odstěhoval se do Bratislavy. V následujícím období prošla vila řadou dílčích změn. Moravská galerie v Brně ji získala v roce 2006 a stala se tak správcem páté architektonicky pozoruhodné budovy určené k prezentaci výtvarné kultury. Završila tím své úsilí o vytvoření podmínek pro výzkum, péči a zprostředkování této oblasti v celé její šíři a rozšířením svého záběru na architekturu se stala jediným muzeem umění v České republice zabývajícím se výtvarným uměním zcela komplexně.
Během roku 2007 (tedy 101 let po svém prvním zpřístupnění) otevřela MG vilu veřejnosti a ta se mohla seznámit se stavem interiéru vily na vlastní oči. Vyklizené vnitřní prostory si během dvaceti tří dnů otevřených dveří prohlédlo celkem 5115 osob (průměrně tedy 222 osob za den).
V závěru roku 2007, v souvislosti s připravovanou stálou expozicí v obnovené Jurkovičově vile, zakoupila Moravská galerie v Brně celkem šedesát jeden kus nábytku z dílny tohoto významného slovenského architekta a designéra. Nábytek pochází z rodinného zámečku v Molitorově u Kouřimi ve Středočeském kraji, jehož rekonstrukce mezi lety 1908-1909 proběhla podle plánů Dušana Samo Jurkoviče a část souboru byla v roce 2008 k vidění na výstavě Za patnáct.