Vychází kniha Experimentální sídliště Invalidovna
Praha - Dne 25. září 2014 vyjde kniha Experimentální sídliště Invalidovna, která se podrobně zabývá vzorovou výstavbou sídliště z let 1960-1971 v pražském Karlíně. Kniha obsahuje texty předních historiků architektury, památkářů a výtvarníků, velký počet dobových snímků i současnou barevnou dokumentaci, plány nebo také rozhovory s dosud žijícími spolutvůrci tohoto unikátního fenoménu v dějinách poválečné architektury. Knihu spoluvydává Národní památkový ústav.
"Nelze všechna panelová sídliště házet do jednoho pytle, některá, zvláště ta z šedesátých let, spojovala ekonomicky dostupné bydlení s příjemným prostředím v zeleni i bohatostí veřejného prostoru na umělecká díla nebo s dostupností služeb. Invalidovna měla fungovat jako město ve městě," říká editor knihy, historik umění a architektury Ladislav Zikmund-Lender.
Knihu uvádí stať Vladimíra Czumala, který zasazuje experimentální výstavbu do kulturního i vědeckého rozmachu této doby, kterou jsme si zvykli nazývat jako zlatá šedesátá léta: "Výjimečnost sídliště Invalidovna zakládá také atribut mezi pražskými sídlišti neběžný: je to sídliště hotové. I když původní projekt nebyl beze zbytku realizován, intenzivní výstavba skončila v roce 1967. (Tehdy se teprve začínal stavět Prosek a projektovat Kobylisy.) Díky urbanistické koncepci, architektonickému řešení, péči o prostředí a postupu výstavby netrval dlouho beztvářný stav nehotovosti funkční i výtvarné, v němž pražská sídliště obvykle uvázla. Svou roli hraje samozřejmě také velikost, v porovnání s jinými pražskými sídlišti téměř komorní."
Ideu sídliště koncipoval Útvar hlavního architekta Prahy, především Jiří Voženílek, Stanislav Horák a a František Šmolík. Sídliště projektoval tým architektů Pražského projektového ústavu pod vedením Josefa Poláka a Vojtěcha Šaldy. Inovační bylo konstrukní řešení: "Když jsem chodil na stavbu, tak jsem těm stavbyvedoucím šlapal na paty, protože nejdůležitější byla přesnost. Když se ty kovové prvky zavěšují na betonový skelet, tak se musíte trefit, jinak jste víte kde. Ono to bylo spočítané na chlup," vzpomíná v knize architekt Vojtěch Šalda. Mělo být ukázkové ve všech směrech. V roce 1964 bylo zpřístupněno 10 vzorových bytů, jejichž zařízení navrhoval Ústav bytové a oděvní kultury, který soustřeďoval dobový výzkum bydlení a zprostředkovával tuzemskému prostředí zahraniční trendy. Část interiérů na Invalidovně obahovala experimentální kusy nábytku, které se nikdy nedostaly do běžné produkce, a část byla vybavena sériovým mobiliářem. Důležité bylo také zakomponování uměleckých děl do veřejného prostoru, jejichž autory si architekti svobodně sami vybírali. Dodnes jsou pro sídliště charakteristická umělecká díla tria výtvarnic keramiky Lydie Hladíkové, Děvany Mírové a Marie Rychlíkové. Marie Rychlíková k jejich spolupráci dodává: "Každá jsme vytvořila nějakou skicu, nápad, a potom jsme vybraly ten nejlepší, na kterém jsme pak dál společně pracovaly. Naše spolupráce byla zcela bezkonfliktní, protože jsme se prostě musely dohodnout, žádná jsme se nesnažily prosadit na úkor ostatních"
Kniha vychází v rámci výzkumného cíle Průzkumy a prezentace architektury 19. a 20. století, který řeší Národní pamákový ústav. Vydává ji nakladatelství Zikmund Hrdec Králové, které se specializuje na literaturu o umění a architektuře, právě ve spolupráci s NPÚ.
Uvedení knihy proběhne v Knihkupectví Juditina věž dne 25. září 2014 v 18.00 hodin za účasti autorů a původních tvůrců sídliště.
Ladislav Zikmund-Lender (ed.)
Experimentální sídlitě Invalidovna
Počet stran: 144
ISBN 978-80-905271-3-3
Autorský tým: Vladimír Czumalo, Martina Flekačová, Hubert Guzik, Václav Jandáček, Daniela Karasová, Pavel Karous, Ladislav Zikmund-Lender
Fotografie: Zdeněk Vožěnílek (archivní), Jiří Zikmund (současné) ad.
Praha, 2014
"Nelze všechna panelová sídliště házet do jednoho pytle, některá, zvláště ta z šedesátých let, spojovala ekonomicky dostupné bydlení s příjemným prostředím v zeleni i bohatostí veřejného prostoru na umělecká díla nebo s dostupností služeb. Invalidovna měla fungovat jako město ve městě," říká editor knihy, historik umění a architektury Ladislav Zikmund-Lender.
Knihu uvádí stať Vladimíra Czumala, který zasazuje experimentální výstavbu do kulturního i vědeckého rozmachu této doby, kterou jsme si zvykli nazývat jako zlatá šedesátá léta: "Výjimečnost sídliště Invalidovna zakládá také atribut mezi pražskými sídlišti neběžný: je to sídliště hotové. I když původní projekt nebyl beze zbytku realizován, intenzivní výstavba skončila v roce 1967. (Tehdy se teprve začínal stavět Prosek a projektovat Kobylisy.) Díky urbanistické koncepci, architektonickému řešení, péči o prostředí a postupu výstavby netrval dlouho beztvářný stav nehotovosti funkční i výtvarné, v němž pražská sídliště obvykle uvázla. Svou roli hraje samozřejmě také velikost, v porovnání s jinými pražskými sídlišti téměř komorní."
Ideu sídliště koncipoval Útvar hlavního architekta Prahy, především Jiří Voženílek, Stanislav Horák a a František Šmolík. Sídliště projektoval tým architektů Pražského projektového ústavu pod vedením Josefa Poláka a Vojtěcha Šaldy. Inovační bylo konstrukní řešení: "Když jsem chodil na stavbu, tak jsem těm stavbyvedoucím šlapal na paty, protože nejdůležitější byla přesnost. Když se ty kovové prvky zavěšují na betonový skelet, tak se musíte trefit, jinak jste víte kde. Ono to bylo spočítané na chlup," vzpomíná v knize architekt Vojtěch Šalda. Mělo být ukázkové ve všech směrech. V roce 1964 bylo zpřístupněno 10 vzorových bytů, jejichž zařízení navrhoval Ústav bytové a oděvní kultury, který soustřeďoval dobový výzkum bydlení a zprostředkovával tuzemskému prostředí zahraniční trendy. Část interiérů na Invalidovně obahovala experimentální kusy nábytku, které se nikdy nedostaly do běžné produkce, a část byla vybavena sériovým mobiliářem. Důležité bylo také zakomponování uměleckých děl do veřejného prostoru, jejichž autory si architekti svobodně sami vybírali. Dodnes jsou pro sídliště charakteristická umělecká díla tria výtvarnic keramiky Lydie Hladíkové, Děvany Mírové a Marie Rychlíkové. Marie Rychlíková k jejich spolupráci dodává: "Každá jsme vytvořila nějakou skicu, nápad, a potom jsme vybraly ten nejlepší, na kterém jsme pak dál společně pracovaly. Naše spolupráce byla zcela bezkonfliktní, protože jsme se prostě musely dohodnout, žádná jsme se nesnažily prosadit na úkor ostatních"
Kniha vychází v rámci výzkumného cíle Průzkumy a prezentace architektury 19. a 20. století, který řeší Národní pamákový ústav. Vydává ji nakladatelství Zikmund Hrdec Králové, které se specializuje na literaturu o umění a architektuře, právě ve spolupráci s NPÚ.
Uvedení knihy proběhne v Knihkupectví Juditina věž dne 25. září 2014 v 18.00 hodin za účasti autorů a původních tvůrců sídliště.
Ladislav Zikmund-Lender (ed.)
Experimentální sídlitě Invalidovna
Počet stran: 144
ISBN 978-80-905271-3-3
Autorský tým: Vladimír Czumalo, Martina Flekačová, Hubert Guzik, Václav Jandáček, Daniela Karasová, Pavel Karous, Ladislav Zikmund-Lender
Fotografie: Zdeněk Vožěnílek (archivní), Jiří Zikmund (současné) ad.
Praha, 2014
0 comments
add comment
