Kancelář se Žábami

Podle hlavního architekta Kurta Jensena z architektonické kanceláře C. F. Møller určovaly stavební program velké reklamní žáby – dostaly se totiž pod ochranu místního úřadu na žádost obyvatel této čtvrti, kteří požadovali záruku, že žáby z komína nezmizí. A tak nová kancelářská budova stojí v těsné blízkosti částečně zrekonstruované továrny na cukrovinky, kolem jejíhož komínu stále tančí zachráněné neonové žáby.

Anna Maria Indrio, spolumajitelka architektonické kanceláře C. F. Møller, vysvětluje: „U tohoto projektu jsme se snažili přijít s osobitým urbanistickým řešením městského zákoutí. Chtěli jsme vytvořit budovu, která by zvenku vypadala jako jednolitý stavební komplex, v němž jsou nové i staré prvky ve vzájemném dialogu.“ Projektová kancelář umístila novou budovu na samý okraj vozovky, a zasadila ji tak do urbanistické struktury Kodaně 19. století. Zároveň se architekti snažili o dialog s moderním městem, vizuálně i rozsahem totiž navázali na modernistický styl přilehlé univerzity.

Architekt Kurt Jensen říká: „Renovovat se vyplatilo. Z finančního hlediska to nebylo o nic nákladnější, než kdybychom stavěli něco úplně nového, a kromě toho jsme tak mohli zachovat neobvyklý podkrovní prostor staré továrny, kde jsou na některých místech i dvě vrstvy střešních trámů.“
Jak uvádí Anna Maria Indrio, projekt vychází z tématu splynutí nových a starých prvků. Stará část byla spojena s částí novou, dělícím prvkem obou částí se stal 96 metrů dlouhý prosklený koridor, který přetínají úzké můstky. Nyní jsou objekty zrenovované továrny i kanceláří téměř totožné, protože rekonstrukce i novostavba používá stejných materiálů - omítnuté stěny, tmavošedé okenní rámy, podlahy ze dřeva merbau a břidlicová střecha. Na první pohled nelze rozeznat staré od nového.

Při procházce uvnitř koridoru se člověk pohybuje mezi dvěma stavebními tradicemi – na jedné straně je stará budova z roku 1884, na druhé novostavba z roku 1999. Střešní konstrukce je složená ze skla a oceli a má přirozené větrání, což vytváří dojem normální ulice. Koridor je komunikační páteří stavby, bodem, kde se lidé setkávají. Nacházejí se zde společné prostory, jako jsou jídelna, recepce a přednáškový sál. V ostatních klimatizovaných prostorách budovy jsou téměř výlučně kanceláře a jako dominanty interiéru zde slouží zelené otevřené kuchyňky a červená schodiště.

V podkroví staré budovy se architekti snažili o zachování původní atmosféry továrny, a tak zde ponechali staré střešní trámy a vazníky. Nad podkrovními kancelářemi je střecha tak vysoko, že zde bylo možné umístit několik sestav střešních oken nad sebou. Sedící člověk má z pátého patra výhled dolů skrz malé fasádní okénko ve výši kolen. Při pohledu vzhůru se díky trojici střešních oken VELUX otevírá pohled na nebe. „Neskutečná výška podkroví nabízí možnost několika řad střešních oken – díky nim je ve velkých kancelářích dostatek světla a lépe vynikne úžasný prostor podkroví,“ popisuje řešení architekt Kurt Jensen.

Sen o továrně na cukrovinky probleskuje jako vzpomínka z minulosti nejen kvůli podkroví, ale také díky dvěma původním schodištím se starými, vybledlými dlaždičkami, ornamenty a vůní lékořice, která se tu stále drží. Jinak už ale současné pracovní prostředí žádnou vůni nemá, sladkosti byly nahrazeny labyrintem informačních technologií a neproniknutelnými bezpečnostními systémy, a to vše v obchodní budově zaměřené na budoucnost, která vychází ze zásady flexibilních pracovních míst a výrazné mobility. Budova je působivým splynutím včerejška a dneška, a to jak ze stavebního, tak i z urbanistického hlediska.

Architekt: C. F. Møller
Fotografie: Torben Eskerod
Projekt: Kancelářská budova
Město: Kodaň
Země: Dánsko

www.velux.cz