Norská metropole představí novou budovu opery

Oslo - Norská metropole Oslo připravuje na 12. dubna svátek pro všechny milovníky opery, baletu a moderní architektury. Slavnostním galavečerem za účasti krále Haralda V. zde bude otevřena nová operní budova, která má ambice zařadit se po bok nejslavnějších operních domů světa, jakými jsou milánská La Scala, newyorská Metropolitní opera či opera v Sydney. K  vrcholům repertoáru pro letošní rok má podle norského tisku patřit baletní představení známého českého choreografa Jiřího Kyliána.
    Pozoruhodné architektonické dílo leží nedaleko centra města na břehu osloského fjordu. Pro Skandinávii příznačná velmi nízká budova, která ukrývá tři operní sály, z nichž největší pojme 1356 sedících diváků, citlivě zapadá do okolního přírodního prostředí a originální kombinací různě nakloněných plošin ze světlého mramoru, tvořících střechu, představuje plynulý přechod z  mořských vod k pevnině.
    Objekt projektoval architektonický ateliér Snöhetta, který se do dějin světové architektury zapsal kupříkladu návrhem nového sídla Alexandrijské knihovny otevřeného v Káhiře v roce 2001. Ateliér v  roce 1988 spoluzakládal český architekt Martin Roubík žijící v norské emigraci.
    Projekt nové norské opery byl dokončen o půl roku dříve oproti původně plánovanému říjnu 2008 a vyšel na 3,3 miliardy norských korun (10,4 miliardy Kč). Náklady by se ale měly brzy vrátit. V průzkumu veřejného mínění se plná polovina obyvatel hlavního města Norska vyjádřila, že má v úmyslu ještě v tomto roce nové sídlo norské opery navštívit.
    Zájemci přitom nemusejí přímo na operní či baletní představení; opera nabízí za 100 norských korun (314 Kč) také okružní prohlídky. Je možné si je rezervovat na internetových stránkách norské opery a pro turisty budou exkurze v blízké budoucnosti organizovány v deseti jazycích, včetně třeba polštiny.
    Již nyní také město chystá další zatraktivnění okolí opery v oblasti Björvika. Mezi návrhy je například kabinová lanovka na vrch Ekeberg a dvě ruská kola po vzoru Londýnského oka, zapuštěná částečně pod zem. Zatímco cestou nahoře by se z ruského kola skýtal ideální výhled na budovu opery, fjord i celé město, cestou pod zemí má být na obřích obrazovkách promítán 3D film o norské historii.
    Norská opera a balet, které doposud neměly vlastní sídlo a poslední téměř půlstoletí provizorně působily v budově Lidového divadla, uvedou v průběhu roku mimo jiné norskou premiéru Gershwinova muzikálu Porgy a Bess, Verdiho operu Don Carlos, Mozartovu operu Titus či Straussovu operetu Netopýr; program baletu zahrnuje Čajkovského klasickou Šípkovou Růženku či Louskáčka.
    Norský deník Aftenposten láká 24. května jako na mimořádný zážitek také na premiérové baletní představení českého choreografa Jiřího Kyliána s anglickým názvem Worlds Beyond. Diváci při něm podniknou okružní cestu po mnoha z 1100 místností opery, pod scénou i za ní. Večer pokračuje pěti Kyliánovými díly.
    Na úvodní slavnostní galavečer přijali pozvání norský král Harald V. s královnou Sonjou, dánská královna Margrethe II., švédská korunní princezna Victoria či islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson. Zúčastní se ho také přední osobnosti norského politického a kulturního života a 200 řadových občanů, kteří vyhráli vstupenku v loterii. Lidé, kteří se 12. dubna do opery nedostanou, budou moci sledovat alespoň velkolepý ohňostroj za půl milionu norských korun (1,57 milionu Kč) nad městem. Otevření opery je co do významu pro Norsko srovnáváno se slavnostním zahájením zimní olympiády v  Lillehammeru v roce 1994.
    Nejen chvála však provází zahájení provozu nového norského operního domu. Vůbec první operou hranou v nové budově mělo být 26. dubna moderní norské dílo Cesta kolem světa za 80 dní. Jeho příprava se však nestihla, takže premiéra musela být odložena až na Silvestr 2009. Prvním operním představením v nové opeře tak bude v září zmiňovaný Don Carlos Giuseppa Verdiho.
    Z architektonického hlediska zase vyvolalo doslova skandál téměř okamžité zežloutnutí bělostného italského mramoru, který po dlouhých diskusích dostal jako hlavní stavební kámen přednost před kamenem norským. Příčina zašpinění „mramorového kolosu“, jak se budově nové opery v norském tisku přezdívá, ještě před jeho otevřením zůstává přitom stále i pro experty záhadou.