Gion A. Caminada: Tvorba míst - pozvánka na výstavu

Statutární město České Budějovice, Dům umění České Budějovice, FA ČVUT, MCA atelier si Vás dovolují pozvat na vernisáž výstavy architekta Gion A. Caminada - Tvorba míst konanou pod záštitou Švýcarského velvyslanectví v Praze a Fakulty architektury ČVUT ve spolupráci: Präsenz Schweiz, Pro Helvetia.


Vernisáž výstavy: ve středu 7. 5. 2014, 18:00

Konání výstavy: 8. 5. - 14. 6. 2014
Dům umění České Budějovice, Náměstí Přemysla Otakara, České Budějovice


Pořadatel výstavy: Statutární město České Budějovice, Dům umění České Budějovice

Kurátor: Michal Škoda


Hlavní partner a sponzor přednášky: ČVUT Fakulta architektury Praha a Velvyslanectví Švýcarska

Mediální partner: Zlatý řez, Matério, SPA

Sponzor: AUUP (Asociace pro urbanismus a územní plánování)

Pořadatel přednášky: MCA atelier


„Co mne na mé architektuře zajímá, je diskuse s místní tradicí. Ptám se jednoduše sám sebe, co nám mohou ty staré stavební systémy dávat. Kde je podstata těchto konstrukcí? Jak je lze přeměnit pro všechna ta nová využití, která moderní doba vyžaduje? Vždy se jedná o diskusi, o další vývoj. Věřím, že je to jádro tradice celé vesnice.“

To jsou slova švýcarského architekta Giona A. Caminady, jehož výstavu připravila Galerie současného umění a architektury českobudějovického Domu umění na květen a červen letošního roku.
Caminada přišel koncem 70. let s námětem, jak zlepšit vývoj a fungování vesnice. Vrin se stal místem, kam z velké části směřuje jeho celoživotní snažení. Dnes, s již jistým odstupem, lze konstatovat, že Caminadovy představy a náměty nezůstaly pouze na úrovni myšlenek, čehož je dokladem nebývalá proměna zmíněného místa.

Vrin, malá lidsky i ekonomicky vymírající vesnička, se začala proměňovat z mnoha hledisek. Lidé se přestali odstěhovávat, byla zde postavena celá řada obecných a soukromých staveb i moderní zemědělské budovy, umožňující současný způsob obdělávání krajiny. To vše, aniž by došlo k jakémukoliv konfliktu s tradičním obsahem vesnice. Provázání tradice a dědictví s novými moderními potřebami. Dokladem dobře zvolené cesty je i to, že Vrin byl jako první vesnice vůbec oceněn Wakkerovou cenou švýcarské památkové péče.
Architektura má pro Caminadu také sociální úlohu. Šťastná a krásná je pro něj tehdy, pokud napětí mezi tradicí a modernou přináší atraktivní řešení a funkce je spojena se způsobem života.

Caminada postavil svoji tvorbu na tom, že domy musejí odrážet lidské příběhy, architektura je interdisciplinární obor a technika je jen doplňkem. Současnými prostředky se snaží vtisknout tradiční tvář alpskému prostředí. Zároveň však přiznává, že se architektura stává stále více politickou záležitostí. Tvůrce musí překonávat řadu překážek souvisejících s politikou. Vidí v tom i částečnou slabinu současné architektury, která se odnaučila řešit problémy.

Středem zájmu je pro Caminadu krajina / periferie /. Charakterizuje ji jako domestikovanou přírodu. Kdysi značná podpora právě tohoto území Švýcarskou vládou se postupně začala vytrácet, vláda se rozhodla podporovat centra / spádová města a velké vesnice /, jež by měla pozitivně ovlivňovat a inspirovat periferii. On je však přesvědčen o správnosti opačného postupu. Domnívá se, že takovýto způsob by naopak vedl ke zvyšování počtu opuštěných vesnic.

Ve své tvorbě tak velmi dbá na tradici a kontinuitu, obsah a ne pouze na obraz. Jeho stavby mluví srozumitelným jazykem s prioritou vlastní funkce. Velký důraz klade na detail a neustále zkoumá možnosti tradičních konstrukcí a snaží se stále hledat cesty k dokonalému modelu roubeného domu.

Můžeme hovořit o architektuře s reflexí původní kultury, s respektem k místu, které není jen romantickým prostředím, ale také krajinou s nástrahami rozmarů počasí.

Tato výstava, kterou Caminada připravil speciálně pro prostory českobudějovické galerie se soustředí na téma TVORBA MÍST. Pojednává zde méně o jednotlivém architektonickém objektu, ale mnohem více se zabývá ideou, jak nějaké místo posílit v jeho nejširší realitě. Výstava je rozdělena do pěti částí a divák se má možnost setkat jak s vesnicí Vrin, vztahy objekt – krajina, ale také i místem dalšího Caminadova působiště – ETH Curych.


„Náš požadavek, který klademe na architekturu, znamená získávat blízkost k věcem, které nás provázejí: prostor, místopis, materiál, konstrukce, kromě jejich hmotné zvláštnosti jsou tyto věci integrovány do významů, emocí a událostí. Jako prvky kultury jsou tedy relevantními východisky architektonického návrhu. V tomto procesu je rozhodující, zda se podaří citlivě se zapojit do těchto konkrétních skutečností. Současně však musí zůstat na zřeteli jejich dialektický opak, totiž sen – kulturní, sociální a architektonické – utopie, která přesahuje danou skutečnost.

Ve vážném setkání s těmito jednoduchými a zároveň komplexními věcmi se nachází pro architekturu příležitost, přiblížit se (znovu) k původnímu, a to v soupeření mezi momenty současnosti a jejich kulturní podstatou.

Blízkost k věcem hýbe člověkem a vytváří v něm jiné povědomí. Toto připouštění doteku slibuje estetiku takové krásy, která se nezrcadlí v lesku povrchnosti, ale ve významu podstatných hodnot.“