Co materiály chtějí? Agence betonu, oceli a skla v díle Jaroslava J. Polívky mezi Evropou a Amerikou. Ocel a sklo jsou v moderní architektuře velmi populární, ale z technického hlediska se jedná o zcela nevhodnou kombinaci, myslel si architekt a konstruktér Jaroslav J. Polívka. Přesto je autorem konstrukce československých pavilonů na světových výstavách v Paříži a New Yorku, kde dominovala ocelová konstrukce kombinovaná se skleněnými tvárnicemi. V případě betonu se celý život snažil prosadit typizaci železobetonových prvků, přesto jsou jeho nejslavnější projekty založeny na jedinečném tvarovém gestu, odporujícím veškerým systémovým ekonomizačním snahám. Pokud volba materiálů a jejich tvarování a kombinace tedy v případě jeho nejslavnějších projektů nebyla tvůrčím rozhodnutím, jaká jiná rozhodnutí a zájmy za ní stály? Přednáška na příkladu Jaroslava Polívky prozkoumá interpretační možnosti materialitních přístupů v dějinách moderní architektury.