Estetika geometrie věže se mi nelíbí. Konstrukce mi přijde neúčelná a nesmyslná - zřejmě jde o manifest. Co Martin Rajniš manifestuje? Nepochopila jsem to z žádného jeho rozhovoru, ani po shlédnutí pořadu Krásný ztráty... přitom má takovou popularitu, hlavně mezi studenty... vysvětlí mi, prosím, někdo?
mě to právě zaujalo z té estetické stránky, jak je geometrie čtyřstěnu lapidárně elegantní a to, že se pan profesor odklonil od přísnosti. Manifestuje přirozenou touhu po svobodném stavění.
Tento způsob stavění mi připomíná polívku sekeračku. Sekerka se vloží do horké vody a pak je nutné přidávat a dochucovat. Sekera se nakonec vyndá a polívka je hotová.
martin rajnis manifestuje, ze je na konci cesty a to neni zas tak malo. to je vzdy predzvesti neceho dalsiho noveho co se mu tady asi uz nepodari, ale umeni prece smrti nekonci.
Také jsem o tom hodně přemýšlel. U nás jsou prostě nejoblíbenější ti co moc nestaví a když tak něco malého co není moc na očích. A bohužel pozice architektů je mnohdy určena jejich lidskou stránkou více než jejich tvorbou. Od Martina Rajniše to byl dobrý fór, dokonce i podruhé, ale teď už nevím. Problém je, že nevymyslel nic nového. Zumthor na Expu 2000 předvedl v zásadě to samé a mnohem lépe a propracovaněji, ale už tam bylo znát, že je to použitelné jen jednou a právě jen k tomu účelu. Zumthor to naštěstí pochopil. Rajniš může do konce světa skládat z prken nekonečné množství tvarů. Co jsem ovšem nepochopil, proč když se svět dostal na nějakou úroveň tak proč to všechno zamítnout a začít dělat tohle. Dají se dělat úžasné a skromné ekologické domy a přitom můžou využívat všech současných vymožeností. Navíc nelze přehlédnout, že třeba hráň u Slavonic nebyla nijak mimořádně levná a přitom z toho nikdo ze zůčastněných prakticky nic neměl. Za běžných podmínek bez účasti pár nadšenců by to stálo tolik, že za stejnou cenu navrhnou stejně velký dům třeba lidé z Archteamu a ještě to bude technicky na slušné úrovni. Tady je to nedomyšlený experiment, ve kterém může relativně spokojeně pobývat jen absoulutní nadšenec. Proč ne, ale nedělejme z Rajniše málem nejlepšího českého architekta. Pochopil bych, kdyby si odběhl od velkých projektů v dobách DA studia k něčemu takovému a udělal si radost, jako kdysi Svěrák Jízdou, ale postavit si na tom kariéru...Ze strany Rajniše je to v naprostém pořádku, dělá to čemu věří a to se počítá, ale reakce odborné veřejnosti je pro mě prostě zvláštní. Ještě závěrem takový detail. Je fajn, že to těm úředníkům nandá a že nepotřebuje stavební povolení, ale pokud na svoji věž pouští lidi a jsou tam vytahaná jistící lana, seschlé dřevo a i pro velké nadšence je to tak trochu krok víry, tak nevim jestli je to krok správným směrem.
Dovolte názor častého návštěvníka rozhleden bez znalostí architektury. Po zemi stojí roztoušeny stovky nevzledných kovových stožárů vysílačů, převaděčů signálu. Bára je po deponii dřeva u Maxova a poštovně na Sněžce třetím nepřehlédnutelným dílem autora. Pokud jich nebude dál stavět tolik, jako je těch jako vejce vejci podobných kovových věží, pak proti podobným nápadům nic nemám, jsou osvěžující
Ja jsem rad ze je tu clovek ktery se neboji experimentovat a prozkoumat cestu. jestli se cesta ukaze slepa tak tim lip pro nas, ze bude me vedet cemu se vyhnout. btw. jestli dokazete navrhnout domek o zastavene plose 164m2 za 1,1mega sakumprask i s vybavenim tak jste fakt dobry
Pokud by každý ze zůčastněných byl zaplacen jako při běžných stavbách tak ta cena bude zcela jiná. Navíc se to vzhledem k řadě problémů hodí jedině jako víkendový dům, při vyšších nárocích by byla cena opět zcela jinde. Jsou tam věci, které jsou pro drtivou většinu investorů zcela nepřijatelné a při denním využití těžko tolerovatelné i ze strany hodně nadšených obyvatel.
Ale jde o něco jiného. Pokud si to Rajniš a pár přátel bude dělat pro radost tak je to super a jsou to vesměs krásné věci, ale dělat z něj málem nejvýznamnějšího českého architekta před kterým si svět sedne na zadek je podivné. Nic takového se neděje ani nestane.
Ona to zase taková legrace není, ale hlavně potom není možné porovnávat cenu s běžnou výstavbou. Pokud by to navíc mělo sloužit k trvalému bezproblémovému obývání, bylo by potřeba na to jít úplně jinak a tam už by to při sebevětším šetření na straně architekta a realizátorů moc nepomohlo. Navíc málokdo by byl schopen a ochotem při realizaci podstoupit takové riziko, protože ten systém rozhodně není dotažený a v některých aspektech nikdo moc netuší, co se stane a jak to dopadne. Jako experiment za vlastní peníze je to fajn, jakmile to je pro platícího klienta, je to hodně na hraně.
Bára spadla během nebývalé vichřice 25. června po 8 hodině
Na ČT24 rozhovor s Rajnišem http://www.ct24.cz/regionalni/vychodni-cechy/19992-unikatni- rozhlednu-na-chrudimsku-strhla-bourka/ Poněkud pyšná a sebestředná reakce, chybí mi například úleva nad štěstím, že se nikomu nic nestalo. Mimochodem je to opět vertikální sklad dřeva nebo stavba se stavebním povolením a zodpovědným projektantem?
Je jí samozřejmě škoda, ale televizní vystoupení mě opět přesvědčilo, že Rajniš je v pokročilém věku bezstarostný experimentátor, který udělal rozhlednu, která někoho stála dva miliony, ale je skoro rád že to spadlo, protože prý se to postaví znova, bude stejně krásná a mnohem stabilnější. Proč nebyla už teď, když ví jak na to? Není docela průšvih když při prvním větším poryvu větru veřejně přístupná stavba spadne? Co kdyby se vítr přihnal náhle když byl někdo nahoře, nebo kolem? Tady už docela končí legrace a radost, jak to Rajniš nandá úředníkům. Podobné chyby bych čekal od studenta architektury, ne od někoho s Rajnišovou minulostí. Dokud si to staví doma na zahradě, proč ne, když staví pro investory, je to už skoro za hranicí.
Titanic zvany nepotopitelny - zivotnost: 1 (necela) cesta..
co me udivuje, ze jste takhle sobrem neprndali, kdyz spadlo WTC.. coz je podstatne zajimavejsi a zavaznejsi tema, nez ze tyden po otevreni Rajnisovy rozhledny mel tolik smuly, ze prisla vichrice, co oloupala strechu i Santiniho Zelene hory.. Santini byl taky amater?
v čechách je prostě pro klid duše lepší radši sedět a nic nedělat.. protože když se něco nepovede, tak hned přispěhají mudrcové víchové, mirdové a další, kteří se podle mě s minimální znalostí daného problému pouštějí do diskuzí, jak to mělo vypadat, nebo kde byl problém.. Proboha to si fakt myslíte, že najme statika "trotla", který neumí spočítat zatížení větrem?? Myslíte si, že nepočítá se sesycháním dřeva, nebo že používá čerstvý prkna navíc ze stromů pokácených v létě?? I když budete mít statiku podle všech možnejch norem, kdo vám zaručí, že se s tím nemůže nic stát??
Karle, pokud je tu nějaký kop, pak na straně Rajniše a to do profesní kultury. Problém je jeho reakce: tvrdit z fleku, že statika a provedení je určitě v pořádku je neuvěřitelná neprofesionalita. Mimo tyto možnosti to mohla být i vada použitého materiálu přece. Argumentace ulítlou střechou z bezmála třistalet staré stavby je to samé.
Santiniho Zelená hora měla narozdíl od Rajnišova LEGA...
Rajniš není architekt, ale amatér, který by si měl hrát tak akorát se sirkami na stole/ za dohledu osoby, aby něco nepodpálil". Svůj unikát prezentuje minimen spojovacího materiálu, ale copak je to pro stavbu, která by měla sloužit lidem normální? Všichni by měli být rádi, že manýry hloupých nikoho nezranily a nezabily. A co se týče zástupců města, kteří investují naše peníze do nesmyslných projektů, udělali by lépe, kdyby udělali něco pro děti a rodiny s dětmi , i když nápadů je podstatně více, ale to by si museli vidět na špičku nosu. Mít moc a peníze jim zatemňuje mozky.
Martine, to je myslím zbytečná příkrost. Mně Rajnišovo nadšení a nekomerční hravost přijde pozitivní. Co se mi nelíbí je ta neprofesionální nezodpovědnost a lehce nevkusné ujetí na vlně popularity u studentů - viz angažmá v kauze NK.
ja myslim ze o profesni kulture svedci daleko vic tahle debata sama o sobe.. (pac soudit nekoho podle sestrihu rozhovoru v televizi je profesionalita takrka krystalicka) nevim no, ja tam zas slysel na cechy porad pomerne neobvkly "nezrikam se jakykoliv zodpovednosti".. a jeste k ty "zivotnosti", i kdybys to nadimenzoval trikrat vic nez chce norma, nikdo ti nezaruci, ze neprijde ctyrikrat silnejsi vitr.. dejme tomu jednou za 300 let.....
Na tyden.cz uvádí že rozhledna byla navržena na vítr 180 km/h - to není ani stupeň F4 (140-178 km/h) - "Ničeny jsou do základů domy i lesy. Věci jsou unášené vzduchem; včetně automobilů a střech" a podle fotografií je les kolem i sousední stavba neporušená... Věta "nezrikam se jakykoliv zodpovednosti" se mi taky líbí, bohužel následovalo to o stejně krásné a pevnější báře - bože....
Nepochybuji, že autoři při dimenzování Báry kalkulovali s větrem .
Možné jádro pudla je v nesprávném odhadu dynamických účinků větru. Věž měla dost specifickou aerodynamiku.
Spodek transparentní, vzduch mohl proudit rychle skrz voštiny - množství horizontálních ploch vytvořilo křídlo o docela slušné ploše, takže při rychlosti větru cca 100 km/h mohl vzniknout silný vztlak / přítlak a spodek věže v některých momentech nadnášet a zcela jistě velmi silně rozkmitat ve vertikálním směru - takový soubor ladiček.
Různě rozkmitaná prkna měla tendenci se vůči sobě posouvat a narušit symetrii spodku věže.
Horní část věže byla kompaktní, vzduch jí spíš obtékal a tlačil ve směru proudění.
Proto je asi shozená špice a rozmetanej spodek ...
Možná by příště pomohlo zamezit proudění vzduchu skrz ...
A určitě by neuškodilo vyzkoušet modýlek v aerodynamickým tunelu ...
Co to tady sakra slintáte?! Myslíte si, že by takovou stavbu svěřili blbci? Nesmysl. Viděli jste, co ten vánek napáchal za škody v okolí CR, hlavně ve Vápenným Podole (byly poškozeny snad všechny střechy, pruh lesa de facto zmizel, jeden starší barák vypadá na demolici), v Práchovicích (poškozený střechy, spadlý stromy), cestou ze Seče do Chrudimi- Kovářov: plechová střecha statku vyletěla do povětří a sejmula stožáry rozvodu VVN, Hrbokov: vážně poničenej les; bylo to ve zprávách, Petříkovice: poničenej les a pár střech, mezi odbočkou na Pohořalku a Rabštejnskou Lhotou: vážně poničenej les; taky v TV. Myslíte si snad, že by tohle měla sebelepší dřevěná rozhledna vydržet? Nebuďte naivky! Architekt za to nemůže, tady takováhle bouře snad ještě nikdy nebyla a nikdo s ní tudíž nepočítal! Docela nedávno tady byl podobnej větříček, nárazovej vítr přesahující rychlost 200km/h, přitom docela pršelo, ale takovou spoušť nenapáchal. Hodně stromů padlo, několik baráků bylo ochuzeno o tašky, ale na včerejší počasí to prostě nemělo. Včera tady v Seči pršelo tolik, že se zdálo, že mi do oken stříkaj hasičskou hadicí, ale kdyby to byla jen voda, padaly přitom i kroupy. Vítr byl extrémně silnej a neustále měnil směr, lítaly tady větve, listí, zahradní nábytek, otočilo to na střechu jednu dřevěnou chatku, skácelo to pár železobetonovejch sloupů VN a přitom tady to bylo opravdu mírný!
Omlouvám se, jestli má otázka o sesychání dřeva vyzněla nějak hyenovitě, ale jestli je známá příčina toho karambolu, tak mě to čistě z profesionálních důvodů zajímá proč. Profesoru Rajnišovi držím palce v obnově Báry, neb je krásná.
Pokud ta prkna byla skutečně volně ložená - stabilita zajištěna třením ve spojích a lankovým zavětrováním, pak když to prkno příčně rozkmitáte, budou chvíle, kdy v některých místech "spoje" bude tření prakticky nulové, ale horizontální posouvající síla větru nenulová. Lankové zavětrování je pružné a může kmitat spolu s dřevěnou konstrukcí. Stačí, když vybočí - vypadne pár prken se struktury a celé to jede samospádem.
http://www.e-mrak.cz/images/projects/96/9.jpg
Věž stála na hraně lomu otevřeného do krajiny na severozápad, tedy ve směru převládajících větrů.
Extrémní síla vychřice určitě byla důležitým faktorem, ale třeba dřevěná rozhledna Boiika h=15m / 528m.n.m stojící v nedaleké České Lhotici stojí nadále ...
Uvidíme co na to pojišťovna. Určitě si dá vypracovat znalecký posudek, než škodu zaplatí.
Silný západní vítr se opíral do rozhledny. Její střední část hustěji laťovaná mu kladla větší odpor. Vodorovná síla větru se přenášela lany v rozích a přes prokládky do země. Označíme li proklad v rohu pilíře jako č.1 potom proklad u středu stěny rozhledny (jakoby futra "dveří") má č. 4. Rozhledna má tedy 3 slupce prokladů č.1 a 6 sloupců č. 4. Nejvíce jsou namáhány sloupce č.4 v jihovýchodní stěně (vstup do rozhledny) a v severní stěně. Zdá se, že sloupec č.4 ve východní stěně jižního pilíře (levé futro vstupu do rozhledny) vybočil ven, tím se vršek věže mírně pootočil proti směru hodinek a severní stěna západního pilíře se vevalila dovnitř. Nebýt větru, věž by se zhroutila do sebe, takto ale vrchní část sjela po zborceném východním pilíři a napnutá lana ji udržela ve vzpřímené poloze.
Vítr nebyl zas až tak výjmečný, na okolních stromech nejsou velké škody. Chybou návrhu jsou jednoznačně neuzavřené věnce pilířů ve spodních cca 50 patrech prken. Pouze každé šesté patro autor uzavřel do tvaru hráně. Zřejmě chtěl, aby vnitřek působil vzdušně. Horní část konstrukce již uzavřena je, také vydržela, přestože sjela z 15 m výšky. Bohužel nezajištění proti vybočení v dolní části se zle vymstilo. Hráně se používají už 700 let v dolech a lze je poskládat i do značných výšek, vždy jsou to uzavřené čtverce nebo obdélníky postavené svisle vzhůru, čímž unesou tíhu stropu i velikých vyrubaných prostor.
Také by bylo vhodnější ukotvit věž lany ve dvou výškových úrovních a dále od její paty. Výškové stavby ze dřeva osvědčily namáhat na tlak po letech a ne přes leta. Vyhneme se tak problémům s nestejným vlhnutím a ohřevem různých částí konstrukce.
kolektiv autorů: 4 architekti
Teda netroufám si říci, že by to byli blbci, jenže to jsou více umělci než technici. Možná by jim nezaškodila trocha pokory, kdyby do svého kolektivu přizvali statika.
Dnes v pátek 29. 8. jsme se jeli podívat na Báru. Překvapilo nás , že sice Bára spadla, ale dle našeho názoru by spadla i při mírném větru. V okolí Báry nejsou polámány žádné stromy od vichřice ze dne 25. 6. 2008. Také ukotvení se nám zdá, že nebylo dobře řešeno a tak bych celý případ řešil jako profesionální chybu architekta, ktarý by měl počítat s tím, že bude foukat vítr. A pro zjištění - uvedená vichřice 25. směřovala hlavním proudem mimo tuto oblast ve směru od Míčova, Vápenného Podola a nad Rabštejnskou Lhotou. Jsem zvědav, kdo tuto novou stavbu bude hradit a jak se na tom bude pan projektant podílet. Prosím o odpověď a pak se rozhodnu, zda podám žalobu na neznámého pachatele ohledně zabezpečení této rozhledny, na kterou bych neposlal ani největšího nepřítele. Děkuji za Vaši odpověď.
1.Doporučuji všem pánům, kteří se podíleli na stavbě Báry, aby si výše uvedené články pořádně přečetli.
2. Kdo bude druhou Báru platit a na úkor čeho?
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Ale jde o něco jiného. Pokud si to Rajniš a pár přátel bude dělat pro radost tak je to super a jsou to vesměs krásné věci, ale dělat z něj málem nejvýznamnějšího českého architekta před kterým si svět sedne na zadek je podivné. Nic takového se neděje ani nestane.
Životnost: Týden
Bohužel...
co me udivuje, ze jste takhle sobrem neprndali, kdyz spadlo WTC.. coz je podstatne zajimavejsi a zavaznejsi tema, nez ze tyden po otevreni Rajnisovy rozhledny mel tolik smuly, ze prisla vichrice, co oloupala strechu i Santiniho Zelene hory.. Santini byl taky amater?
Zase máme světový unikátní projekt hlupáků.
Martin.
Možné jádro pudla je v nesprávném odhadu dynamických účinků větru. Věž měla dost specifickou aerodynamiku.
Spodek transparentní, vzduch mohl proudit rychle skrz voštiny - množství horizontálních ploch vytvořilo křídlo o docela slušné ploše, takže při rychlosti větru cca 100 km/h mohl vzniknout silný vztlak / přítlak a spodek věže v některých momentech nadnášet a zcela jistě velmi silně rozkmitat ve vertikálním směru - takový soubor ladiček.
Různě rozkmitaná prkna měla tendenci se vůči sobě posouvat a narušit symetrii spodku věže.
Horní část věže byla kompaktní, vzduch jí spíš obtékal a tlačil ve směru proudění.
Proto je asi shozená špice a rozmetanej spodek ...
Možná by příště pomohlo zamezit proudění vzduchu skrz ...
A určitě by neuškodilo vyzkoušet modýlek v aerodynamickým tunelu ...
Tož tak, dosti špekulací
http://www.e-mrak.cz/images/projects/96/9.jpg
Věž stála na hraně lomu otevřeného do krajiny na severozápad, tedy ve směru převládajících větrů.
Extrémní síla vychřice určitě byla důležitým faktorem, ale třeba dřevěná rozhledna Boiika h=15m / 528m.n.m stojící v nedaleké České Lhotici stojí nadále ...
Uvidíme co na to pojišťovna. Určitě si dá vypracovat znalecký posudek, než škodu zaplatí.
http://chrudimsky.denik.cz/multimedia/galerie/516403.html
Vítr nebyl zas až tak výjmečný, na okolních stromech nejsou velké škody. Chybou návrhu jsou jednoznačně neuzavřené věnce pilířů ve spodních cca 50 patrech prken. Pouze každé šesté patro autor uzavřel do tvaru hráně. Zřejmě chtěl, aby vnitřek působil vzdušně. Horní část konstrukce již uzavřena je, také vydržela, přestože sjela z 15 m výšky. Bohužel nezajištění proti vybočení v dolní části se zle vymstilo. Hráně se používají už 700 let v dolech a lze je poskládat i do značných výšek, vždy jsou to uzavřené čtverce nebo obdélníky postavené svisle vzhůru, čímž unesou tíhu stropu i velikých vyrubaných prostor.
Také by bylo vhodnější ukotvit věž lany ve dvou výškových úrovních a dále od její paty. Výškové stavby ze dřeva osvědčily namáhat na tlak po letech a ne přes leta. Vyhneme se tak problémům s nestejným vlhnutím a ohřevem různých částí konstrukce.
Teda netroufám si říci, že by to byli blbci, jenže to jsou více umělci než technici. Možná by jim nezaškodila trocha pokory, kdyby do svého kolektivu přizvali statika.
2. Kdo bude druhou Báru platit a na úkor čeho?