Připomínka architekta Eislera nabídla i prohlídku domu v brněnské Lipové ulici

Brno – Dílo brněnského architekta židovského původu Otto Eislera v souvislosti s výročím nacistického protižidovském pogromu v listopadu 1938, známém jako Křišťálová noc, připomněl v Brně celodenní program. Akce pořádaná Židovskou obcí Brno a Centrem židovské kultury Štetl nabídla i prohlídku bytového domu v Lipové ulici, která je jednou z méně známých, avšak architektonicky výrazných Eislerových realizací. Snahou je vrátit jméno významného představitele funkcionalis- mu do veřejného prostoru, řekla ČTK za Štetl Kateřina Höferová.

Eisler se narodil 1. června 1893 v Bystřici nad Pernštejnem. V Brně získal architekto- nické vzdělání, které dále rozvíjel například ve Vídni. Po návratu do Brna si otevřel vlastní kancelář a začal úzce spolupracovat se svými bratry Arturem a Mořicem, kteří vlastnili velkou stavební firmu. Jeho projekční činnost se naplno rozvinula až ve 30. letech. Souvisela se stavební činností rodinné firmy, která v té době měla až 1000 zaměstnanců a realizovala zakázky i jiných významných architektů, například vilu Tugendhat.

Podle návrhů funkcionalisty Eislera vzniklo mnoho nájemních domů, které se vyznačovaly puristickou elegancí, důrazem na kvalitní materiál a zajímavým architektonickým detailem. Několik jich stojí v Masarykově čtvrti, jež se po první světové válce stala žádanou lokalitou bohatých průmyslníků, často židovského původu. Nájemní dům na adrese Lipová 33 si nechal v roce 1936 postavil Otto Seidel. Nedlouho poté však s ohledem na zhoršující se vyhlídky Židů emigroval do zahraničí.

"Dům předtím prodal mému pradědečkovi, jenž si tam pronajímal byt. V 50. letech ale přišla Akce 77, kdy se ze 77.000 úředníků stali dělníci, potkalo to i jeho. K tomu banka zvýšila úrokové sazby, a i když se ještě nějakou dobu snažil dům splácet, v roce 1964 jej daroval státu. Jeden byt mé rodině zůstal, mohli tam bydlet, ale neměli žádné právo kontroly. Někteří obyvatelé přitom byli velmi necitliví a dělali velké zásahy, například rozšířili balkón nebo zazdili lodžie," uvedl průvodce Viktor Kadeřábek.

Jeho rodině se podařilo po revoluci dům získat a jeho babička, která je architekta, jej upravila do stavu co nejvíce odkazující k Eislerově práci. Pomohlo tomu také prohlášení za kulturní památku v roce 1999. Dnes je v domě šest bytů, všechny obydlené.

Eisler byl jedním z mála brněnských meziválečných architektů, jehož dílo již v době svého vzniku zveřejňovaly zahraniční publikace, a vstoupilo tak do povědomí odborníků i za hranicemi Československa. Za druhé světové války jej nacisté deportovali do koncentračního tábora v Osvětimi, kde se setkal s bratrem Mořicem. Společně absolvovali i pochod smrti do Buchenwaldu, kde je osvobodila americká armáda. Nakonec jako jediní z bratrů Eislerových válku přežili. V roce 1945 se vrátili do Brna a vrhli se opět do podnikatelské činnosti. Otto se podílel třeba i na projektech brněnské zoo.

"Spojit jeho připomínku s výročím židovského pogromu nám dávalo smysl, jelikož se výrazně podepsal na tváři moderního Brna. Také patří k osobnostem, které se tolik nepřipomínají, což je škoda a chceme, aby se jeho jméno opět vrátilo do veřejného prostoru," sdělila Höferová. Vrcholem programu je položení Kamenů zmizelých za Otta a Mořice před jejich někdejším bydlištěm, slavným Domem pro dva mládence.