Po Sametu: Hubert Guzik a Barbora Vacková
Na sídlišti, nebo v domku?
V úterý 19. listopadu 2019 se v univerzitní kavárně Družba uskuteční již třetí část přednáškového cyklu Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“. Historik architektury Hubert Guzik z Fakulty architekury ČVUT v Praze i socioložka Barbora Vacková působící na brněnské Masarykově univerzitě se v ní zaměří se na téma bydlení – zejména bydlení po roce 1989.
Jaký typ bydlení upřednostňovala většina obyvatel Československa během čtyřiceti let tzv. reálného socialismu? Proč měla v době kolem sametové revoluce sídliště špatnou pověst? Proč jsme s hromadným bydlením nebyli spokojeni? O kterých problémech sídlišť se veřejně nemluvilo? A kam posunula privatizace 90. let naše představy o tom, jak bychom měli bydlet? „Tyto otázky se v přednášce nazvané Bydlet na dobré adrese pokusí zodpovědět Hubert Guzik,“ uvádí Petr Klíma z pořádajícího spolku Pěstuj prostor.
Barbora Vacková v příspěvku nazvaném Rodina, domek, zahrada. Představy o ideálním bydlení po roce 1989 upozorní, že ideálem (rodinného) bydlení je pro českou společnost dlouhodobě dům se zahradou v soukromém vlastnictví. V každodenním životě taková informace nikoho nepřekvapí, naopak je přijímána samozřejmě a bez zásadních výhrad. Rodinný dům však v naší společnosti zdaleka nebyl odjakživa, a soukromé vlastnění místa k bydlení také není obecnou samozřejmostí. „Barbora Vacková se během přednášky pokusí identifikovat původ této ideje dobrého bydlení a přiblížit, jak tato představa ovlivnila podoby bydlení po roce 1989,“ doplňuje Per Klíma.
Vstupné na akci činí 50,- Kč. Poslední díl cyklu Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uskuteční ve středu 4. prosince 2019 od 18 hodin v budově regionálního centra České spořitelny v Divadelní 3a v Plzni. S přednáškami věnovanými polistopadové transformaci, politicko-myšlenkovému kontextu doby a architektuře bankovního socialismu vystoupí historička Adéla Gjuričová a historička architektury Jana Pavlová.
Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.
Mgr. Hubert Guzik, Ph.D. je historik architektury. V letech 2006–2009 byl redaktorem časopisu Stavba, od roku 2009 pracuje na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 2014 vydal knihu Čtyři cesty ke koldomu: Kolektivní bydlení, utopie české architektury 1900–1989 a v roce 2017 editoval knihu Bydlet spolu: Kolektivní domy v českých zemích a Evropě ve 20. století. Aktuálně zkoumá stav české architektury v přerodových obdobích, v letech 1945–1948 a 1989–1992.
Mgr. Barbora Vacková, Ph.D. je socioložka pracující na Masarykově univerzitě. Dlouhodobě se zabývá tématy urbánních studií, sociologickou reflexí vývoje moderního urbanismu, jeho místu v historii západní moderní společnosti, sociologii města, bydlení a domova. Je autorkou knihy Prostor, moc a utopie: Ideální město a jeho společnost a spoluautorkou např. Sami doma: bydlení, práce a vztahy lidí žijících v jednočlenných domácnostech a Baťovský domek: mizející prvky zlínské architektury.
Facebooková událost >
Jaký typ bydlení upřednostňovala většina obyvatel Československa během čtyřiceti let tzv. reálného socialismu? Proč měla v době kolem sametové revoluce sídliště špatnou pověst? Proč jsme s hromadným bydlením nebyli spokojeni? O kterých problémech sídlišť se veřejně nemluvilo? A kam posunula privatizace 90. let naše představy o tom, jak bychom měli bydlet? „Tyto otázky se v přednášce nazvané Bydlet na dobré adrese pokusí zodpovědět Hubert Guzik,“ uvádí Petr Klíma z pořádajícího spolku Pěstuj prostor.
Barbora Vacková v příspěvku nazvaném Rodina, domek, zahrada. Představy o ideálním bydlení po roce 1989 upozorní, že ideálem (rodinného) bydlení je pro českou společnost dlouhodobě dům se zahradou v soukromém vlastnictví. V každodenním životě taková informace nikoho nepřekvapí, naopak je přijímána samozřejmě a bez zásadních výhrad. Rodinný dům však v naší společnosti zdaleka nebyl odjakživa, a soukromé vlastnění místa k bydlení také není obecnou samozřejmostí. „Barbora Vacková se během přednášky pokusí identifikovat původ této ideje dobrého bydlení a přiblížit, jak tato představa ovlivnila podoby bydlení po roce 1989,“ doplňuje Per Klíma.
Vstupné na akci činí 50,- Kč. Poslední díl cyklu Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uskuteční ve středu 4. prosince 2019 od 18 hodin v budově regionálního centra České spořitelny v Divadelní 3a v Plzni. S přednáškami věnovanými polistopadové transformaci, politicko-myšlenkovému kontextu doby a architektuře bankovního socialismu vystoupí historička Adéla Gjuričová a historička architektury Jana Pavlová.
Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.
Mgr. Hubert Guzik, Ph.D. je historik architektury. V letech 2006–2009 byl redaktorem časopisu Stavba, od roku 2009 pracuje na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 2014 vydal knihu Čtyři cesty ke koldomu: Kolektivní bydlení, utopie české architektury 1900–1989 a v roce 2017 editoval knihu Bydlet spolu: Kolektivní domy v českých zemích a Evropě ve 20. století. Aktuálně zkoumá stav české architektury v přerodových obdobích, v letech 1945–1948 a 1989–1992.
Mgr. Barbora Vacková, Ph.D. je socioložka pracující na Masarykově univerzitě. Dlouhodobě se zabývá tématy urbánních studií, sociologickou reflexí vývoje moderního urbanismu, jeho místu v historii západní moderní společnosti, sociologii města, bydlení a domova. Je autorkou knihy Prostor, moc a utopie: Ideální město a jeho společnost a spoluautorkou např. Sami doma: bydlení, práce a vztahy lidí žijících v jednočlenných domácnostech a Baťovský domek: mizející prvky zlínské architektury.
Facebooková událost >
0 komentářů
přidat komentář
