Na webu jsou projekty zájemců o vedení NG

Praha - Uměleckohistorická společnost (UHS) na svých webových stránkách zveřejnila projekty některých zájemců o místo ředitele Národní galerie v Praze (NG). Jsou tam ale práce jen čtyř ze sedmi účastníků konkurzu a jediného ze tří kandidátů, které doporučil svému nástupci ministr kultury Václav Riedlbauch. Dva ze zveřejněných projektů navrhují konkrétní a radikální změny v organizaci sbírek, řízení instituce nebo užívání některých objektů.
    Ekonom Vladimír Rösel na žádost nereagoval, uvádí UHS. Ředitel NG Milan Knížák prý odpověděl, že UHS nedůvěřuje, a proto svůj projekt zveřejnit odmítl. Jiří Fajt slíbil projekt zveřejnit až po ukončení konkurzu. Jediným ze tří finalistů, jehož projekt si lze přečíst, je ředitel Moravské galerie Brno Marek Pokorný.
    Ten například kritizuje nárůst počtu objektů NG, který neúměrně zvýšil provozní i  finanční nároky na úkor vlastních funkcí muzea umění. Pokorný souhlasí s  centrálním řízením NG v oblasti investic, provozu, správy objektů či fundraisingu, mělo by je však provázet delegování pravomocí na jednotlivé sbírky.
    A přes zásadní změny včetně budování a rušení dlouhodobých expozic v uplynulých deseti letech neexistují podle něj relevantní analýzy ani strategie, které by stanovily hlavní cíle a priority NG.
    Pokorný navrhuje sloučit sbírky umění 19. století a moderního a současného umění. Chtěl by, aby NG působila jen ve svých objektech, některé by předal původním majitelům (klášter sv. Jiří Správě Pražského hradu) či jiným státním institucím (Salmovský palác Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze).
    S Národním muzeem (NM) by jednal o společném umístění jejich sbírek umění mimoevropských civilizací - sám preferuje stavbu nového objektu. Orientální sbírka NG byla do loňska v nájmu na zámku Zbraslav. Novou expozici plánovala NG otevřít v paláci Kinských v první polovině letošního roku, zatím se tak nestalo.
    S Uměleckoprůmyslovým muzeem by chtěl Pokorný jednat o možnosti vybudování společné expozice umění a kultury 19. století v Rudolfinu a o tom, zda aktivity a tým Galerie Rudolfinum začlenit do případné Sbírky umění od 19. století po současnost a přesunout je do Veletržního paláce. Sloučení orientálních sbírek NM a NG navrhoval před sedmi lety ve své koncepci do roku 2020 i Milan Knížák, uvažoval i o využívání Rudolfina pro potřeby NG.
    Zásadní reformu organizační i ekonomické stránky NG vidí jako nevyhnutelné i další účastník konkurzu, ředitel Sbírky starého umění NG Vít Vlnas. Zabývá se zejména tím, že by NG měla oddělit svou funkci muzea umění od funkce kunsthalle. To, že NG příliš nepořádá výstavy a spíše buduje sbírky, Knížákovi mnozí vytýkají. On ale za muzeem umění jako prioritní funkcí NG stojí.
    Stejně jako Pokorný chce Vlnas nové rozmístění sbírek, které by umožnilo snížit náklady. Podle Vlnase je také třeba rekonstruovat Veletržní palác, o čemž začal v poslední době mluvit i Knížák. Palác byl po mnohaleté opravě otevřen teprve v roce 1995. NG by se měla podle Vlnase rozhodnout, zda přistoupit na několikaleté provizorium spojené s  rekonstrukcí, nebo objekt opustit. Vodítkem podle něj může být fakt, že se Veletržní palác loni podílel na provozních nákladech NG 52 procenty, kdežto na návštěvnosti 28 procenty.
    Sbírky umístěné ve Veletržním paláci by Vlnas přemístil do Salmovského paláce (umění 19. století a francouzského umění 19. a 20. století) či do Anežského kláštera, odkud by se případně přemístilo umění středověku do jiřského kláštera na Hradě; optimální by ale podle něj bylo postavit novou budovu a navrhuje využít parcely u areálu ČVUT na Vítězném náměstí. Investiční a provozní náklady na novostavbu by podle něj nedosahovaly výše nákladů na rekonstrukci a provoz Veletržního paláce.
    Vlnas projekt uzavírá konstatováním, že do roku 2014 by se měla NG proměnit pouze v muzeum umění a přestat se zabývat nákupy současné tvorby.