Památník Schindlerova archa v Brněnci by se mohl otevřít v roce 2025

Brněnec - Památník Schindlerova archa, který chce v bývalé textilce Vitka v Brněnci na Svitavsku vybudovat Nadační fond Archa - rodiny Löw-Beer a Oskara Schindlera, by se mohl otevřít v roce 2025. Léta chátrající areál by se měl opravit a sloužit k více různým účelům, uvedl v tiskové zprávě hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK/ČSSD). Za druhé světové války byla v Brněnci továrna Oskara Schindlera, který díky výrobě zachránil asi 1200 židovských dělníků.

"Daniel Löw-Beer, který je nyní majitelem celého areálu, připravil projekt, který kromě muzejní expozice obsahuje také kulturní centrum, co-workingové aktivity, drobnou textilní výrobu, ale také bytovou výstavbu s celou řadou návazných služeb zaměřených na starší populaci. Cílem vlastníka je, aby muzeum bylo otevřeno v roce 2025," uvedl Netolický.

Nadace chce v areálu postavit nový objekt, takzvaný skleněný pavilon, který by měl by sloužit zvláště vzdělávací činnosti. Některé další objekty čeká oprava. Z původní budovy, kde dělníci spali, by měla vzniknout Schindlerova archa, kde by se promítal film Schindlerův seznam režiséra Stevena Spielberga a další dokumenty či rozhovory s přímými účastníky. Další prostor by byl věnován rodině Löw-Beer, které továrna před válkou patřila a před časem ji znovu získala, a také muzeu židovské historie v Československu. V areálu stojí také takzvaná budova Němců, kde sídlili němečtí vojáci, a objekt, kde měl Schindler kancelář. Část areálu by mohla být upravena na park.

Nadace, která vlastní celý areál, je v kontaktu také s Jihomoravským krajem a městem Brnem kvůli návaznosti na vilu Tugendhat. Manželka Fritze Tugendhata Greta byla jedinou dcerou významného brněnského textilního průmyslníka Alfreda Löw-Beera.

Továrna v Brněnci byla založena jako papírna, poté sloužila jako přádelna vlny, ze které tehdejší majitel Izák Löw-Beer postupně vybudoval významnou textilku. Za války byla změněna na muniční továrnu a Brněnec se stal pobočným táborem koncentračního tábora Groß-Rosen. Do továrny přesunul německý podnikatel Oskar Schindler asi 1200 dělníků ze své smaltovny v Polsku, čímž jim zachránil život. Závod na výrobu textilu v Brněnci provozovala po roce 1989 společnost Vitka. Když se dostala v roce 2004 do insolvence, koupila jej firma Bustrex a přejmenovala na Vitka Textiles. V roce 2011 skončila v konkurzu, výroba byla zastavena a od té doby je areál opuštěný.

Svitavského rodáka Oskara Schindlera mnozí vnímají jako kontroverzní postavu, nikoli jen jako hrdinu a zachránce Židů. Byl také členem nacistické strany a německé vojenské rozvědky.

Po nacistickém přepadení Polska získal Schindler v Krakově bývalou židovskou smaltovnu a protože to bylo levnější, najal do ní Židy z krakovského ghetta. Avšak ghetto bylo zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď pobiti, nebo deportováni do koncentračního tábora v Plaszowě. Když bylo rozhodnuto, že všichni vězni budou převezeni do Osvětimi, pomocí úplatků a kontaktů dosáhl Schindler toho, že nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny převezl do svého dalšího podniku, muniční továrny v Brněnci na Moravě. Před smrtí tak zachránil na 1200 polských Židů. Po válce neúspěšně podnikal a stal se nositelem mnoha ocenění. Zemřel v Německu, pohřben je v Izraeli.