Bezdomovectví stojí z rozpočtů víc než sociální bydlení

Martin Freund: „Věřím, že bydlet je právo každého člověka.“

Praha - Bezdomovectví stojí veřejné rozpočty víc než sociální bydlení. Výzkum v USA ukázal, že u lidí bez domova jsou celkové náklady na krizové přístřeší, výjezdy záchranné služby, zdravotní péči či vězení vyšší, než když osoby v tísni žijí v sociálním bytě. Výsledky dnes na semináři v Praze představil americký expert na problematiku bydlení Dennis Culhane, který v minulosti působil jako poradce prezidenta Baracka Obamy pro sociální otázky. V Česku sociální bydlení oficiálně neexistuje. Snaží se ho zavádět některá města a organizace.

Američtí odborníci vycházeli z dat z registrů. Ukázalo se, že z lidí bez domova asi desetina žila na ulici dlouhodobě. Ti v krizovém přístřeší pobývali nejdéle. V průměru to bylo 252 dnů. U ostatních, kteří se bez střechy nad hlavou ocitli v krizi, to bylo 20 dnů. U lidí s občasnými potížemi doba v noclehárnách činila 73 dnů. Z údajů z New Yorku vyplynulo, že noclehárna, záchranná služba, ošetření, vězení a další výdaje vyšly na rok asi na 40.000 dolarů (897.700 korun). Pokud žil člověk v sociálním bytě, výdaje se pohybovaly kolem 16.000 dolarů (359.050 korun) za rok.

"Veřejné rozpočty se utrácejí a lidé spí stále venku. Každé tři dny využívají nějaké přístřeší za nemalé peníze," uvedl Culhane. Poukázal na to, že když měli lidé bydlení, utratilo se méně.

Řešit chronické bezdomovectví se rozhodla administrativa prezidenta George Bushe. Vyčlenila peníze a nechala vybudovat desetitisíce bytů. Výdaje se ještě víc zvedly za prezidenta Obamy, jehož administrativa se zaměřila na ukončení bezdomovectví veteránů. I pro ně vznikly desetitisíce bytů. Od roku 2007 do roku 2015 ubylo chronických bezdomovců o téměř 31 procent. U veteránů byl pokles počtu o 35 procent.

Díky programu rychlého zajištění bydlení se podařilo snížit za jeden rok počet samotných dospělých bez domova o 16 procent a rodin o desetinu. Prevence pak pomohla stlačit počet dospělých bez přístřeší o 11 procent a rodin o sedm procent. "Tyto programy fungují neuvěřitelně dobře," řekl Culhane.

V roce 2014 bylo v USA bez domova 278.700 lidí. Kolem 13 procent z nich byli chroničtí bezdomovci. Řada z nich skončila na ulici po odchodu z léčebny, nemocnice, vězení či od pěstounů.

Podle zastupující šéfky odboru rodinné politiky ministerstva práce Lindy Sokačové jedinou cestou k řešení problémů s bezdomovectvím v Česku je bydlení. Zákon o sociálním bydlení chtěla prosadit v minulém volebním období Sobotkova vláda, na normě ale nebyla shoda.

Ani nynější kabinet se na postupu neshodne, přestože se zákonem o sociálním bydlení počítá v programovém prohlášení. Premiér Andrej Babiš (ANO) před nedávnem řekl, že samostatnou normu vláda nejspíš chystat nebude, soustředí se na investiční program pro výstavbu bytů. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) pak informovala o 15 opatřeních jako stanovení počtu lidí na bytovou plochu či maximálního nájmu. Politici mluvili hlavně o postupu "proti šmejdům", kteří vybírají přemrštěné nájmy.

Podle ředitele Platformy pro sociální bydlení Víta Lesáka 15 opatření bezdomovectví v Česku nevyřeší. Brněnský projekt sociálního bydlení ukázal, že si valná většina lidí dokázala byt po roce udržet a jejich situace se zlepšila, dodal Lesák. Uvedl, že je potřeba podobný celostátní program se zajištěným financováním.

Podle odborníků překážku při prosazování řešení představuje v Česku to, že údaje o lidech v tísni nejsou dostupné. Konají se jen menší výzkumy. Situaci komplikuje pak také to, že v zemi existuje velké množství radnic. Každá k řešení může přistupovat jinak.