Podíl nových pasivních domů v ČR loni zůstal na úrovni 4,5%

Publisher
ČTK
09.02.2017 12:50
Czech Republic

Prague

Praha - Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu postavených rodinných domů loni v Česku zůstal zhruba na úrovni 4,5 procenta. Bylo jich 600 až 700, podobně jako v roce 2015. Rodinných domů se loni v ČR postavilo přes 3000. ČTK to dnes sdělil ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta.


Jako pasivní dům se dá označit stavba, která má velmi nízkou spotřebu energie na vytápění. Klíčové je zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř.

"Musím zdůraznit, že uvedená čísla jsou čistě orientační. V České republice neexistuje centrální evidence pasivních domů a my můžeme vycházet pouze z údajů Nové zelené úsporám. Pokud si někdo postaví pasivní dům mimo tento dotační program, nikde evidován není. Bohužel neexistuje žádná statistika o energetické náročnosti budov, pro která bylo vydáno stavební povolení,"
uvedl Bárta.

Jako hlavní výhody pasivních domů vnímá kromě nízké spotřeby energie i menší závislost. "Například když vypadne dodávka energie, dům si výrazně déle udrží svou vnitřní teplotu. Když se zvýší cena energie, dopad je menší. Nevýhodou naopak je, že dům je nutné navrhnout i postavit opravdu velmi kvalitně. Na rozdíl od normálních staveb je u pasivních domů vyžadován technický dozor stavebníka. A ten může stavbu prodražit," dodal Bárta.

Za ideální materiál pro stavbu pasivních domů považuje dřevo. "Má tu výhodu, že v jedné vrstvě kombinujete nosný systém a tepelnou izolaci. Čili obvodová konstrukce může být tenčí, a o to větší je využitelná plocha. Dřevo má i svoje nevýhody, ale to třeba cihly taky. Obecně se dá říct, že pasivní dům se dá postavit téměř z čehokoliv," řekl dále Bárta. Podíl dřevostaveb na celkovém počtu pasivních domů odhaduje na 40 procent.

Nejvíce pasivních domů podle Bárty připadá na rodinné domy, ale stavějí se rovněž bytovky, školky a školy nebo administrativní budovy. Příkladem bytových domů jsou projekty Ecocity Malešice v Praze nebo Koti Hyacint v pražských Modřanech. V pasivním standardu byly postaveny třeba i mateřská škola v Moravských Budějovicích, Základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích nebo dům pro seniory v jihomoravských Modřicích.

Co se týče podílu na nově postavených domech, podle Bárty patří Česko do evropské špičky s Rakouskem a Belgií. Největší počet pasivních domů je v Německu, podle hrubého odhadu 40.000. První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu. "V Česku se začaly první pasivní domy stavět zhruba před deseti lety. A vůbec největší boom zatím zaznamenaly v roce 2014 se spuštěním programu Nová zelená úsporám," doplnil Bárta.

Na pražském výstavišti v Letňanech dnes začal veletrh nízkoenergetických pasivních a nulových staveb For Pasiv. Končí v sobotu 11. února.
0 comments
add comment

Related articles