Projekt Vnímání Jana Šépky zakryje na měsíc českobudějovickou kašnu

České Budějovice - Projekt s názvem Vnímání schová na podzim na měsíc českobudějovickou Samsonovu kašnu. Jeden ze symbolů města přikryje hrazení. Lidé kašnu uvidí jen z lávky, po které se z Domu umění dostanou do samého středu náměstí Přemysla Otakara II. Novinářům dnes projekt Vnímání, který se uskuteční od 8. září do 9. října, představil jeho autor, architekt Jan Šépka.

Uvedl, že jej před časem oslovil českobudějovický Dům umění. "Nechtěl jsem vystavovat svou dosavadní tvorbu nebo nějaký konkrétní projekt, který se dá vystavit kdykoliv. Ale chtěl jsem poukázat na mimořádnost Českých Budějovic, což je podle mě to velkolepé náměstí s dominantou kašny," uvedl Šépka.

Na podzim tak Samsonovu kašnu zakryje přibližně sedm metrů vysoká zeď. Lidé ji překonají pouze pomocí lávky, která povede z oken Domu umění, jenž stojí na náměstí. Podle Šépky je jedním ze smyslů projektu upozornit na to, že existují výjimečné hodnoty, ale lidé je považují za automatické. To přesně představuje Samsonova kašna. "Přijde mi, že si opravdu už neuvědomujeme hodnoty a smysl dominant a význam veřejného prostoru," uvedl architekt.

Cílem projektu podle něj není šokovat lidi. To potvrdil i kurátor akce Michal Škoda. "Mým cílem není šokovat. Jde o otevření tématu, který přesahuje prostory naší galerie a zabývá se dialogem současného a starého umění," řekl Škoda.

---

Projekt je zamyšlením nad tím, co pokládáme za důležitou součást a dominantu veřejného prostoru, a jak vnímáme některé skryté prostory, které nám poskytují společenské a kulturní vyžití.

Barokní Samsonova kašna umístěná na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou památku a symbol města. Její umělecká kvalita je nezpochybnitelná a v současné době si nikdo z nás nedokáže představit náměstí bez této dominanty. Otázkou ale může být, zda dnes takové dominanty nevnímáme již jen mimoděk. Procházíme kolem nich každý den a díky tomu, že jejich hodnota je historicky i prostorově potvrzena, nepřemýšlíme již o podstatě této památky, ani o vztahu k prostoru velkorysého náměstí.

Naopak prostory prvního patra Domu umění, které v posledních letech nabízí velmi atraktivní umělecké zážitky, jsou před našimi zraky zastřeny. Návštěvník neznalý situace, galerii těžko hledá. Je zřejmé, že určitá forma utajení prostoru galerie může být i výhodou, nicméně prožitek z výstavy a případná diskuze o umění a kultuře se vytrácí z našeho běžného denního repertoáru.

Projekt se snaží poukázat na to, jak vnímáme, respektive nevnímáme, dominanty a skrytá místa, která nejsou daleko od sebe, nachází se v centru dění a nabízí kulturní vyžití. Smyslem by mělo být nabourání našeho stereotypního vnímání takových hodnot a snaha po zamyšlení a diskusi o těchto tématech.

Samsonova kašna by se ocitla přibližně na měsíc v kruhovém prostoru, který by jí jednak separoval od samotného náměstí, a zároveň by pro ni vytvořil klidné pozadí i intimitu, která tato dominanta nikdy neměla. Kašna by se tak ocitla jako šperk v galerii. Kruhový prostor by byl přímo propojen cestou se schody s prostorem prvního patra Domu umění, kde by se objevil opět kruh, ale v jiných souvislostech. Návštěvník by se v prostoru galerie mohl pohybovat pouze po vymezené kruhové cestě a do volných prostor galerie by se vlastně nedostal, vnímal by pouze prostor pomocí stropu, který by nebyl ve vnitřní promenádě instalován. Záměrné odcizení kašny a zvýraznění vstupu do Domu umění oknem je celkovým smyslem předkládaného projektu. Do zajímavé konfrontace se tak dostávají věci, které spolu zdánlivě nesouvisí. Projekt je výtvarnou instalací, která může mít paralelu k některým podobným počinům v zahraničí od známých osobností jako je například Christo a okruh pařížských Nových realistů, kteří začali o vstupu výtvarného umění do veřejného prostoru přemýšlet již v 60. letech, nebo japonského umělce Tadeshi Kawamata. Těmto umělcům se zdařil jejich záměr expandovat umění z muzeí a galerií do městského prostoru a do přírody. Vzhledem k proporcím svých projektů a jejich společenské atraktivitě zprostředkovali nenásilně svůj umělecký názor velkému množství lidí, což je i naším záměrem.