Odpůrci způsobu oprav Karlova mostu podají trestní oznámení

Praha - Odpůrci způsobu oprav Karlova mostu dnes podají trestní oznámení na neznámého pachatele. Chtějí prověřit právní nedostatky při povolování rekonstrukce. Novinářům to řekl Pavel Ries z Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví (ASORKD). Vadí jim, že před zahájením oprav nebyl údajně zpracován stavebně-historický průzkum a že nebyli informováni archeologové. Nelíbí se jim také zvolený způsob rekonstrukce.
    Za viníka ASORKD považuje hlavní město jako vlastníka mostu, magistrát jako orgán památkové péče a Národní památkový ústav (NPÚ). "Došlo k flagrantnímu porušení zákona," řekl Martin Kadrman z ASORKD.
    Zástupci stavebníků a magistrátu ale na dnešním setkání s novináři, které předcházelo tiskové konferenci ASORKD, pochybení odmítli a postup prací hájili. Připouštějí pouze dílčí nedostatky, které jsou podle nich již odstraněny.
    Práce na stavbě trvají již dva roky a kritizovala je zejména památková inspekce ministerstva kultury. Ta shledala nedostatky v dokumentaci stavby i v samotných restaurátorských postupech. Údajně bylo nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil průzkum. Inspektorům se nelíbil ani způsob, jakým byly opracovávány kameny v zábradlí mostu. Práce na mostě tak prý výrazně narušily autenticitu této národní kulturní památky.
    Majitel památky, město Praha, kritiku na jednu stranu odmítá, zároveň ale odbor kultury a památkové péče pražského magistrátu ve svém rozhodnutí uvedl, že město Karlův most při rekonstrukci dostatečně nechrání před poškozením a znehodnocením.
    Památkový odbor magistrátu nakonec městu, tedy sám sobě, udělil pokutu ve výši 54.000 korun. A to za údajně formální chyby v dokumentaci, tedy chybějící nový stavebně-historický průzkum.
    Nezpracovanou stavebně-historickou dokumentaci považuje ASORKD za jedno z nejzávažnějších pochybení. Vladimír Tvrzník, zástupce společnosti Mott MacDonald, která most opravuje, tvrdí, že stavebně-historický průzkum i  prováděcí dokumentace byly udělány. Nyní se podle něj doplňují na základě připomínek Národního památkového ústavu.
    Tvrzník připustil, že nesplnili povinnost informovat archeology Akademie věd. V minulosti ale již zástupci firmy uvedli, že na práce dohlíželi archeologové NPÚ.
    Odpůrcům způsobu opravy se také nelíbí zvolené postupy. Petr Růžička z ASORKD novinářům řekl, že jsou používány materiály, které nejsou odzkoušeny časem. Vadí mu také způsob opracování kamenů v zábradlí mostu, který označuje za průmyslový.
    Tvrzník zvolené postupy hájí. "Je to dopravní cesta. Musí proto snést jinou zátěž než sochy nebo katedrála," zdůraznil. Kamenické chyby jsou podle něj nepodstatné a budou odstraněny předtím, než firma první část oprav magistrátu v  červnu příštího roku předá.
    ASORKD kromě trestního oznámení chce také iniciovat kontrolu NPÚ na magistrátu, zda hlavní město plní svou povinnost orgánu památkové péče.
    Ries ČTK řekl, že pokud se nepodaří práce zastavit trestním oznámením, chtějí využít petici, kterou sdružení iniciovalo. Dosud ji podle asociace podepsalo 3500 lidí.
    První část oprav bude podle Tvrzníka dokončena v červnu. Následovat bude rekonstrukce pláště a kleneb mostu. Tu stavebníci plánují zahájit až v roce 2013, čekají totiž na otevření lomu na pískovec, který byl použit při stavbě Karlova mostu. Stejný kámen se totiž nikde v Česku netěží. V současné době je zahájeno administrativní řízení, které prý trvá asi dva roky. Tvrzník ČTK řekl, že by se lom měl otevřít v Manětíně v  Plzeňském kraji.
    Zatímco nyní byl na stavební firmu tlak, aby celý most pro turisty co nejdříve otevřela, další opravy se podle Tvrzníka budou dít postupně. Potrvají osm až deset let. Magistrát za opravu celkem zaplatí asi 230 milionů korun.