Výstava ukazuje 50 let práce architektky Evy Jiřičné

Praha - Retrospektivní výstava české architektky Evy Jiřičné, která je známá i v zahraničí, začala dnes v pražském centru DOX. Představuje její tvorbu za pět desítek let a koná se u příležitosti Jiřičné osmdesátin, které žena působící léta v Británii oslavila 3. března. Ozdobou výstavy složené z plánů, modelů, filmů i ukázek interiérového designu je původní skleněné schodiště vytvořené pro pařížský obchod. Po jeho krachu bylo 25 let uložené v české firmě na nábytek a uchováno tak před zkázou.

Přímá i spirálová skleněná schodiště jsou známým prvkem Jiřičné tvorby. Jako první v nich použila sklo jako konstrukční element a v jejím provedení se z nich stávají sochařská díla. "Chtěla jsem je dělat ne proto, abych měla skleněné schodiště, ale proto, abych propojila světlem prostory, které byly podlahou a stropem oddělené," řekla dnes novinářům Jiřičná.

"Toto schodiště bylo v Paříži a bylo navrženo asi před 28 lety. V té době my už jsme dělali skleněná schodiště, ale ještě neexistovala technologie lepeného skla. Dnes se bezpečnost získává tím, že se laminuje několik vrstev skla s bezpečnostní fólií. Já jsem vymyslela, že sklo dáme na plexisklo a mnoho začátečních schodišť bylo tímto způsobem vyrobeno. Plexisklo mělo únosnost takovou, že kdyby sklo prasklo, tak udrží dva lidi na každém schodě," popsala jednu ze svých inovací.

Kurátor výstavy Leoš Válka řekl, že výstava zahrnuje téměř 700 projektů. "Nejsou tu všechny zastoupeny, ale jsou minimálně vyjmenovány, jsou tady desítky příkladů jejích projektů, které jsou dokumentovány fotografiemi, projekcemi, jsou tady interview o průběhu zakázek, o jejich filozofii," uvedl.

Eva Jiřičná je ve světě nejuznávanější architektkou českého původu. Stala se významnou představitelkou stylu high tech, ale v její tvorbě jsou i ozvěny organické či minimalistické architektury. Její inspirační zdroje ukazuje velkoplošná projekce v prvním výstavním sále. Jsou mezi nimi architekti, ale i hudba a všechno, co hýbalo společností v 60. a 70. letech.

Pro její tvorbu je příznačná tvarová elegance, lehkost výrazu, ale také soulad mezi formou a funkcí. Dává podobu interiérům i rodinným domům, projektuje veřejné budovy různého zaměření, mezi nimiž lze nalézt knihovnu, hotel, školu, kongresové centrum či dopravní terminál.