Vídeň: Architekturzentrum Wien

Při poslední návštěvě Vídně mé kroky vedly do centra Architekturzentrum Wien (AzW). AzW je výborná adresa v muzejním okrsku MuseumsQuartier. Pořádá nejen řadu skvělých výstav a konferencí, ale funguje jako živé centrum architektury, místo pro setkávání. Nechybí ani kavárna a skvělá knihovna se spoustou zajímavých knih a zahraničních periodik (knihovna je otevřená i v neděli, návštěvu opravdu doporučuji). I plány AzW dobudoucna jsou velkolepé, směřují k vytvoření rakouského muzea architektury v reprezentativním prostoru Semperova depotu. Na schůzce s Monikou Platzerovou a Gabrielle Kaiserovou z týmu AzW jsem se dozvěděla více.
 
Vznik AzW souvisí s přípravou výstavy o rakouské architektuře 20. století na Frankfurtském knižním veletrhu v roce 1995. Druhým podnětem byla okolnost, že informace, dokumenty nebo časopisy o rakouské architektuře byly rozmístěné na řadě míst, ve Wien Museum, v Albertině, v pavilonu Otto Wagnera, na Akademii výtvarných umění nebo ve státním archivu. V AzW vykrystalizovalo přesvědčení, že se by se mělo věnovat soustavné sběratelské činnosti a dokumentaci rakouské architektury. AzW tak funguje na dvou úrovních, původně vzniklo jako místo pro setkávání s architekturou a pro propagaci architektury mezi nejširší i odbornou veřejností a postupně se rozvíjela i vědecká činnost jako muzeum architektury a virtuální sbírka rakouské architektury nextroom.at. Centrum spolufinancuje město Vídeň a rakouské Ministerstvo kultury.

AzW jako muzeum architektury

Profil AzW jako muzea architektury leží v architektuře druhé poloviny 20. století s co nejširším spektrem dokumentů a výraznými přesahy do současnosti. Toto zaměření funguje v kontrastu k Albertině, v jejíž sbírce jsou především historické kresby, skici a ostatní dokumenty. MAK se podle slov Moniky Platzerové soustřeďuje na hvězdy architektury současnosti jako Coop Himmelblau, Hans Hollein nebo Zaha Hadid a disponuje rozpočtem pro nákupy uměleckých děl.
Sbírka centra má tři části, nejdůležitější je archiv rakouského historika a teoretika architektury Friedricha Achleitnera jako studnice vědění centra. Druhou část sbírky tvoří co nejširší přehled rakouské architektury, AzW sbírá a uchovává dědictví rakouských architektů. Začalo i starší architekty aktivně oslovovat, zda by předali výběr svých projektů AzW. Třetím těžištěm je dokumentace několika projektů významných architektů, které se centru podařilo získat. Jde o projekty Raimunda Abrahama, Rema Koolhaase, Waltera Pichlera nebo modely Friedricha Kieslera.

Zároveň AzW vytváří ve spolupráci s internetovou platformou nextroom.at virtuální sbírku především současné architektury v Rakousku, která čítá přes 2100 staveb a stále se rozšiřuje. Na stránkách jsou k nalezení i recenze a kritiky staveb v tisku a odborných časopisech.

AzW jako místo setkávání

Druhou hlavní aktivitou centra je výstavní a publikační činnost. AzW je vnímáno jako kompetentní místo, kam směřují odborné dotazy o architektuře. Stálá expozice rakouské moderní architektury vznikla v roce 2004 na podkladě archivních dokumentů. Tematicky se AzW soustavně věnuje problematice bydlení. Z úspěšných výstav lze jmenovat Emerging Architecture, Housing Wien nebo populární Wein Architektur jako úspěšné téma. Z větších projektů byla zorganizována na jaře 2010 výstava Arbeitsgruppe 4 složená z Wilhelma Holzmeistera, Friedricha Kurrenta a Johannese Spalta, žáků Clemense Holzmeistera na vídeňské akademii, kteří působili v 50. a 60. letech. Výstava byla zamýšlená jako protiváha a doplnění spektra informací ve vztahu k výstavě Utopická architektura, která probíhala v MUMOKu.
Několik posledních výstav se věnovalo střední a východní Evropě, z okolních zemí spolupracuje AzW především s Bratislavou.
Kromě toho AzW se organizuje 2-3 denní zájezdy, a také nedělní procházky k nově postaveným projektům ve Vídni.

Plány do budoucna   

Určujícím problémem AzW v současnosti je prostor. Centrum se nachází v muzejním areálu MuseumsQuartier v centru Vídně. Na 350 metrech čtverečních je přednáškový sál, knihovna a dvě haly pro expozice, umístění v Museumsquartier je podle Gabrielle Kaiser komplikovaný prostor na druhou stranu nejsou prostory podsklepené a jsou problémy s provozem, především přístupem do areálu. Centrum má depozitář na okraji Vídně. 3-4 pracovníci zpracovávají dokumenty a pozůstalosti, které se poté uloží ve skladu o ploše 500 metrů čtverečních, který by měl sloužit jako archiv. Zentrum by se ideálně chtělo přesunout to Semperdepot - o bývalý sklad kulis pro Burgtheater projektovaný Gottfriedem Semperem a Carlem Hasenauerem. Tento skvělý prostor, který v současnosti využívá Akademie výtvarných umění. V Semperově depotu by bylo možné shromáždit velké možné soustředit většinu sbírky a odpovídajícím způsobem ji prezentovat. Především více původních originálních dokumentů.