![]() |
From the left: Alena Šrámková, Richard Biegel, Miroslav Masák, Dan Merta, Adam Gebrian, and Ivette Vašourková |
On Thursday, January 6, a press conference took place at the Prague Gallery of Jaroslav Fragner, attracting unprecedented media interest, where a new initiative created by representatives of the professional public was presented. The attached open letter is addressed to the Mayor of the City of Prague Bohuslav Svoboda and all Prague councilors, highlighting the necessity of systemic changes in addressing the development of the capital city.
Some of the demands also align with earlier civic activities and the efforts of other associations. Let’s recall at least some of them: in the 1990s, for example, the Prague Forum for the Protection and Development of the Cultural Space of the Capital City met in Prague, as did the Mayor's Advisory Board.
Currently, the most prominent advocate in the metropolis is the "namesake" of the new initiative, the Club for Old Prague, whose program definitely does not contradict the activities of the new initiative; on the contrary, some of the signatories identify with both. In addition to the protection of cultural heritage, with which the Club is most commonly associated, it has also established a tradition such as the Club's award for the best new building in a historical environment. We can also mention the initiative and open letter from experts supporting the original use of Klementinum from January 2008, whose primary goal was certainly not to criticize the Kaplický octopus project, but rather to prevent the commercial exploitation of the original seat of the National Library in the very center of the city under the shadow of interest in the blob.
The activities of the civic association Arnika are also well-known, such as its opposition to the construction of high-rise buildings in Pankrác, as well as other local civic initiatives or the activist architects themselves: for example, the project City Interventions, which, after a previous Slovak phase, brought several proposals last year aimed at remedying problematic areas or spatial situations in Prague as well (the work was made available to city districts); among many others, we can mention a recent project for humanization of the Prague highway by Jiří Poláček and Václav Škarda from the K2 studio.
The initiative For a New Prague (as well as many similar activities) responds to the increasing dysfunctionality of the system for the development of Prague, which, although formally not significantly different from structures operating elsewhere in European metropolises, is quickly distancing itself from them in content...
Will the initiative For a New Prague change this state that the professional public is slowly becoming discontentedly accustomed to? Or are its opponents right, including Josef Pleskot, who criticize it for its weakness and excessive intellectualism? (see the record of the debate below the text of the letter).
Zdá se, že pro někoho je stále snažší nařizovat nežli přesvědčovat.
Když pan Kasl hovoří o „zastavení rozhodování podle přání určitých skupin“, bavím se stejně jako když Rath přesvědčuje o jeho přínosu českému zdravotnictví.
...proti experti na magistrátní peníze, cigler s hamanem, se přišli kouknout co se to zase na ně chystá...
Velmi mě však zaujala závěrečná poznámka o opencard a její ceně. Komu byla vlastně směřována? Anebo to bylo jen smutné konstatování, čím se magistrát či URM opravdu zaobírá, o co mu v souvislosti s Prahou skutečně jde a jaký v tomto světle asi tak může být jeho vztah k této iniciativě ...?
A než by někdo náhodou zakládal další expertní sbor, tak ať hlavně zruší ten stávající Sbor expertů .....a raději zcela bez náhrady, aby nemohl negovat procesy, které probíhají na základě zákonů, dělat zástěrku pro rozhodování ve jménu expertních posouzení, která nemají právní oporu a jen rozmělňují informaci, kdo je za co odpovědný.
Mimo jine, Pleskot a Cigler jednoznacne nejlepsi prispevky. Doufam a preju a drzim pesti, aby "iniciativa" byla jen zacatek neceho opravdickeho, a hlavne i nadale pozitivniho pro prahu a jeji obyvatele.
Neduvera ke vsemu je mistni celospolecenska nalada, ktere rozumim a chapu ze vychazi z nejakych dlouhodobejsich zkusenosti. Absence vize, smeru, prognostickeho uradu, se logicky zrcadli i do sveta architektury absentujici teorii a prospektivnim vyzkumem. Vsichni vime ze mesta jsou komplexni organismy ktere nedokaze pojmout jeden architekt, to ale neni duvod architekty z diskuse o rozvoji mesta diskvalifikovat. Architekt je skoleny a trenovany k maximalni kreativite, nadhledu na vec, vizionarstvi a spolupraci ve velkych a multioborovych tymech.
Pokud ambici iniciativy, je iniciovat proces odborne a nezavisle a hlavne respektovane debaty s primym dopadem na vyvoj a budoucnost mesta pak je to skvele.
Iniciativa nutne nemusi vest ke sboru nebo instituci ktera bude rozhodovat, ktera architektura je kvalitni. Napriklad URM by mohl operovat radeji jako flexibilni a lehka agentura schopna komunikovat se specialisty i verejnosti a konzultovat zahranicni zkusenosti z jinych evropskych historickych metropoli.
znamená to, že se hlásí k Novému urbanismu? Nebo jen Za novou Prahu, jak píše Archiweb, tedy tak povšechně a nespecificky, aby se zase tak moc nic nového nedělo a kvalitní a soudobé bylo vše, co dosud?
Řekněme, že architektura je duševní výrobek. Jak tento výrobek zhodnotíme (uplatníme) ve společnosti, kde přes půl století uplatňován v podstatě nebyl a lidé ve své rozhodující mase tak podstatu soudobého stavebního umění přestali přirozeně znát, vnímat, cítit? Možná by se to dalo shrnout do jednoduché posloupnosti základních kroků (rozložené v období několika let): Definovat, propagovat, lobbovat, konsolidovat, prodávat, užívat, udržovat (ošetřovat).
A vzhledem k tomu, že architektura je veřejný statek, tak jestli má být podobný proces někdy zahájen, neobejde se hned na začátku bez prostředků na úrovni celospolečenského měřítka.
Bez reflexe současné choroby se k polyfunkčnímu pěšímu a opět malebnému městu těžko kdy dopracujeme. Mohl bych teď sepsat sáhodlouhý seznam všech velkých kanceláří, těch známých i neznámých, které se na dálničním urbanismu aktivně podílejí a profitují na něm, ale já to neudělám. To pan Sommer se svým zamyšlením nad malebností roubenek mi přijde jako trefa téměř do černého. Je roubenka taky duševní výrobek? Zná ještě ta Vaše rozhodující masa što takoje "chaloupka"?