Komora: Moderní zdící prvky komplikují práci statikům, chybí jim technické normy

Praha – Cihly s lepšími akustickými a tepelně-izolačními vlastnostmi a jedno- dušší zdící pěny nebo lepidla namísto malty komplikují statikům práci. Výrobci u těchto stavebnin totiž často neuvádějí detailní technické informace, včetně uvedení vhodného použití na stavbách. Statici a projektanti tak mají problém s vypracováváním detailní dokumentace staveb. Zároveň moderní zdící prvky mohou být křehčí a mít nižší únosnost. V tiskové zprávě to dnes ČTK sdělila Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Podle ČKAIT zaznamenalo zdivo a zdící technologie v posledních desetiletích prudký rozvoj. Zdicí prvky mají například větší rozměry a účelové otvory. Vyhovují daleko lépe požadavkům na akustické vlastnosti a v mnoha případech dokáží zabránit únikům tepla, aniž by stavba musela následně být ještě zateplena. Všechna tato zlepšení se však podle ČKAIT negativně odrazila na vlastnostech, které jsou důležité pro statické řešení a chování celé nosné konstrukce.

"Problém je, že většina výrobců řeší vlastnosti cihly a jejich spojení, ale už neposkytují informace k odpovídajícímu vhodnému spojovacímu materiálu nebo napojení na klasické železobetonové konstrukce,“ sdělil Robert Špalek, předseda ČKAIT.

Hlavním problémem podle statika a předsedy ČKAIT pro oblast Plzeň Luďka Vejvary tak není ve využívání nekvalitních nebo neatestovaných materiálů. Projektanti a statici ale nejsou schopní bez norem správně definovat detail, který je klíčový pro určení chování celé konstrukce.

"Je třeba si uvědomit, že zděná konstrukce musí dobře fungovat po celou dobu své takzvané návrhové životnosti, což podle současných norem je 50 let. Za její návrh zodpovídá projektant, který musí mít dostatečné podklady, pokud nelze některé potřebné údaje nalézt přímo v příslušných normách,“ dodal Vejvara.

U nových stavebních materiálů podle ČKAIT chybí charakteristika technických vlastností, jakým je například modul pružnosti ve smyku. Ten je potřeba v případě posouzení chování objektu při seismickém zatížení. Dalšími požadovanými charakteristikami jsou maximální deformace zděných konstrukcí, jako jsou stropy či základy budov. Důležité jsou i maximální přípustné délky takzvaných dilatačních celků, které předchází nežádoucímu vzniku prasklin a jiných vad na stavbě, a to kvůli využití lepidel a pěn.

"Všechny zmíněné podklady mají vliv na statický návrh stavby. Zjistili jsme jejich absenci v katalozích doporučených vzorových detailů a technických řešení zděných konstrukcí pro používání jimi dodávaných systémů. Tato řešení jsou dnes běžně používána při navrhování i provádění staveb," uvedl Daniel Lemák, místopředseda pracovního aktivu Statika při Inženýrské komoře.

ČKAIT je veřejnoprávní stavovská organizace, která vznikla v roce 1992. Jejím úkolem je udělování autorizací pro obory inženýr, technik a stavitel aktivních ve výstavbě. Kromě toho komora spolupracuje při zpracovávání legislativních úprav a nabízí konzultační činnost týkající se výstavby.