Vyšla kniha Slavné vily kraje Vysočiny

Jaroškova vila v Dalečíně

Jihlava - Vznik, osudy a současný stav více než pěti desítek vilových staveb, jež vznikaly v posledních třech staletích, líčí kniha Slavné vily kraje Vysočina. Její křest se dnes konal v Oblastní galerii Vysočiny v  Jihlavě při zahájení stejnojmenné výstavy. Každé ze staveb je věnována samostatná kapitola doprovázená archivními fotografiemi, plánky i současnými snímky. Podle autorů jen málokterá z vil je na seznamu nemovitých památek, některým tak hrozí nenávratné stavební zásahy.
    "Knížka z edice Slavných vil představuje vůbec první prezentaci architektury individuálního bydlení, osobností jeho projektantů a osudů stavebníků v kraji Vysočina," řekl ČTK Marek Veselý z umělecké agentury Foibos. Zájemci si podle něj budou moci vybrané vily projít spolu s autory.
    Vilové a rodinné domy od pozdního 19. století až po dnešek podle nich dokládají, že Vysočina reagovala na stylově proměnlivý vývoj i tohoto druhu architektury. Ve srovnání například s Prahou a Brnem, Královéhradeckým, Olomouckým a Zlínským krajem, kde již od počátku 20. století vznikala centra moderních výbojů, oblast Vysočiny spíše přijímala vlivy zvenčí. Buď tím, že se místní projektanti vyrovnávali s podněty z některých uvedených center, anebo tím, že osvícení stavebníci svěřovali návrhy svých vil a domů renomovaným architektům ponejvíce z Prahy a Brna.
    Ze starších pražských architektů zanechali na Vysočině své stavby Josef Gočár, Kamil Hilbert, Antonín a Bohumil Hübschmannovi a Pavel Janák, z Brna pak Bohumír Čermák. Z pražských příslušníků meziválečné avantgardy funkcionalistů je reprezentačně zastoupen Ludvík Hilgert Jaroškovou vilou v Dalečíně, dále Lev Krča a Josef Štěpánek, z  Brna Otto Eisler, Bohuslav Fuchs a Mojmír Kyselka. Jihlavští stavebníci německé národnosti se naopak obraceli na tradičněji orientované architekty z řad pražských Němců.