PRAHA - Seznam Národních kulturních památek, který až doposud čítal 196 položek, se rozroste o další dvě - televizní vysílač na Ještědu a Vyšehradský kodex. Jde o prestižní záležitost, určenou pouze pro nejcennější české památky, o čemž svědčí i fakt, že naposledy byl seznam rozšířen před třemi lety. Spektrum Národních kulturních památek je velmi široké a sahá od keltského oppida na Závisti přes řadu středověkých hradů (Karlštejn, Vyšehrad, Kunětická hora a další) až k vile architekta Adolfa Loose z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Na seznamu je rovněž několik technických památek, jako jsou zbytky někdejší koněspřežné dráhy Budějovice - Linec nebo uzavřené černouhelné doly na Ostravsku. Některé památky jsou pro svoji mimořádnou historickou hodnotu také zařazeny na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Národní kulturní památky začaly být vyhlašovány už v roce 1962. Nejvíce se jich nachází v Praze (37) a Jihočeském kraji (25). Naopak nejméně, dvě, jich je v kraji Karlovarském.
Televizní vysílač JeštědVýstavba televizního vysílače a restaurace na Ještědu začala v roce 1966 podle projektu architekta Karla Hubáčka. Slavnostní otevření se konalo o sedm let později. Stavba, nacházející se v nadmořské výšce 1012 metrů nad mořem, má tvar rotačního hyperboloidu. Svým tvarem věž přirozeně navazuje na tvar hory Ještěd. Značný podíl na návrhu stavby měl vedle Hubáčka také statik Zdeněk Patrman, díky němuž je přes devadesát metrů vysoký vysílač schopen odolávat i silným náporům větru. Pro svoji eleganci a praktické využití moderních technologií získala stavba v roce 1969 prestižní Cenu Augusta Perreta. Kromě vnějšího vzhledu vysílače byl odborníky oceňován i původní interiér, z kterého však podle jeho autora architekta Otakara Binara dodnes "nic nezbylo". Liberec i Liberecký kraj usilují o zařazení stavby na seznam UNESCO. "Pokud se má vysílač dostat na seznam UNESCO, tak se musí vrátit do původního stavu, ale zatím jsou hotelové pokoje vybílené," řekl Binar Magazínu MfD.
Vyšehradský kodex
Téměř devět set let dělí rozhlednu na Ještědu od Vyšehradského kodexu, druhé památky zařazené nově na seznam. Latinsky psaný spis je památkou na korunovaci knížete Vratislava prvním českým králem roku 1085. Dílo si při této příležitosti objednali břevnovští benediktini v německém Řezně. Název kodexu se odvozuje od vyšehradské kapituly, kterou Vratislav založil a jíž kodex věnoval. Kodex, který sestává ze 108 pergamenových stran, patří k vrcholným dílům knižní malby doby románské nejenom v Česku, ale i v Evropě. Odborníci jeho cenu odhadují řádově na stovky milionů korun.