Atelier Štěpán - Chrám v Litomyšli se po čtyřiceti letech probudí v novém

Brno/Litomyšl - Hrobka, kterou otevírá elektronika, podlaha potetovaná bronzovými nápisy nebo vyhlídková terasa mezi kostelními věžemi. I takové úpravy navrhl významný architekt sakrálních staveb Marek Jan Štěpán se svou ženou Vandou Štěpánovou pro rekonstrukci piaristického chrámu Nalezení svatého Kříže v Litomyšli. Ten se 14. září veřejnosti otevře po více než čtyřiceti letech. Kromě opravy kostela, který chátral od roku 1968, čeká na věřící, milovníky kultury i turisty řada architektonických novinek.

Přes čtyřicet let sloužil zavřený kostel Nalezení svatého Kříže v Litomyšli jako skladiště a parkoviště. Teď se unikátní barokní perla opět vrací k životu a má se opět stát centrem kulturního života Litomyšle. Nezůstane ale „jen“ kostelem – unikátně propojí sakrální, turistický a kulturní provoz.
„Otázka, co udělat s natolik poničeným prostorem, byla vlastně ze všech nejtěžší,“ popisuje architekt Marek Jan Štěpán, který je společně se svou ženou Vandou Štěpánovou autorem projektu. Dát kostelu nové funkce bylo podle něj nezbytné. „Bez něj by tento prostor v dnešní době nebyl životaschopný,“ dodává architekt.

Rozhovor o Markem J. Štěpánem
 
Co jinde v kostele neuvidíte — Kostel tak nebude sloužit jen k bohoslužbám, ale také k pořádání koncertů, divadelních představení či dalších kulturních akcí. Návštěvníci zde budou moci zhlédnout stálou expozici sakrálního umění diecéze s inspirativním názvem Andělé na návrší i další výstavy, turisté se zase budou moci pokochat z vyhlídkové terasy mezi kostelními věžemi, projít si kostel po nově vložené lávce přes příčnou loď nebo si prohlédnout unikátní zachovalé prostory zákristie. Soudobí umělci zase budou moci vystavovat v hrobce, jejíž poklop je na elektrické ovládání.
„Nechtěli jsme ale, aby kostel byl muzeem. Jeho životaschopnost by pak nebyla dlouhá. Třeba podobně se to dělo v Rusku, kde v kostelech vznikala muzea ateismu. Studovali jsme proto historii piaristů i samotného kostela a snažili se rekonstrukci co nejvíce propojit s pohnutými dějinami místa,“ popisuje Marek Jan Štěpán.
Podlahu tak zdobí bronzové nápisy, které připomínají nejdůležitější události místa. Šedá výmalba zase připomíná čtyři zničující požáry, kterými kostel prošel. „Na svých místech také zůstala řada nápisů. Například za varhanami zůstaly na zdi nápisy ze všech období 300leté historie kostela od chlapců, kteří se tam schovávali. Také lavice vypovídají o dějinách kostela – jsou na nich vyrytá jména a letopočty. Kdo v nich bude sedět, může si přečíst, co na ně vyryl někdo třeba před 200 lety,“ říká architekt Štěpán.

Město na opravu zajistilo rekordní dotaci — Projekt je součástí rekonstrukce celého zámeckého návrší. Na tu získalo město Litomyšl největší evropskou dotaci ve své historii – 400 milionů korun. Jen rekonstrukce kostela stála 80 milionů korun, zbytek dotace šel na opravu dalších 10 objektů na zámeckém návrší – na rekonstrukci piaristické koleje, opravu jízdárny, kočárovny, stáje, konírny, parku a prvního a horního nádvoří i rekonstrukci Zámeckého pivovaru a předzámčí.
„Jsem rád, že se jednu z nejvzácnějších perel českého baroka podařilo zachovat pro budoucí generace. Celková investice je na první pohled vidět a je dokladem kvalitního architektonického návrhu Marka Jana Štěpána a příkladnou ukázkou mistrovství českých restaurátorů. Myslím si, že za tu námahu celý projekt stál, už právě kvůli záchraně piaristického kostela,“ řekl starosta Litomyšle Michal Kortyš.
Kostel byl znovuvysvěcen kardinálem Vlkem letos v červnu, k slavnostnímu otevření všech zrevitalizovaných objektů na zámeckém návrší dojde 14. září. V 14 hodin dojde ke slavnostnímu předání klíčů, program bude však od rána velmi pestrý – od komentovaných prohlídek přes ukázky řemesel a přehlídky historických vozidel až po loutkové představení či koncert skupiny Spirituál kvintet.
Pod taktovkou architekta Marka Jana Štěpána vznikly například nově postavené kostely Svatého ducha v Ostravě, Šumné a v Zubří, jako hlavní architekt se podílel na velké liturgické úpravě katedrály svatého Mikuláše v Českých Budějovicích, navrhl osvětlení katedrály sv. Víta na Pražském hradě a je také autorem projektu novostavby kostela, který se bude realizovat v Brně – Lesné.

Kostel v číslech — užitná plocha kostela je přes 2 000 m²; vnitřní délka 62 m; šířka 35,5 m; výška v křížení lodí 25,6 m. Plocha vnitřních výmaleb se blíží 10 000 m². Práce na projektu zabrala architektům kolem 4 000 hodin.

Historie kostela Nalezení sv. Kříže — Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže byl vystavěn v letech 1714-1722 italským stavitelem Giovannim Battistou Alliprandim a po jeho smrti v r. 1720 dokončen Františkem Maxmiliánem Kaňkou. Název „Nalezení sv. Kříže“ nese po obrazu významného italského malíře Francesca Trevisaniho, který v kostele do roku 1775, než jej zničil oheň, visel. Dnes je v kostele jeho kopie.

1713 — významný italský architekt Giovanni Battista Alliprandi vyměřil stavební místo
1714 — položení základního kamene
1716 — zbořen starý kostel Panny Marie na místě stavby nového
1730 — dokončena výzdoba a výstavba kostela
1728 — původně Mariánské zasvěcení se mění na Nelezení Svatého Kříže, přemístění Trevizaniho obrazu z boční kaple na hlavní oltář
1735 — první požár (shořely dvě věže)
1775 — druhý tragický požár (zničen hlavní oltář se vzácným obrazem, evangelista sv. Jan, dvě zpovědnice, oltář sv. Václava, obě oratoře, varhany, zákristie a pavlač)
1814 — požár (zničen oltář P Marie, zpovědnice, varhany)
1883 — čtvrtý z ničivých požárů (zničen hlavní oltář)
1968 — kostel uzavřen z moci úřední
2010 — ministr kultury Václav Reidelbauch v kostele podepisuje rozhodnutí, na jehož základě byla městu Litomyšl přidělena dotace pro rekonstrukci zámecké návrší
2011 — začátek rekonstrukce