V rámci dlouhodobé přednáškové série Transformace města, kterou pořádá plzeňský spolek Pěstuj prostor, se ve čtvrtek 8. prosince od 18 hodin v Moving station v Plzni uskuteční veřejná debata, během které budou známí odborníci diskutovat o budoucnosti budovy městských lázní v Plzni a o záměru adaptovat ji pro potřeby Západočeské galerie a dalších institucí. Bezprostředním podnětem pro uspořádání debaty se stal odkup budovy městských lázní Plzeňským krajem v říjnu tohoto roku. V úvodní prezentaci představí architekt Jan Soukup (Ateliér Soukup Opl Švehla) budovu samotnou. Jeho detailní znalost stavby vychází i z někdejšího návrhu adaptace lázní na hotel s wellness provozem, upravený posléze na projekt bytového domu, který připravil s kolegy z ateliéru. Do následující diskuse se kromě Jana Soukupa zapojí i historik architektury a industriální archeolog Benjamin Fragner, zakladatel a ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze, který do ní přispěje svými znalostmi a zkušenostmi s konverzemi staveb pro podobné účely a zmíní příležitosti i rizika takových projektů. O zkušenosti s podobnými realizacemi – především s adaptací budovy někdejších lázní v Liberci pro Oblastní galerii Liberec – se podělí památkář Jaroslav Zeman z ÚOP NPÚ v Liberci. O tom, jaké výzvy v současnosti stojí před muzejními a galerijními institucemi, jaké prostředí potřebují a jak díky novým prostorům mohou rozšiřovat svoji působnost, promluví ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal. Na procesní stránku věci se v diskusi zaměří architekt Petr Lešek, který jako místopředseda České komory architektů bude reprezentovat zejména pohled této instituce. Plzeňský kraj coby investora akce pak bude v debatě zastupovat náměstek hejtmana pro životní prostředí a regionální rozvoj Josef Bernard. Vstupné na akci činí 50,- Kč, vstupenky budou k dispozici na místě a v předprodeji na plzenskavstupenka.cz nebo GoOut.cz. Konání přednášky podpořilo město Plzeň a Ministerstvo kultury ČR.
Medailony panelistů: Ing. arch. Jan Soukup je architekt působící převážně v Plzeňském kraji. Dlouhodobě se věnuje ochraně církevních památek zejména v Plzeňském kraji a je autorem nebo spoluautorem řady jejich rekonstrukcí. Vystudoval architekturu na ČVUT, postgraduálně tamtéž studoval obor Obnova památek. Od roku 1968 pracoval v KPO Stavoprojekt, kde byl od roku 1983 hlavní projektant a v letech 1990–1991 ředitel. Následně založil soukromou projekční kancelář (dnes Ateliér Soukup Opl Švehla), kterou dosud vede. Mezi jeho významné realizace patří např. rekonstrukce Západočeského muzea v Plzni nebo rekonstrukce náměstí Republiky v Plzni. Je členem profesních organizací i občanských sdružení (Klášter Chotěšov). Věnuje se publikační, přednáškové a výstavní činnosti. Za svou činnost získal řadu ocenění – v roce 2018 byl uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje a téhož roku obdržel Cenu Jože Plečnika za celoživotní přínos v oblasti architektury a stavitelství. PhDr. Benjamin Fragner je historik architektury a industriální archeolog. Studoval na Fakultě sociálních věd University Karlovy v Praze. Roku 1985 obhájil rigorózní práci a získal titul PhDr. Pracoval jako redaktor a později šéfredaktor Technického magazínu. V roce 1986 založil Sekci ochrany průmyslového dědictví při Národním technickém muzeu. Je členem vědecké rady NTM a korespondentem Mezinárodní organizace pro ochranu průmyslového dědictví TICCIH. Vykonává funkci předsedy Komise pro průmyslové dědictví MK ČR a je členem stálé komise Ministerstva kultury ČR pro hodnocení návrhů na prohlášení věci za kulturní památku. Jeho dlouhodobým zájmem jsou možnosti záchrany industriálních památek a jejich dalšího využití. Od roku 1998 byl šéfredaktorem časopisu Fórum architektury a stavitelství, od roku 2002 jako ředitel vede Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze. Přispívá odbornými články do řady časopisů. V roce 2021 obdržel Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury a za iniciování a dlouhodobé vedení výzkumu průmyslového dědictví i odbornou popularizaci jeho výstupů. Ing. arch. Petr Lešek je architekt a zakladatel ateliéru Projektil architekti, který navrhl řadu veřejných i soukromých staveb a prostorů, např. Národní technickou knihovnu v Praze, Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové, Centrum ekologických aktivit Sluňákov města Olomouce, Nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani, revitalizaci centra městské části Praha – Slivenec, park Klášterní zahrady v Chrudimi, centrálu firmy YSoft v Brně a Komunitní centrum v Mnichově Hradišti. Od roku 2009 je členem České komory architektů. V letech 2011–14 byl členem představenstva ČKA a v roce 2014 předsedou představenstva ČKA. Od roku 2011 je členem pracovní skupiny Soutěže ČKA. Za ČKA se věnuje zákonu o zadávání veřejných zakázek, tématu SmartCities a Politice architektury. Od roku 2020 je znovu členem představenstva ČKA a jeho místopředsedou. Od roku 2021 je předsedou pracovní skupiny Udržitelnost ČKA. Na Fakultě architektury ČVUT pracuje na doktorské práci s tématem Péče o prostředí malých a středních měst. Věnuje se osvětě v architektuře při Dni architektury v Písku, na workshopech na základních školách i prostřednictvím oslovování politických stran. Byl členem komise rozvoje města Písku a komise rozvoje Prahy 10. Mgr. Jaroslav Zeman je liberecko-pražský kunsthistorik. Po koketeriích s užitým uměním na Střední umělecké škole ve Frýdlantu a Střední uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou vystudoval dějiny umění na FF UK u Ing. Petra Macka Ph.D. Specializuje se na dlouho opomíjené architektonické dědictví Sudet a jeho cílem je přispět alespoň trochu k popularizaci a rehabilitaci svého rodiště, někdejšího zweite Landeshauptstadt, erste deutsche Stadt Böhmens. Pracuje jako památkář Národního památkového ústavu na územním odborném pracovišti v Liberci. V rámci projektu OKRES///BEZIRK, který se věnuje architektuře měst na severu Čech spravuje databáze sesterských webů projektu Liberec:Reichenberg a Jablonec|||Gablonz. Mgr. Ondřej Zatloukal je historik umění a současný ředitel Muzea umění Olomouc. Vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého se specializací na dějiny zahradní kultury. V olomouckém Muzeu umění profesně působí od roku 2000. Pod jeho vedením proběhla rekonstrukce nejvýznamnější barokní zahrady v Česku, kroměřížské Květné zahrady zapsané v UNESCO. Ředitelem se stal na podzim 2019 poté, co byl jmenován ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem po sporu vedení MUO s jeho předchůdcem Staňkem, který odvolal tehdejšího ředitele Soukupa kvůli domnělým hospodářským nesrovnalostem. Ing. Josef Bernard je manažer a politik. Titul inženýra ekonomie získal na Metropolitní univerzitě v Praze. V letech 2010 až 2015 byl generálním ředitelem společnosti Škoda Transportation. V roce 2016 ukončil své působení v průmyslu a vstoupil do aktivní politiky. V letech 2016 až 2020 byl hejtmanem Plzeňského kraje, v současné době působí jako náměstek hejtmana zodpovědný za životní prostředí a regionální rozvoj. Dříve byl členem ČSSD, nyní působí jako nestraník za hnutí STAN. Od října 2021 je členem Poslanecké sněmovny PČR.