MŽP povolilo výstavbu plavební komory na Baťově kanálu v Bělově

Zlín - Ministerstvo životního prostředí souhlasí s výstavbou plavební komory na Baťově kanálu v Bělově nedaleko Otrokovic na Zlínsku. ČTK o tom včera informoval mluvčí Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) Václav Straka. Stanovisko však obsahuje řadu podmínek, jejichž možnosti splnění bude nyní investor prověřovat. Termín zahájení výstavby je vzhledem k současné ekonomické situaci prozatím nejistý.
    ŘVC získalo souhlasné stanovisko k záměru vybudovat plavební komoru na stávajícím jezu Bělov u Otrokovic, upravit plavební dráhu a vystavět nové přístaviště v Kroměříži po dvou letech přípravných prací. "Plavební komora, která bude obdobné velikosti jako ostatní již realizované na Baťově kanálu, by umožnila prodloužení severní části vodní cesty Otrokovice - Rohatec až do města Kroměříž," přiblížil Straka.
    Bělovský jez momentálně turisty vyhledávanou vodní cestu Baťův kanál rozděluje. Od propojení do Kroměříže si ŘVC slibuje zvýšení atraktivity kanálu i lepší podmínky pro využití jeho turistického potenciálu. Podle dřívějšího vyjádření zástupců investora by se plavební komora v Bělově mohla začít stavět v roce 2012, náklady činí kolem 182 milionů korun.
    "V podstatě tato čísla platí, ale jako definitivní je vzhledem k tomu, jak se sestavuje státní rozpočet, nelze potvrdit," dodal Straka. Baťův kanál je nyní splavný z Otrokovic do Rohatce na Hodonínsku, tedy v délce 53,5 kilometru. ŘVC připravuje také prodloužení trasy až do Hodonína, které komplikují nevyřešené majetkové vztahy se Slovenskem. "Baťův kanál by pak byl z Kroměříže do Hodonína splavný v celkové délce 76 kilometrů," uvedl Straka.
    Baťův kanál patří do pětice nejnavštěvovanějších turistických cílů na východní Moravě. Loni zaznamenal nejúspěšnější sezonu v historii, když se po něm svezlo 70.000 turistů. Letos jich však kvůli záplavám bylo o čtvrtinu méně. Naproti tomu vzrostl zájem o obytné lodě, více dnů na vodní cestě strávilo 2500 turistů. Kanál vznikl ve 30. letech minulého století, a to především kvůli přepravě lignitu z Ratíškovic do Otrokovic. Vodní cesta částečně vede korytem řeky Moravy.