Muzeum romské kultury vyhlásilo soutěž na podobu památníku Lety

Brno - Muzeum romské kultury dnes vyhlásilo krajinářsko-architektonickou soutěž na podobu památníku romského holokaustu v Letech na Písecku, kde za války stával romský pracovní tábor. Vítěz soutěže by měl být známý v květnu příštího roku, řekla novinářům ředitelka muzea Jana Horváthová. Na výsledky soutěže by měla navázat demolice vepřína, který na místě je. Muzeum chce památník otevřít v roce 2023.

Soutěž má dvě kola a je mezinárodní, zájemci z celého světa mohou posílat návrhy do 17. ledna, uvedl Petr Návrat ze společnosti ONplan, která muzeu se soutěží pomáhá. Soutěž má řešit nejen podobu památníku, ale také krajinu v okolí. Podle Návrata postoupí z prvního kola sedm návrhů, vítěze vybere porota složená z odborníků i pozůstalých v dubnu až květnu příštího roku.

Na soutěž naváže demolice vepřína, na kterou dal stát kolem 110 milionů korun. Demolice obsahuje i rekultivaci prostředí s přípravou na následnou stavbu. Samotný památník se má začít stavět nejspíš po roce 2021. Na první etapu stavby je vyčleněno přes 30 milionů korun a dalších více než sedm milionů na vybavení. Část peněz muzeum získalo z Norských fondů. Součástí Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách bude i expozice. "Památník bude mít čtyři hlavní poslání, a to uctít památku obětí, informovat o tom, co se tam stalo, vzdělávat o tom ve škole a podnítit diskusi," uvedla Horvátová.

Tábor stával v místě, kde za komunistického režimu v 70. letech minulého století vznikl vepřín. Loni stát vepřín odkoupil od společnosti Agpi za 450 milionů korun. Firma tam měla ještě loni kolem 13.000 prasat. V místě nedávno skončil archeologický průzkum, který zjistil, že největší část romského tábora se nacházela právě v areálu bývalého vepřína. Archeologové našli nedaleko tábora v místě kulturní památky Lety i hroby jednotlivců, například odkryli hrob s pozůstatky vězeňkyně nebo hrob novorozence.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo přibližně 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.