...tahle stavba dopadne stejně jako její ideový i estetický souputník - budova "Rudého práva" v ulici Na Florenci, která se právě v těchto dnech bourá. Obě stavby jsou rovnocenným precedentem, který pobízí nezdrženlivé a posiluje dezorientované k tomu, že od daného okamžiku je už v Praze možné absolutně cokoliv. Někdejsí staveniště dlužno po demolici posolit a počurat...
...Třikrát hanba! (>:- [ )
Žižkovský trojpyj se nad metropolí topoří již 20 let
Je to nekřiklavější každodenní připomínka a zosobnění normalizace nenormálnosti, ke které došlo jejím dokončením, před 20 lety, více než dva roky po symbolickém konci normalizace.
Teprve zda opadne trpný souhlas pražské veřejnosti, s touto zpupnou připomínkou zhovadilosti doby totality, bude za totalitou ta tlustá čára možná. Vedení v tom od politických (j)elit patrně očekávat nelze. Panu primatoru prý velmi vadí Pragerova nástavba na bývalé Plodinové burze (dnes součást sousedícího Národního muzea) ale žižkovský trojpyj zřejmě ne. Pro třísku nevidí trám.
Dovoluji si připomenout, že část té stavby stojí na místě židovského hřbitova, zrušeného r. 1945 a částečně upraveného na park. Na věži mi vadí právě ta arogantní nepietnost jejího umístění, esteticky ji neřeším, už jsem si asi zvykl. Kažopádně, kdyby došlo na její demolici, tak by na jejím místě nemělo stát nic jiného než park...anebo zase hřbitov.
Více info o hřbitově např. zde.
http://www.jewishmuseum.cz/cz/czedz.htm
Souhlas, já bych v rámci ozdravení města tyhle nechtěný památky socialismu s radostí vyřezal jako zhoubné nádory. Ne až tak, že nejsou pěkný, ale že blokují zdravý kulturní i ekonomický rozvoj v daných místech. Tady ten vybetonovaný bazén v podnoži věže, podobně jako chybějící parter u Nové scény, přehrada hlučné a špinavé SJ magistrály atd.
Oni se do toho židovského hřbitova komouši pustili s lopatami už v 50. letech a vzniklé prostranství pak alespoň poněkud pokrytecky nazvali "Mahlerovými sady". A kamarád v 80. letech koukal z oken svého bytu na to, jak si telekomunikační budova, která k vysílači patří, ukusuje další díl ze zbytku pohřebiště. ...Taková škoda - i ta zachovalá část je stále moc hezká! (7:- /)
Před pár lety mne v metru oslovili Židé, početná rodina z N.Y., abych jim poradil cestu na židovský hřbitov. Začal jsem popisovat cestu trasou A na stanici Straroměstská, ale přerušili mne a ukázali papírek s adresou na ulici Fibichova. Zavedl jsem je tam. Povídali jsme si cestou o obchodě a na místě mi bylo smutno, ale oni byli šťastní i za to, co zůstalo a nepocítil jsem jejich zášť, i když by na ni měli právo.
Televizní vysílač je jen "nadstavba" na "základně" hřbitova vzatého pomocí bagrů. Je to známka toho, co zde je a jsem zcela jistý, že by vlastně ta věc měla nárok být nebetyčněji hnusnější. Děkuji autorům. Dělali asi o dost víc, než se tehdy dělat dalo.
Nevím, do jaké míry je to subjektivní, ale cítím, že "trojpyj" konvenuje zdejší nejednoznačnosti a černočernému humoru. S nějakým "Ostankinem" bychom pochodili hůř.
Ad budova RP - zbourání tohoto stánku na první pohled zdá se být rozumné, otázkou pro mne je, zda si s novým od slovutného Ciglera polepším. Dále k vysilači - neméně rmutné počiny let 30. - Penzijní ústav, z let 80. - Hotel Olšanka a let 10. - tzv. Centralpark vedou mne k tomu, že by vůbec bylo nejkrásnější žít před rokem 1920. Je krásné o tom snít, ale to je asi tak všechno, co se pro to dá dělat.
...v případě žižkovské věže je zde jistá naděje spočívající v přirozeném běhu technického pokroku. Až se služby toho vysílače stanou nepotřebné, popřípadě jejich užitečnost výrazně poklesne pod hranici rozumných udržovacích nákladů, tak se nejspíš zbourá. Samotný provoz restaurace neuživí dotyčnou stavbu ani přibližně. Ostatně, je to teprve nedávno, co bylo její fungování znovu obnoveno, když předchozí nájemce zkrachoval, neboť zkrátka není dostatek hostí.
I libereckému Ještědu - a to je v porovnání se žižkovským vysílačem architektura na výsostech(!) - podobný osud v současnosti reálně hrozí. Takže v Praze se může odehrát za nějakých deset patnáct let podobné mudrování, "co s ním".
Doufám akorát, že až takzvaně trhne na žižkovský trojpyj, tak se neobjeví skupina nějakých dobře organizovaných ichtylů, kteří se jmou bránit tu zběsilou věc jako "svědectví doby", jako se o to pokoušejí někteří z nich dnes v případě jiných podobných normalizačních nádorů na tváři našich měst.
Sdílím Vaše obavy. Někde zde jsem se již zmínil o postgraduálním semináři památkářů, kde jsem představil prvotní obnovu vily Tugendhad v 80tých letech. Odstranění zazdívky prostoru mezi vchodem a garáží, z války, kdy ve vile byla pracovna firmy Messerschmidt, bylo tehdy také napadeno, jako odstraňování "svědectví doby". Přitom tento průhled na střed Brna, vytvářející vztahovost k místu (place relatedness) byl, u stavby tzv. "International Style", něco naprosto neobvyklého.
Avšak ještě více je se obávati skupiny odborníků kolem známeho šiřitele architektury, který horuje pro světovost té naší, za každou cenu (včetně zbytečného bourání i ve středu města). Ti určitě rozpoznají případné snesení tohoto strašidla jako vandalské zničení "pražského trojuhelníku izmů". Narušující tak rovnováhu mezi tímto dítkem normalizmu, mrakodrapovou vesničkou na Pankráci a katedrálou všeholidu.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
...Třikrát hanba! (>:- [ )
Je to nekřiklavější každodenní připomínka a zosobnění normalizace nenormálnosti, ke které došlo jejím dokončením, před 20 lety, více než dva roky po symbolickém konci normalizace.
Teprve zda opadne trpný souhlas pražské veřejnosti, s touto zpupnou připomínkou zhovadilosti doby totality, bude za totalitou ta tlustá čára možná. Vedení v tom od politických (j)elit patrně očekávat nelze. Panu primatoru prý velmi vadí Pragerova nástavba na bývalé Plodinové burze (dnes součást sousedícího Národního muzea) ale žižkovský trojpyj zřejmě ne. Pro třísku nevidí trám.
Více info o hřbitově např. zde.
http://www.jewishmuseum.cz/cz/czedz.htm
Oni se do toho židovského hřbitova komouši pustili s lopatami už v 50. letech a vzniklé prostranství pak alespoň poněkud pokrytecky nazvali "Mahlerovými sady". A kamarád v 80. letech koukal z oken svého bytu na to, jak si telekomunikační budova, která k vysílači patří, ukusuje další díl ze zbytku pohřebiště. ...Taková škoda - i ta zachovalá část je stále moc hezká! (7:- /)
Televizní vysílač je jen "nadstavba" na "základně" hřbitova vzatého pomocí bagrů. Je to známka toho, co zde je a jsem zcela jistý, že by vlastně ta věc měla nárok být nebetyčněji hnusnější. Děkuji autorům. Dělali asi o dost víc, než se tehdy dělat dalo.
Nevím, do jaké míry je to subjektivní, ale cítím, že "trojpyj" konvenuje zdejší nejednoznačnosti a černočernému humoru. S nějakým "Ostankinem" bychom pochodili hůř.
I libereckému Ještědu - a to je v porovnání se žižkovským vysílačem architektura na výsostech(!) - podobný osud v současnosti reálně hrozí. Takže v Praze se může odehrát za nějakých deset patnáct let podobné mudrování, "co s ním".
Doufám akorát, že až takzvaně trhne na žižkovský trojpyj, tak se neobjeví skupina nějakých dobře organizovaných ichtylů, kteří se jmou bránit tu zběsilou věc jako "svědectví doby", jako se o to pokoušejí někteří z nich dnes v případě jiných podobných normalizačních nádorů na tváři našich měst.
Sdílím Vaše obavy. Někde zde jsem se již zmínil o postgraduálním semináři památkářů, kde jsem představil prvotní obnovu vily Tugendhad v 80tých letech. Odstranění zazdívky prostoru mezi vchodem a garáží, z války, kdy ve vile byla pracovna firmy Messerschmidt, bylo tehdy také napadeno, jako odstraňování "svědectví doby". Přitom tento průhled na střed Brna, vytvářející vztahovost k místu (place relatedness) byl, u stavby tzv. "International Style", něco naprosto neobvyklého.
Avšak ještě více je se obávati skupiny odborníků kolem známeho šiřitele architektury, který horuje pro světovost té naší, za každou cenu (včetně zbytečného bourání i ve středu města). Ti určitě rozpoznají případné snesení tohoto strašidla jako vandalské zničení "pražského trojuhelníku izmů". Narušující tak rovnováhu mezi tímto dítkem normalizmu, mrakodrapovou vesničkou na Pankráci a katedrálou všeholidu.