Praha má mít svoje stavební předpisy, říká architekt Pleskot

Praha - Hlavní město Praha by mělo mít do budoucna i nadále své vlastní stavební předpisy. Novela stavebního zákona, která má platit od příštího roku, s vlastními předpisy pro hlavní město totiž nepočítá. V rozhovoru s ČTK to řekl architekt Josef Pleskot, který v roce 2014 získal cenu Architekt roku. Za velký problém také považuje to, že od roku 1989 nebyla v Praze postavena žádná velká kulturní stavba. Jako příklady čtvrtí, které se mění k lepšímu, uvedl dolní část Holešovic nebo Karlín. Opačně vnímá centrum města nejvíce navštěvované turisty.

"Praha má mít nepochybně svoje vlastní stavební předpisy. Milionové město je hodně složitý aparát. Těsnost a semknutost zástavby vyžaduje jiné pohledy. Je tady metro, jsou tady třeba úplně jiné možnosti pro parkování," řekl Pleskot.

Stavební předpisy jsou prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu. Jeho novelu předložilo ministerstvo pro místní rozvoj na jednání vlády. Praha má své vlastní stavební předpisy jako jediné město v zemi už více než 100 let, v novele stavebního zákona ovšem zmíněny nejsou. Pražské stavební předpisy mají především zabránit nepřiměřenému rozvolňování zástavby nebo prodlužování dopravních tras. Určují například pravidla pro odstupy staveb od hranice pozemku, zavádějí výškové limity, apod. Podrobně se věnují třeba uličním stromořadím nebo regulaci reklamy.

Pleskot považuje za znepokojivé, že po roce 1989 v Praze nevznikla s výjimkou Národní technické knihovny žádná velká kulturní stavba. "Dlouhou dobu jsme si mysleli, a možná ještě myslíme, že tady všechno máme. Rudolfinum, Veletržní palác, Klementinum. Ale do Rudolfina velké orchestry nedostanete. A v Praze taky nikdy nebyla velká světová výstava. Ve Vídni být může, ale tady není kde," dodal Pleskot.

Mezi jeho nejznámější realizované projekty patří například revitalizace průmyslového areálu Vítkovických železáren, návrh centra Svět techniky v Ostravě, budova ústředí ČSOB v Praze - Radlicích nebo generální konzulát ČR v Mnichově. V současné době se svojí architektonickou kanceláří AP Atelier pracuje na projektu bytového komplexu na Kavčích horách pro společnost Central Group.

Jako příklady pražských čtvrtí, které se po roce 1989 změnily k lepšímu, jmenoval dolní část Holešovic nebo Karlín. "Ovšem v případě dolních Holešovic to rozhodně není osvícenou činností radních Prahy 7. Je to tím, že se tady sešla konstelace soukromých vlastníků. Je tady moderní galerie DOX, divadlo La Fabrika. Na třídě Komunardů je spousta restaurací, kam můžete zajít," řekl dále Pleskot. "V Karlíně to byl zase belgický developer Serge Borenstein. Rozhlédnul se a viděl, kde těžit. Trochu mu pomohly povodně z roku 2002, ale on ten projekt rozjel už před povodněmi," dodal architekt.

Za hanbu města naopak označil centrum, které nejvíce navštěvují turisté. "Střed města se moc netřpytí. Obchody jsou naplněny brakem, daří se tady nejrůznějším matrjoškářům. Jaká je tady luxusní třída? Samozřejmě, když chce někdo utratit hodně peněz, ví, kam má zajít. Jde do Pařížské. Ale tohle nevidím jako nejdůležitější. Důležitá je ta kulturní proměna," řekl Pleskot. Ve velmi špatném stavu je podle něj Václavské náměstí.

"Samozřejmě, není to pupek světa, ani pupek Prahy. Ale i na něm je dobře vidět, že nejsme na tak velké kulturní úrovni, jak si často myslíme. Stačí se jen podívat na ty výlohy. To je hodně ubohé," uzavřel Pleskot.