Nová radnice v Ostravě bude od července národní kulturní památkou

Ostrava – Dominanta Ostravy Nová radnice bude 1. července zapsána do seznamu národ- ních kulturních památek. Budova postavená v letech 1925 až 1930 je dodnes největším radničním komplexem v zemi. Nepřehléd- nutelná je i její radniční věž sahající do výšky 86 metrů. Zápis na seznam je podle primátora Jana Dohnala prestižní záležitostí.

"To, že Nová radnice bude na seznamu národních kulturních památek, je pro nás dobrá zpráva. Budova má svoji historickou hodnotu a do jisté míry je to věc prestiže, dostaneme se na seznam národních kulturních památek, dostaneme se do lepších turistických map, ale dostaneme se i k lepším možnostem v rámci dotační politiky. Pokud bychom někdy chtěli dělat opravdu velkou rekonstrukci budovy, tak budeme moci dosáhnout na prostředky, které jsou určeny na národní kulturní památky, a kde jsme nyní tu možnost neměli," uvedl Dohnal.

Nová radnice dosud byla kulturní památkou, takže podle primátora zápis do seznamu národních kulturních památek nebude znamenat při případných opravách výrazné změny. "V chráněném režimu byla už před tím, takže vlastně všechny rekonstrukce, které se tady odehrávaly, byly v režimu toho, že je to památka," podotkl Dohnal.

Objekt Nové radnice u Komenského sadů se slavnostně otevřel 28. října 1930. Dvoukřídlá budova s vyhlídkovou věží vznikla podle společného projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera a ostravských stavitelů Františka Koláře a Jana Rubého. Interiéry navrhoval ostravských architekt Karel Kotas. "Náklady na stavbu přesáhly 50 milionů korun. Tato částka se prakticky rovnala všem ročním příjmům tehdejšího řádného (neinvestičního) městského rozpočtu," uvedla mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Nová radnice byla postavena ve funkcionalistickém stylu. Radnici zdobí čtyři bronzové sochy v nadživotní velikosti, umístěné nad hlavním průčelím, které jsou alegoriemi hornictví, vědy, obchodu a hutnictví. V interiéru je pak zajímavou technickou památkou funkční paternosterový výtah v jižním křídle. Hlavní zásluhu na vybudování objektu měl tehdejší starosta města Jan Prokeš, podle něhož je pojmenováno i náměstí před budovou.