Zleva Alena Šrámková, Richard Biegel, Miroslav Masák, Dan Merta, Adam Gebrian a Ivette Vašourková |
Ve čtvrtek 6. ledna se v prostorách pražské Galerie Jaroslava Fragnera konala za nebývalého zájmu médií tisková konference, na níž se představila nová iniciativa vytvořená zástupci odborné veřejnosti. Primátorovi hlavního města Prahy Bohuslavu Svobodovi a všem pražským zastupitelům předkládá níže připojený otevřený dopis upozorňující na nutnost systémových změn při řešení rozvoje hlavního města.
Některé požadavky se přitom shodují také s dřívějšími občanskými aktivitami a působením jiných spolků. Připomeňme alespoň některé z nich: V devadesátých letech se například v Praze scházelo Pražské grémium pro ochranu a rozvoj kulturního prostoru hlavního města nebo poradní sbor primátora.
V současné době v metropoli snad nejvýrazněji vystupuje "jmenovec" nové iniciativy Klub Za starou Prahu, jehož program rozhodně nestojí v protikladu k aktivitě nové, naopak, někteří ze signatářů se hlásí k oběma. Kromě ochrany kulturního dědictví, s níž je Klub spojován nejčastěji, si již tradici vydobyla například také cena Klubu za nejlepší novostavbu v historickém prostředí. Připomenout můžeme také iniciativu a otevřený dopis odborníků na podporu původního využití Klementina z ledna 2008, jejímž prvotním cílem rozhodně nebyla kritika projektu Kaplického chobotnice, ale především snaha nedopustit, aby se ve stínu zájmu o blob uvolnila cesta ke komercializaci původního sídla Národní knihovny v samém centru města.
Známé jsou také aktivity občanského sdružení Arnika, například proti výstavbě výškových budov na Pankráci, dalších místních občanských iniciativ či samotných aktivistických architektů: například projekt Městské zásahy, který po předchozí slovenské fázi přinesl v loňském roce řadu návrhů, které měly napravit problematická místa či prostorové situace také v Praze (práce byly nabídnuty k dispozici městským částem); za mnohé další jmenujme z poslední doby například projekt humanizace pražské magistrály od Jiřího Poláčka a Václava Škardy z ateliéru K2.
Iniciativa Za novou Prahu (stejně jako řada obdobných aktivit) reaguje na zvyšující se disfunkčnost systému péče o rozvoj Prahy, který se sice formálně příliš neodlišuje od struktur fungujících jinde v evropských metropolích, obsahově se však od nich rychle vzdaluje...
Změní tento stav, na nějž si odborná veřejnost s nelibostí pomalu přivyká, iniciativa Za novou Prahu? Nebo mají pravdu její oponenti, mezi něž patří například Josef Pleskot, kteří jí vytýkají slabost a přílišnou intelektuálnost? (viz záznam debaty pod textem dopisu).
Zdá se, že pro někoho je stále snažší nařizovat nežli přesvědčovat.
Když pan Kasl hovoří o „zastavení rozhodování podle přání určitých skupin“, bavím se stejně jako když Rath přesvědčuje o jeho přínosu českému zdravotnictví.
...proti experti na magistrátní peníze, cigler s hamanem, se přišli kouknout co se to zase na ně chystá...
Velmi mě však zaujala závěrečná poznámka o opencard a její ceně. Komu byla vlastně směřována? Anebo to bylo jen smutné konstatování, čím se magistrát či URM opravdu zaobírá, o co mu v souvislosti s Prahou skutečně jde a jaký v tomto světle asi tak může být jeho vztah k této iniciativě ...?
A než by někdo náhodou zakládal další expertní sbor, tak ať hlavně zruší ten stávající Sbor expertů .....a raději zcela bez náhrady, aby nemohl negovat procesy, které probíhají na základě zákonů, dělat zástěrku pro rozhodování ve jménu expertních posouzení, která nemají právní oporu a jen rozmělňují informaci, kdo je za co odpovědný.
Mimo jine, Pleskot a Cigler jednoznacne nejlepsi prispevky. Doufam a preju a drzim pesti, aby "iniciativa" byla jen zacatek neceho opravdickeho, a hlavne i nadale pozitivniho pro prahu a jeji obyvatele.
Neduvera ke vsemu je mistni celospolecenska nalada, ktere rozumim a chapu ze vychazi z nejakych dlouhodobejsich zkusenosti. Absence vize, smeru, prognostickeho uradu, se logicky zrcadli i do sveta architektury absentujici teorii a prospektivnim vyzkumem. Vsichni vime ze mesta jsou komplexni organismy ktere nedokaze pojmout jeden architekt, to ale neni duvod architekty z diskuse o rozvoji mesta diskvalifikovat. Architekt je skoleny a trenovany k maximalni kreativite, nadhledu na vec, vizionarstvi a spolupraci ve velkych a multioborovych tymech.
Pokud ambici iniciativy, je iniciovat proces odborne a nezavisle a hlavne respektovane debaty s primym dopadem na vyvoj a budoucnost mesta pak je to skvele.
Iniciativa nutne nemusi vest ke sboru nebo instituci ktera bude rozhodovat, ktera architektura je kvalitni. Napriklad URM by mohl operovat radeji jako flexibilni a lehka agentura schopna komunikovat se specialisty i verejnosti a konzultovat zahranicni zkusenosti z jinych evropskych historickych metropoli.
znamená to, že se hlásí k Novému urbanismu? Nebo jen Za novou Prahu, jak píše Archiweb, tedy tak povšechně a nespecificky, aby se zase tak moc nic nového nedělo a kvalitní a soudobé bylo vše, co dosud?
Řekněme, že architektura je duševní výrobek. Jak tento výrobek zhodnotíme (uplatníme) ve společnosti, kde přes půl století uplatňován v podstatě nebyl a lidé ve své rozhodující mase tak podstatu soudobého stavebního umění přestali přirozeně znát, vnímat, cítit? Možná by se to dalo shrnout do jednoduché posloupnosti základních kroků (rozložené v období několika let): Definovat, propagovat, lobbovat, konsolidovat, prodávat, užívat, udržovat (ošetřovat).
A vzhledem k tomu, že architektura je veřejný statek, tak jestli má být podobný proces někdy zahájen, neobejde se hned na začátku bez prostředků na úrovni celospolečenského měřítka.
Bez reflexe současné choroby se k polyfunkčnímu pěšímu a opět malebnému městu těžko kdy dopracujeme. Mohl bych teď sepsat sáhodlouhý seznam všech velkých kanceláří, těch známých i neznámých, které se na dálničním urbanismu aktivně podílejí a profitují na něm, ale já to neudělám. To pan Sommer se svým zamyšlením nad malebností roubenek mi přijde jako trefa téměř do černého. Je roubenka taky duševní výrobek? Zná ještě ta Vaše rozhodující masa što takoje "chaloupka"?