Mladým architektům se v Brně nelíbí absence otevřených soutěží

Brno - Mladým brněnským architektům a urbanistům, sdruženým ve skupině GEN Brno, se nelíbí, že město chystá řadu velkých veřejných staveb za stovky milionů korun na desítky až stovky let bez otevřených architektonických soutěží. Místo toho se je chystá podle nich stavět tak, "aby to bylo", bez ohledu na dopad do budoucnosti, řekl dnes na tiskové konferenci zástupce skupiny Gabriel Kurtis.

Téma kvalitní architektury členové skupiny chtějí dostat do veřejné diskuse. Hodlají oslovit před volbami všechny politické strany a zjistit, jaký budou zaujímat postoj při tvorbě veřejných budov a prostranství, řekl Kurtis, který je kandidátem do zastupitelstva za Žít Brno. Podle Radky Loukotové z tiskového oddělení magistrátu je architektonických soutěží mnohem více než dříve. "Pro srovnání mezi lety 2010 až 2014 nebyla vypsaná žádná soutěž," napsala ČTK.

Zmíněnými stavbami, které chce město v nejbližších letech udělat, jsou atletická hala za 450 milionů, dostavba plaveckého stadionu Lužánky za 93 milionů, velodrom za 300 až 600 milionů, hokejová hala za 1,4 miliardy, fotbalový stadion za dvě miliardy, nový pavilon na výstavišti za půl miliardy, vstup do zoo za 300 milionů. "Problematický je také projekt nové centralizované radnice. Město koupilo hotový projekt CD Palace, který se dělal před 20 lety, a jen ho chce trochu upravit. Přitom radnice je symbol světské moci a má jít o reprezentativní budovu," řekl Kurtis. Proč město na tyto stavby soutěže nevypsalo, Loukotová neuvedla a dodala, že k jednotlivým projektům se město vyjádří později.

Výhodou otevřených mezinárodních soutěží je podle architektů možnost získat řadu špičkových návrhů, které myslí nejen na kvalitní architekturu, ale i na stavební a provozní náklady. "Pokud chceme v Brně navázat na kvalitní funkcionalistickou architekturu, je třeba začít u způsobu zadání a návrhu projektu. Kvalitní návrh může uspořit velké peníze ve všech fázích od přípravy po provoz," řekl Kurtis.

Kvalitní veřejná architektura podle architektů nastavuje standardy i pro soukromé investory. "Špatných příkladů můžeme najít mnoho, za některé Brno ani nemůže, jako je například Justiční palác či Úřad práce u Heršpické," řekl Kurtis. Zmínil také současnou rekonstrukci Dominikánského náměstí, které se nakonec pouze předlažďuje, a teprve se zvažuje, co na něm bude.

V Brně se dělaly otevřené soutěže výjimečně a zatím málokdy se dočkaly uskutečnění. Jde o nové nádraží pod Petrovem, o novou podobu Moravského náměstí, o revitalizaci nábřeží Svratky či nové sídliště Kaménky v Černovicích. "Dobrý uskutečněný příklad je Slovanské náměstí, Zelný trh a divadlo Reduta," řekl Kurtis. Podle Loukotové se počet soutěží výrazně zvýšil po vzniku Kanceláře architekta města Brna. "Za dva roky jde o čtyři soutěže, z toho dvě otevřené a dvě užší. Ty spočívají v tom, že několik architektů je osloveno a další se mohou přidat," uvedla Loukotová. Některé další soutěže se nyní konají a chystají.

Kancelář architekta města Brna dělá také tzv. vyzvané soutěže. "To je problém. Osloví jen vybrané architekty, a není tak možnost, aby se sešlo víc kvalitních nápadů," uvedl Kurtis.

Město obvykle argumentuje tím, že jde o velké zdržení, jde však obvykle nejvýše o rok. Druhým argumentem jsou odvolání architektů a další zdržení v přípravě. "Ale když je soutěž dobře připravená, nikdo se neodvolává," míní Kurtis.