Na Žižkově vyrostla betonová stuha s verši Jaroslava Seiferta

Praha - Jednoduchá plastika s verši Jaroslava Seiferta zdobí donedávna zanedbaný plácek na pražském Žižkově. Nachází se poblíž míst, kde nejslavnější český básník prožil své dětství. Dnes byl artefakt v podobě stuhy mířící k nebi odhalen také za přítomnosti hostů světového kongresu básníků, který se v Praze koná na Seifertovu počest, i básníkovy dcery Jany Seifertové-Plichtové.

"Je málo příležitostí, ke kterým přicházím tak rád, jako je tato. Schází se tu několik velmi pozitivních momentů dohromady. Jednak v okruhu blížícího se 115. výročí narození Jaroslava Seiferta splácíme letitý dluh, který naše společnost vůči tomuto jedinému nositeli Nobelovy ceny za literaturu za naší zemi má," řekl dnes ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Setkává se tady mozaika pozitivních aktivit různých složek společenského života, kultivace tohoto místa ve veřejném prostoru vyšla z iniciativy opravdových zájemců, není to apel od stolu, připomněl ministr.

Iniciativa k vytvoření pomníku vzešla od majitelů domu, jimž patří i malý pozemek u stanice tramvaje Lipanská. Opravena byla i opěrná zeď, z níž stuha, dílo sochaře Jana Roitha, vyrůstá. Za účelem vzniku pomníku vznikl loni při Českém centru Mezinárodního PEN klubu Nadační fond Jaroslava Seiferta.

"Vzpomínám na rok 1984, kdy Jaroslav Seifert dostal Nobelovu cenu za literaturu. Byla to doba, kterou můžeme nazvat dobou temna 20. století. Tehdy se o tom moc nemluvilo a jsem rád, že se ledy významně pohnuly a dnes se můžeme hlásit k odkazu tohoto velikého básníka a kultivátora české kultury," řekl Herman.

Seifertův památník má podobu stuhy z litého betonu - podle zástupců nadačního fondu záložky v rozevřené "knize" Žižkova - jako pozornost pro žižkovské patrioty a ostatní ctitele básníkova génia. Na stuze je citát ze Seifertovy básně Prosinec 1920 "...to slovo letělo jako pták do sítě hvězd...".

Žižkovský rodák Seifert prožil na někdejší periferii celé dětství. Ve čtvrti má dnes několik připomínek svého působení. V roce 2001, v den jeho nedožitých stých narozenin, mu odhalili pamětní desku na rodném domě v Bořivojově ulici. Básníkova podobizna od sochaře Stanislava Hanzíka vyvolávala občas nevoli, mnozí by raději viděli více realistické dílo.

Historik architektury Zdeněk Lukeš k novému pomníku řekl, že podle něj více než předchozí, převážně figurální a realistické Seifertovy sochy či busty, tento více "rezonuje s meziválečnou érou moderního umění a současně dokonale zapadá do genia loci této půvabné žižkovské lokality".