Kostel Panny Marie - symbol Drážďan s pohnutou historií

Drážďany/Praha - Při bombardování Drážďan britským a americkým letectvem v únoru 1945 byla prakticky srovnána se zemí také jedna z největších a nejvýznamnějších barokních staveb v Německu, kostel Panny Marie (Frauenkirche), jehož obrovský dóm dosahující výšky bezmála sto metrů představoval symbol této saské metropole. Po konci války komunistická vláda rozhodla, že nebude dóm rekonstruovat a že jeho trosky budou připomínat hrůzy druhé světové války. Pád komunismu znamenal i oživení myšlenek na rekonstrukci a před 20 lety, 30. října 2005, byl obnovený kostel po více než deseti letech stavebních prací slavnostně vysvěcen.

Bomby v roce 1945 chrám sice přímo nezasáhly, ale pískovec, z něhož byl kostel postaven, neustál vysoké teploty okolo 1200 stupňů Celsia, vyvolané ohnivou bouří zuřící v celém centru města. A tak se kopule kostela zhroutila. Slavný chrám se ocitl v troskách stejně jako velká většina Drážďan, zvaných pro svou architektonickou krásu "Florencie na Labi".

Stavba se po konci války nalézala v ruské zóně, tedy později v Německé demokratické republice spadající pod nadvládu Moskvy. Tehdejší komunistická vláda rozhodla, že nebude dóm rekonstruovat, že jeho trosky budou připomínat hrůzy druhé světové války. Ruiny chrámu tak dotvářely panorama Drážďan dalších 45 let. Všechny původní kameny ale byly krátce po válce očíslovány a zakonzervovány, což pomohlo pozdější rekonstrukci kostela.

Souběžně s rozpouštěním komunistické moci na sklonku 80. let se začalo mluvit o možné rekonstrukci zničeného chrámu. V roce 1989 vznikla Společnost pro rekonstrukci Frauenkirche. Začala v roce 1994 tříděním, evidencí a restaurováním 22.000 kubíků sutin, kdy byl každý kámen zkatalogizován, aby mohl být později použit na rekonstrukci. Originální stavební plány z 18. století se nedochovaly, a tak restaurátoři vycházeli ze starých obrazů a fotografií a z dokumentace opravy kostela realizované ve 20. letech.

Vlastní rekonstrukce začala v roce 1995, tedy 50 let po zničení. Architekti upravili proti původním plánům zejména podzemní prostory, kde vznikl koncertní sál. Všechny nosné pilíře byly postaveny z pískovce. Nová, 12.000 tun vážící kopule vznikla postupným skládáním přesně opracovaných kamenných částí na nosný dřevěný skelet, který byl nakonec odstraněn.

Rekonstrukce stála 180 milionů eur, přes polovinu této částky uhradila drážďanská banka pomocí příspěvkových certifikátů a vlastního příspěvku ve výši sedm milionů eur. Dalších 2,3 milionu eur vyneslo symbolické prodávání stavebních kamenů. Bezmála sto milionů eur (asi 2,52 miliardy Kč) pocházelo z občanské sbírky, do níž přispělo na 600.000 lidí. Obnovený kostel byl vysvěcen 30. října 2005. Díky své pohnuté historii se kostel Panny Marie stal celosvětovým symbolem tolerance, "dílem smíření a připomínky míru", jak jej při slavnostním znovuotevření nazval saský zemský biskup Jochen Bohl.

Frauenkirche má za sebou bohatou historii. Již první církevní stavba, která stála v 11. století na místě dnešního barokního chrámu, byla zasvěcena panně Marii. Sloužila tehdy misionářům, kteří přinášeli křesťanství do okolních srbských vesnic. Začátkem 13. století, po vzniku Drážďan, se stala městským farním kostelem, kde se odehrávaly všechny důležité církevní obřady včetně křtů, svateb a pohřbů. Jak stoupala sláva Drážďan, mezitím sídla saských kurfiřtů, přestávala kapacita kostela stačit. Několikrát byl rozšířen a přestavěn. Svoje jméno si však zachoval i po reformaci, kdy byl předán do rukou protestantské církve, která nevyznává mariánský kult. Moderní podobu pak získal v letech 1726 až 1743. Tehdy vznikla většinou pod dohledem stavitele Georga Bähra i slavná kupole, zvaná kamenný zvon, která byla opravdovou konstrukční výzvou.