Památkáři a Diamo řeší, jaké stavby v areálech dolů na Karvinsku budou památkami

Karviná – Památkáři a státní podnik Diamo začali jednat o tom, které stavby v areálech zavíraných černouhelných dolů v Moravskoslezském kraji by mohly být památkově chráněny a budou zachovány pro příští generace jako industriální dědictví. Hodnotný je například karvinský Důl ČSA. ČTK to dnes řekla mluvčí Diama Jana Dronská.

Diamo se stará o útlum dolů a zahlazování následků hornické činnosti, s podnikem a památkáři spolupracuje i krajská organizace Moravskoslezské Investice a Development (MSID). "Podle zkušeností z ostravských dolů je stanovení památkové ochrany vhodné řešit společně, koordinovaně a včas, aby nedošlo ke znehodnocení technicky, architektonicky či urbanisticky cenných objektů, které mají dokládat a připomínat průmyslovou historii regionu," uvedla Dronská.

Ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) v Ostravě Michal Zezula řekl, že na Karvinsku je důležité zachovat areály a objekty v takovém výběru, který pokryje jejich typologickou rozmanitost. Metodické centrum průmyslového dědictví při NPÚ v Ostravě proto provedlo rozsáhlý terénní průzkum. "Pasportizovalo povrchové části těžebních areálů a jejich vybavení nejen z hlediska architektonické hodnoty, ale i významu pro dokumentaci technologického vývoje hornické činnosti a návazných procesů," uvedl Zezula.

NPÚ navrhuje, aby byla památková ochrana v karvinské části revíru založena na zachování základních typů těžních věží jako symbolů v krajině a některých dalších objektů. "Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví jako nejvýznamnější Důl ČSA, který je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů," uvedla Dronská. Kulturními památkami už jsou na Karvinsku dříve zavřené doly Gabriela a Barbora.

Likvidační proces dolů spočívá zjednodušeně v bezpečné likvidaci podzemí, likvidaci areálů včetně nepotřebných objektů, sanačních a rekultivačních pracích a přípravě území na další využití. Ředitel Diama Ludvík Kašpar uvedl, že podnik si uvědomuje důležitost toho brát během likvidace jednotlivých areálů dolů ohled na zachování historických hodnot. "Udržovat památky však stojí miliony korun, a proto je důležité společně s odborníky najít řešení, které zohlední všechny podstatné aspekty. Věřím, že se nám to podaří, i díky tomu, že jednání s NPÚ začala už v době, kdy připravujeme první větší demolice nepotřebných objektů," uvedl Kašpar.

Dronská doplnila, že na prvním velkém společném jednání připomněli památkáři také úvahy o možnosti zápisu některých důlních objektů nebo areálů do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Přípravě potřebných materiálů se věnovali už před lety, tehdy se ale návrh nepodařilo prosadit.

Těžba černého uhlí v Česku postupně končí, protože se dlouhodobě nevyplácela. V minulých letech skončila těžba v dolech Paskov, Lazy, ČSA a Darkov. V současnosti těží firma OKD na Karvinsku už jen v Dole ČSM. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v dubnu ale představenstvo OKD rozhodlo, že dobývání uhlí bude pokračovat do druhého kvartálu roku 2023, a před měsícem společnost oznámila, že těžba bude pokračovat minimálně do konce příštího roku. Vedení OKD zároveň zvažuje prodloužení těžby až do roku 2025, rozhodnout chce nejpozději v první polovině příštího roku. Uhlí meziročně podražilo až o desítky procent. Obchodníci očekávají jeho další zdražení. Zdražují i další zdroje energie.