Viktor Rudiš, jeden z autorů Lesné, převzal ocenění od kolegů
Brno - Třiaosmdesátiletý architekt Viktor Rudiš dnes v Brně převzal prestižní oborové ocenění. Česká komora architektů mu udělila svou poctu za rok 2010. Jeden z nejuznávanějších žijících architektů v Česku se proslavil například jako jeden z projektantů brněnského sídliště Lesná a autor československého pavilonu na výstavě Expo v Ósace v roce 1970.
"Viktor Rudiš je samozřejmě autorem dalších významných projektů a realizací, které by měly být zmíněny. Porota se však domnívá, že obě výše představené práce jsou dostačující, neboť nejlépe ilustrují autorovo dílo," odůvodnila své rozhodnutí odborná porota České komory architektů.
Sídliště Lesná se stavělo v letech 1962 až 1966 jako promyšlený urbanistický celek. Architekti chtěli podle Rudišových slov navrhnout soubor staveb "unikátní jako celek, ale i v jednotlivých detailech". Ve své vizi "zahradního města" se inspirovali obytnou čtvrtí ve městě Espoo ve Finsku. Sídliště Lesná má dodnes obyvatele-patrioty, kteří si uvědomují architektonickou hodnotu čtvrti. Nedávno vyzvali brněnský magistrát, aby zamezil další zástavbě na Lesné.
Česká komora architektů ocenila Rudiše i za to, že nepatřil k umělcům poplatným minulému režimu. "Rozhodující skutečnost pro udělení Pocty právě tomuto tvůrci ovšem představuje jeho celoživotní dílo, které je prakticky prosté jakýchkoliv kvalitativních výkyvů. Viktor Rudiš si jako jeden z mála dokázal udržet pozoruhodnou úroveň," stojí v odůvodnění.
Rudiš se narodil v roce 1927 v Brně. Vystudoval architekturu na místní technice. Většinu kariéry strávil v ateliéru Stavoprojektu Brno. Věnoval se také pedagogické a publikační činnosti. Po roce 1990 založil společný ateliér se synem Martinem. Společně pracovali například na rekonstrukci a dostavbě pavilonu G na brněnském výstavišti, bytových domech v Litomyšli a rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně.
"Viktor Rudiš je samozřejmě autorem dalších významných projektů a realizací, které by měly být zmíněny. Porota se však domnívá, že obě výše představené práce jsou dostačující, neboť nejlépe ilustrují autorovo dílo," odůvodnila své rozhodnutí odborná porota České komory architektů.
Sídliště Lesná se stavělo v letech 1962 až 1966 jako promyšlený urbanistický celek. Architekti chtěli podle Rudišových slov navrhnout soubor staveb "unikátní jako celek, ale i v jednotlivých detailech". Ve své vizi "zahradního města" se inspirovali obytnou čtvrtí ve městě Espoo ve Finsku. Sídliště Lesná má dodnes obyvatele-patrioty, kteří si uvědomují architektonickou hodnotu čtvrti. Nedávno vyzvali brněnský magistrát, aby zamezil další zástavbě na Lesné.
Česká komora architektů ocenila Rudiše i za to, že nepatřil k umělcům poplatným minulému režimu. "Rozhodující skutečnost pro udělení Pocty právě tomuto tvůrci ovšem představuje jeho celoživotní dílo, které je prakticky prosté jakýchkoliv kvalitativních výkyvů. Viktor Rudiš si jako jeden z mála dokázal udržet pozoruhodnou úroveň," stojí v odůvodnění.
Rudiš se narodil v roce 1927 v Brně. Vystudoval architekturu na místní technice. Většinu kariéry strávil v ateliéru Stavoprojektu Brno. Věnoval se také pedagogické a publikační činnosti. Po roce 1990 založil společný ateliér se synem Martinem. Společně pracovali například na rekonstrukci a dostavbě pavilonu G na brněnském výstavišti, bytových domech v Litomyšli a rekonstrukci Uměleckoprůmyslového muzea v Brně.
0 komentářů
přidat komentář
