Sádrovláknité desky fermacell v zázemí dřevostavby přírodního amfiteátru v polské Bytomi

V srpnu 2014 byla v polském městě Bytom otevřena nová originálně řešená přírodní divadelní scéna. Dílo, připomínající podle polských médií šál ve větru, je mimořádně zdařilým výsledkem česko-polské spolupráce - autorem architektonického návrhu je polský architekt Łukasz Pluta z ateliéru Plus 8, konstrukční a statický návrh dřevěné konstrukce navrhl Ing. Zbyněk Šrůtek z ateliéru Timberdesign a realizaci dřevěné části konstrukce provedla společnost KASPER Polska Sp. z o.o. V zázemí přírodního amfiteátru se uplatnily sádrovláknité desky fermacell, se kterými má firma KASPER dlouholeté zkušenosti a které jsou velmi oblíbené i na polském trhu.

Nový amfiteátr v Bytomi byl postaven na místě staré "koncertní mušle", která byla ve špatném stavu a která byla zbourána. "Podle našeho názoru by byl pokus o záchranu stávající budovy příliš nákladný a nemusel nutně přinést požadovaný konečný výsledek," říká Łukasz Pluta, architekt z ateliéru Plus8 ze Zabrze. Designéři se proto rozhodli pro demolici stávajícího objektu a umístění nového, který splňuje platné zákony a technické podmínky.

Výstavba nového amfiteátru je jedním z prvků současné úpravy historického městského parku města Bytom a architekti se u nového projektu snažili navázat na předchozí design koncertních prostor. Podle jejich názoru autor původního objektu zcela správně reagoval na úkol odlehčit velkou budovu v parku a vzbudit efekt "levitace". A tentýž cíl měli i autoři nového amfiteátru, který bude sloužit pro pravidelně v parku organizované koncerty a divadelní představení. "Mluvíme o vzdušné střešní konstrukci, která formálně působí dojmem, že velký pevný blok se volně vznáší nad scénou," vysvětlil Łukasz Pluta, autor architektonického návrhu. Hlavní devizou nové budovy byla i skutečnost, že architekti realizovali uvedený efekt použitím dnes běžně dostupných materiálů a technologií.

"Ze stavebně-technického hlediska je stavba amfiteátru rozdělena na dvě části - hlavní scénu a zázemí, které jsou vzájemně geometricky provázané prostorovým tvarem zastřešení, který dává stavbě výjimečný charakter," říká Ing. Zbyněk Šrůtek. Zakřivená střešní konstrukce hlavní scény je tvořena 10 ks tvarově odlišných podélných rámů z lepeného lamelového dřeva, z boční strany kloubově připojených na železobetonové opěrné stěny. Rámy tloušťky 100 mm s proměnným průřezem po jejich délce (600 - 1030 mm) a vzepětím (3700 - 6450 mm) překlenují v podélném směru vzdálenost 18m a v příčném směru jsou rozmístěné v roztečích 1,2 m. Rámy v příčném a podélném směru mají čtvercové kazetové uspořádání a jsou doplněné o dřevěný diagonální ztužující systém konstrukce, zajišťující stabilitu v příčném směru. Veškeré konstrukční uspořádání prvků a především jejich spojů byly navrženy s maximálním důrazem na estetickou čistotu celku. 

Konstrukce stěn v zázemí divadelní scény (šatny) je navržena v systému "two x four" s konstrukční sádrovláknitou deskou fermacell. Konstrukce střechy je v této části řešena v kombinaci dvou technologií. Ve viditelné části je navržen stejný systém jako u hlavní scény, tj. prvky z lepeného lamelového dřeva, v neviditelných místech je střešní konstrukce řešena z příhradových vazníků se styčníkovou deskou.