Na Růžovém paloučku by mohli exulanti ukládat artefakty ze svých nových domovů

Projekt zahradních úprav areálu podle architekta Aloise Josefa Kulišana z r. 1923

Újezdec (Svitavsko) – Růžový palouček v Újezdci na Svitavsku by se měl stát místem setkávání českých krajanů, a ne místem jejich loučení. Prostor by mohl tvořit i soubor schránek, kam by dávali předměty ze svých nových domovů. ČTK to řekl předseda Spolku přátel Růžového paloučku Miloš Krejčí. Podle pověsti je louka místem, odkud odcházeli čeští bratři v 17. století do emigrace. V neděli se tam koná národopisná slavnost, která to připomene.

V protireformační době se tam možná scházeli pronásledovaní nekatolíci, což byl základ pověsti o českých bratřích, kterou sepsal Alois Jirásek. Podle něj v roce 1620 Jednota bratrská po protihabsburském povstání a nucené rekatolizaci musela odejít do exilu. Mezi českými bratry, kteří se na paloučku loučili, byl údajně i Jan Amos Komenský.

"Chceme z místa loučení vytvořit místo setkávání. Křížků je v krajině moc. Alois Jirásek napsal, že když čeští bratři odcházeli do ciziny, každý si vzal kus hlíny, aby měl kousek vlasti s sebou. Byl bych rád, kdyby se to obrátilo, každý z krajanů by mohl do schránky uložit artefakt ze svého bydliště," řekl Krejčí.

Krejčí by chtěl oslovit krajanské spolky, které jsou po celém světě, aby měly svoji schránku na Růžovém paloučku, jejich členové by do ní měli přístup. "Přišli o své domy z politických nebo náboženských důvodů. Palouček by mohl být místem, kam se krajané mohou obrátit, aby měli něco konkrétního a fyzického, a říct si, že tady jsou zpátky doma," řekl Krejčí.

Konkrétní podobu schránek navrhne architekt. Předseda spolku by byl rád, kdyby tam také vznikla modlitebna v přírodě a stala se prostorem pro rozjímání, uvedl.

O palouček se stará obec Újezdec a také spolek. Oplocený zahradně architektonický areál má rozlohu 1,85 hektaru. Centrálním prvkem je památník z roku 1921 ve tvaru čtyřhranného sloupu s kalichem nahoře. Roste tam zvláštní botanický druh růže. Nazývá se růže galská nebo také paloučková a stepní. Růže vyrostly údajně ze slz českých bratrů. Jiná pověst praví, že vykvetly poté, co na zem spadly drobky chleba při tajně konané poslední bohoslužbě.

Louka byla místem setkávání od druhé poloviny 19. století. Slavnosti na počest českých bratří a krajanů pořádá spolek od roku 1991, na letošek tak připadá 34. ročník. Akce zastupuje generace Čechů, jejichž předci byli nuceni od 17. století odcházet do zahraničí, a také spolek Česká škola bez hranic, která podporuje české školy v zahraniční. Kromě projevů si v neděli od 14:00 hosté vyslechnou slavné operní árie, česko-německý pozounový soubor a staré české písničky s heligonkou, dodal Krejčí.

> Památník českým bratřím na Růžovém paloučku (Litomyšlský architektonický manuál)