Nový památkový zákon má mezi experty podporu, ale i kritiky

Praha - Nový zákon o ochraně památkového fondu, který připravuje ministerstvo kultury, podporují památkáři, muzejníci, archeologové i kraje. K jeho podobě ale mají i výhrady. Vyplynulo to z jejich vystoupení na veřejném slyšení, které se dnes konalo v Senátu.
    "Připravovaný návrh zákona je zatím nejlepším z pokusů přijmout památkový zákon," uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková.
    Vyzdvihla snahu o komplexnost péče o kulturní dědictví, možnost kompenzovat uplatňování veřejného zájmu vlastníkům nemovitostí v památkově chráněných územích, větší roli samospráv v souvislosti se zavedením kategorie památek místního významu nebo účast občanského sektoru na péči o kulturní dědictví zejména prostřednictvím spolků.
    Naopak za "neakceptovatelné" označila plánované převádění vyvlastněných památek do správy NPÚ, neboť na ně zřejmě nedostane peníze a nebude mít kapacity na jejich zpřístupňování. Takovéto památky by měl dostat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo místně příslušné obce, míní Goryczková.
    Středočeský radní Zdeněk Štefek za kraje ocenil na zákonu mimo jiné zakotvení finanční podpory státu pro správu památek a uzákonění práv, nejen povinností vlastníků památek. Plánované zapojení občanského sektoru by ale podle některých krajů mohlo spíše zkomplikovat úsilí o záchranu kulturního dědictví.
    Kraje se také obávají nárůstu agendy, na druhou stranu by chtěly dostat právo vyjadřovat se stejně jako obce k návrhům územních plánů v oblastech, kde je památka nebo památková zóna, a vyhlašování kulturních památek. Obcím chtějí dát podíl na koncepci památkové péče v kraji, uvedl Štefek.
    Předmětem debat bylo také chystané označování nalezených předmětů starších 70 let, které se uchovaly "mimo prostředí současného života", za archeologické nálezy. Proti tomuto citovanému vymezení se postavil Zdeněk Kuchyňka z Asociace muzeí a galerií. Podle něj tento termín není nikde v zákoně blíže vymezen a mohly by archeologům zkomplikovat práci.
    Archeologové by uvítali preciznější zakotvení ochrany archeologických nálezů, které by mělo spočívat nejen v jejich odborném vyzvednutí, ale i v následném expertním zajištění. Terčem kritiky byla také jednotná maximálně pětimilionová výše pokut za porušení památkového zákona jak pro běžné občany, tak pro firmy.