Dokumentární film přiblíží historii tábora a vepřína v Letech

Praha - Po více než roce práce bude mít ve středu 23. října v Praze premiéru celovečerní dokumentární film nazvaný Lety. Romští tvůrci ve filmu zachycují snahy mnoha aktérů o odstranění vepřína v Letech u Písku i přetrvávající debatu o historii tohoto místa, kde stával koncentrační tábor pro Romy. Po projekci filmu v kině Pilotů bude diskuse s jeho tvůrci.

Dokument o místě spojeném s romským holokaustem připravoval tým organizace Romea od června 2018. Reportážní záběry z archivu doplněné o ty aktuální zachycující události posledních dvou let, dokreslují výpovědi přeživších a rozhovory s aktéry porevolučních snah o odstranění vepřína. Součástí práce na dokumentu bylo také pátrání po nevyjasněných skutečnostech, které ovlivnily vývoj odkoupení.

Česká vláda uzavřela dohodu a majitelem vepřína ležícím na místě někdejšího tábora po dvou desítkách let debat v roce 2017. Českou republiku za existenci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy kritizovaly romské organizace i mezinárodní lidskoprávní instituce. Stát za vepřín zaplatil 450 milionů korun. Bourání budov a vybudování pietního místa vyjde na dalších asi 120 milionů korun.

"Nezastíráme, že filmem zprostředkováváme názor, který jsme si za ta léta, kdy od roku 2003 dokumentujeme události spojené s Lety, vytvořili," uvedl k filmu ředitel organizace Romea Zdeněk Ryšavý. "Na pietních aktech se vystřídala plejáda politiků, z jejichž slibů za důstojné zpietnění místa však nakonec nebylo nic. Když se začalo schylovat k odkupu vepřína a stanovení částky, rozhodli jsme se veřejnosti ukázat příběh v širších souvislostech," doplnil jeden z tvůrců filmu, František Bikár, hlavní koordinátor a kameraman Romea TV.

Hlavním aktérem dokumentu je romský aktivista Čeněk Růžička, který zasvětil boji za odstranění vepřína velkou část svého života. V táboře byla vězněna jeho matka, která v Letech ztratila svého prvorozeného syna.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo přibližně 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Tábor stával v místě, kde v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Po odchodu firmy s chovem prasat v místě nedávno skončil archeologický průzkum, který zjistil, že největší část romského tábora se nacházela právě v areálu bývalého vepřína. Archeologové našli nedaleko tábora v místě kulturní památky Lety i hroby jednotlivců.

Areál dnes spravuje Muzeum romské kultury, které v místě plánuje památník romského holokaustu. Před několika dny vyhlásilo na jeho podobu soutěž, vítěz by měl být znám v květnu příštího roku. Na výsledky soutěže by měla navázat demolice vepřína, který na místě je. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.