Ta tabulka je dost zavádějící, není možné hledat nějakou jednoduchou křivku. Jako příklad - Luzern, počet obyvatel 57.890, kapacita sálu 1892, Kodaň počet obyvatel 530.902 kapacita sálu 1800, Utrecht 300000 obyvatel kapacita 1550 (dnes se přestavuje na několikanásobně větší). Jinak celá Evropa staví sály jako o život!
... a některým Evropanům to možná život opravdu poznamená.
Kupříkladu ve Španělsku - tam stavěli v posledních letech kulturní instituce jak smyslu zbavení, dnes jsou ty sály mnohdy prázdné a provozní náklady těch zbytečných staveb neúnosně zatěžují veřejné rozpočty.
Jo ve Španělsku to asi přehánějí, ale jinak se asi nedá říct, že evropské sály zejí prázdnotou. Kdekoliv jsem šel na koncert, tam byly plné. Mimochodem na Portu je sympatické, jak je kompaktní a malé.
...já nejsem apriori proti. Jen vyzývám k jisté míře ostražitosti, než se jmeme přebírat cizí vzory a zkušenosti s pocitem, že "když to tak ve světě dělají", je záhodno je napodobit.
A k tomu Španělsku... prohodil jsem pár slov s muzikantkou, která tam dlouhodobě žije, a ta si mohla hlavu ukroutit právě nad tím, jak se právě na Iberském poloostorvě ono kulturní apoštolství vymklo z ruky. Říkala, že opravdu nechápe, co s těmi desítkami prázdných koncertních sálů budou Španělé dělat.
Jinak přeju naší kultuře (hudební i nehudební) dostatek rozumu, odvahy a také peněz - přesně ve vyjmenovaném pořadí (7;- ))
praze koncertní síň nechybí, to jen některým politikům chybí
to jen některým politikům chybí tučné penězovody, zdroje všimného.
teď je potřeba peníze daňových poplatníků (to jsou i ty, které se k nám vrací přes nešťastný brusel) investovat tak, aby se rozhýbala ekonomika.
...
a ta koncertní síň v českých budějovicích, tzv. rejnok, je už pasé? a co brněnská janáčkova koncertní síň? musí být všechno v praze?
Současní páni architekti i radní z magoše jsou nevybouření a zapomínají, že jsou v Praze 3 kapacitní sály v Obecním domě, Rudolfinu a bývalém PAKULu s kapacicou mezi 1 a 2 tis. míst. Podívejte se na kulturní program, dokut nebude v těchto sálech program každý den, sálů bude dostatek. jen je potřeba se oprostit od předsudků s PAKULem, doporučuji jeho modernizaci. Je na úžasném místě s výhkledem na Prahu a je víceúčelový !!! Hledal bych smysluplnější veřejné projekty, třeba modernizace škol, univerzit, dokončení okruhu kolem Prahy a zrušení magistrály od IPPavlova až po Vltavskou !!!!
Pozor. Ani jeden sál v Praze nemá potřebné parametry akustické, Rudolfinum nemá potřebné zázemí. Proto sem nejezdí tolik špičkových hudebníků a program není tak bohatý. Koncertní sál je něco jako hudební nástroj, a Mistři potřebují Steinwaye a Stradivárky. Nevybouřená je něčí potřeba vyjádřit se k čemukoliv, aniž bych to znal do hloubky.
Novy koncertni sal za verejne prostredky je v nasi soucasne spolecnosti popliticky mozny jen za dostatecne verejne poptavky. Ta si myslim, ze zatim chybi.
Já proti koncertnímu sálu nejsem, jen považuju za prvoplánové budovat cokoli na Klárově, na předpolí Hradu. Praha má rozvojové oblasti určené k zástavbě v Bubnech a na Rohanském ostrově, kde koncertní sál může být novým centrem. Po zklidnění magistrály klidně i Těšnov. Menší síň by se vešla i na předpolí Štefánikova mostu do brejlí podjezdu. Klárov nebo Štvanice by měly být zachované pro park, v centru je přírody nedostatek a každý kousek volného prostoru je k nezaplacení. Žel bez promyšlené a schválené regulace se to nepohne a dopadne to jak s NK.
Koncertní sál bude nejdůlezitější stavba v Praze srovnatelná významem s katedrálou. Proto musí být součástí panoramatu. Když si koupíte Steinway, také si ho nedáte do skladiště, s odkazem na to, že tam je víc místa. Dáte ho do obýváku. V Bubnech i na Rohanském ostrově by bylo nutné dostavět okolo rozsáhlé části města, což představuje astronomické prodražení akce. Jinak by sál stál uprostřed palouku nebo kolejiště. Bubny patří ORCU a svěřit mu úkol je pochybné a riskantní. Stavět koncertní sál do brejlí podjezdu je, promiňte, prasárna. Stejně tak vedle magistrály, protože k jejímu zklidnění dojde až v době postgalaktické. Kromně toho bude stát tolik, že se to opět pekelně prodraží. Je zvláštní, jak jsme osudově přitahováni "tunelářskymi" schematy, přestože správné a přirozené řešení je na stole. V daném případě konceptem "konzervační" práce s městem. Vhodnější využití na Klárov už nikdy nebude. Já myslím, že je lepší ve městě žít, než ho zakonzervovat.
Ondřeji, chápu vaše nadšení pro koncertní síň, je to krásná výzva, je to šperk každého města, kulturní noblesní místo. S katedrálou přeháníte, ale pěknému kostelu by se vyrovnat mohla. Asi se i shodneme, že dnešní vývoj Bubnů, Rohanského ostrova, Palmovky směřuje nepředvídatelným směrem a že záruky kvality tu prostě nejsou, developeři tu budují monobloky, to živě město nepřipomíná, ale není to chyba?
Předpolí Štefánikova mostu v památkové rezervaci dnes vypadá tristně, ale může mít kvalitu Palachova náměstí, kde jistě neřeknete, že Rudolfinum je na špatném místě. Ale možná to tam není dost velké? Klárov je prostě park, já bych si klavír do postele nedával, už bych pak neměl kde spát, raději mu přistavím pěkný salón.
Klárov není park. S těmi molochy nehneme a pokoušet se o to já osobně ani nechci - musí to být v centru. Opravovat kolejiště Bubny koncertním sálem je zvrácená logika. Je potřeba se soustředit na samotný smysl věci a ne na to, že máme problém s Těšnovem nebo že na Maninách je hrozné prázdno, které by bylo dobré zaplnit. Stejně tak příliš nevěřím, že Praha bude polycentrická. resp. pokud ano, budou mít centra hierarchii, a tento dům patří na nejvyšší místo, resp na místo hned za tu katedrálu. Ostatně na dostavbě katedrály bychom se asi dnes těžko shodli, ale na Filharmonii myslím, že by to ještě mohlo jít. Chi ten Klárov prověřit, podle mne se to tam vejde. Pokud ne, vezmu to zpět
ne příliš upravený, ale je to jedna z mála ventilačních ploch v centru, dole u řeky. Rezervace je klenotnice, a okolo za hradbami, i prakticky v centru, kde nic tu nic. Na pěknou síň je třeba cca 50x50m, ta se tam vejde, ale zhoustne provoz a my, co tu bydlíme, budeme mít o atrakci více. Nejde o konzervaci, ale že tu bude méně prostoru k životu. Když se řešila NK, tak Vlado Milunić přišel s tím, že by měla být na Klárově a ne na konečný na Špejcharu. Upozornil tím na to, že NK nebyla dobře zasazena do města a i to byl jeden z argumentů, proč to krachlo. Chtělo by to něco mezi, škoda, že město neuhájilo pro síň místo, kde je dnes Palladium. Asi to vidíte více jako architekt, který hledá pěkné místo na dům, ale urbanistické souvislosti mluví proti tomu, vidím smysl v tom stavět zdravé město, tak se omlouvám, že tak usilovně oponuju.
Já tedy nevím o co víc jste urbanista než já Jinak brnkněte Vladovi a zeptejte se ho, on byl jedním z prvních, kdo toto místo pro tento účel navrhl. Klárov dnes spoluinspiruje k definici nového urbanistického pojmu: UFO, tedy Unidentified Floral Object. "Ventilační plocha" plocha možná, park sotva. Natož náměstí.
...abych nebyl tak protivný, slibuju že když ověřením zjistím, že se to tam nevejde, oznámím to. Já třeba travičku na Klárově k ničemu nepotřebuju, nicméně souhlasím, že takováto instituce by měla být vybavena kvalitním veřejným prostorem, to je samozřejmé.
...to je milá replika... není to kvůli mé libovůli, ale kvůli té věci samotné. Územní plán je nástroj, nikoliv cíl. Pojďme se bavit o šperku, ne o obalech, mašlích a igelitkách.
...je mi líto, ale musím Vás zklamat a tu diskusní hračku Vám seberu - na Klárov se to nevejde.
Nedávno to kolegyně ověřovala. Je sice možné, že pokud by byla věc koncipována jako mnohopodlažní podzemní bunkr, nějak by se stavební program do půdorysu Klárova vymezeného trávníkem uprostřed nacpat dal. Ale jinak dost těžko.
Koncertní síň není postě jen samotný sál. Provozní zázemí takové instituce je dnes podstatně náročnější než za časů Antonína Dvořáka, takže objem takového Rudolfina - i když odmyslíme část s galerií - by rozhodně nestačil. Navíc je nutné mít v rámci objektu ještě nějakou další společenskou prostoru pro menší hudební produkce...
A i kdybyste celek na své místo nějakou eskamotáží nakonec posadili, nezbyl by Vám náležitý prostor pro důstojný nástup do budovy.
Samotnému je mi to líto, ale obávám se, že Magistrát už stihnul prodat všechno, co mělo nějakou hodnotu, takže pozemky vhodné pro stavbu celospolečensky významných staveb typu koncertní síně nebo Národní knihovny už v Praze nejsou k mání.
Tedy, on by se jeden pozemek nabízel: jižní část Karlova náměstí. V 19. století by se nad tím nijak nezamýšleli a být v naší situaci, tak by tam "koncerthaus" klidně postavili - významná budova do význačného městského prostoru, v těsném kontaktu s centrem, výtečně dopravně dostupná. ..Ale to dnes nemůže projít (7:- /)
...Jinak jste mě, pane Císlere, dostal redefinicí pojmu UFO. Tohle budu v disputacích se zelináři používat! (7:- ))
Souhlasím, že pro koncertní sál je ideální upravit sjezdový sál v Pakulu. Rozhodně nesouhlasím, že pro pražskou památkovou rezervaci je potřeba současná architektura. K žádnému zmrtvění zde nedochází a ceny stávajících nemovitostí utěšeně rostou. A navíc jsou stavby zde velmi pohledné. Což dokazuje návštěvnost těchto míst teď před Vánoci. Chápu, že v historickém kontextu se to novostavbám dobře (nejen obchodně) parazituje.
Myslím,že se stavebním využitím náměstí by měli problém i v 19. století. Je to právě tahle doba, která odstranila většinu staveb, které se tam za staletí nahromadily (pro změnu především v severní a střední části) a udělali z toho park (Thomayer).
Řekl bych,že by pokračovali někde na nábřeží. Na tom Klárově bylo taky tenkrát víc místa.
Šakale, pro zajímavost Royal Albert Hall pro 7000 lidí má rozměry elipsy 80x90m. Jak velké jste to plánovali? Doufám nepočítáte, že diváci budou parkovat v budově?
...jsem si vědom toho, že v 19. století na Karlově náměstí navrhnul Thomayer sad a že tam nevzniklo třeba Umělecko-průmyslové museum. Ale důvod rozhodně nespočívá v tom, že by bylo Pražanům líto "zeleně" nebo něco podobného - takový obskurní důvod by v obněch časech někoho sotva napadnul.
V Praze tehdy totiž bývalo pro situování významných budov dostatek jiných vhodných míst, než aby bylo nutno stavět právě na Karlově náměstí - sám píšete o pražských nábřežích. Možná to není všeobecně známo, ale uvažovalo se tehdy, že by právě na Karlově náměstí mohlo stát Národní divadlo. Proč nakonec padla volba na dnešní lokalitu, bylo dáno především tím, že Karlovo náměstí nebylo v časech okolo poloviny 19. století vnímáno jako dobře dostupné místo. Od korza Na příkopech či v Nových alejích, jak se nazývala dnešní Národní třída, to prostě bylo při dopravních možnostech tehdejší doby daleko. Z pohledu měšťana, který byl zvyklý navštěvovat Stavovské divadlo na Ovocném trhu bylo Karlovo náměstí prostě ztracená varta.
O to legračněji působí různé dobře míněné rady po umístění koncertní síně či třeba Národní knihovny do míst, jako je Rohanský ostrov v Karlíně nebo přestavbové území v Bubnech. Našim předkům připadalo i Karlovo náměstí příliš odstrčené a dnes budeme vážně přemýšlet nad tím, jak zbudovat sídlo prestižní kulturní instituce v místech, která jsou právem považována za dožívající průmyslovou periferii? Vždyť Bubny se svou otřesnou mimoúrovňovou křižovatkou na Vltavské jsou už více než třicet let pro ostudu světskou a z pohledu dneška platí za něco, čím býval ve druhé polovině 19. věku Smíchov! A Rohanský ostrov zkurvený tahem vysoce kapacitní Pobřežní ulice je na tom podobně. Opravdu je to jen náhoda že Pražané nevybrali jako staveniště pro Národní divadlo lokalitu na Újezdě, přestože by se tak "rehabilitovalo" dané území po zbořených hradbách, navíc s odkazem na to, že na Smíchov lze snadno dojet přes řetězový Most císaře Františka I.?!
Psal jsem o tom, že dnes už žádná taková místa, jaká byla k mání ve druhé polovině 19. století, veřejná správa ve svém držení nemá. A i když tenkrát příhodné stavební místo obec neměla, tak ho byla ochotna za příznivých podmínek pro daný účel vykoupit - jako se to stalo třeba v případě vzpomenutého Národního divadla.
Dnes je však spíše pravidlem, že manželka politikova bratrance po včasném a diskrétním upozornění založí firmu, která od města či státu vykoupí po pětikoruně za metr čtvereční strategické pozemky, aby je následně milostivě přenechala veřejné správě za stonásobek původní ceny. Že by za těchto společenských poměrů Praha vykoupila od developerů lukrativní nemovitosti, jež jim prve prodala, se mi nejeví jako pravděpodobné.
Můžeme si tedy přestat dělat naděje na nějaké novodobé vznešené budovy ve stylu Obecního domu nebo Národního divadla - tedy míním vznešené umístěním v důstojné poloze a s pěkně řešeným městským prostorem okolo. Jasným signálem, že na něco takového můžeme zapomenout, bylo úplně pitomě vybrané místo pro umístění Národní knihovny: v koutě Letenské pláně, daleko od tramvají, daleko od metra, u výjezdu z mimoúrovňové křižovatky budovaného dálničního okruhu. Od toho okamžiku, kdy se ukázalo, že erár na tomhle nesmyslném nápadu trvá, muselo být i méně informovaným jasné, že je prostě zle a žádné slušné pozemky pro význačné veřejné stavby už k mání nejsou. A pokud snad ještě někde nějaký zapomenutý hodnotný pozemek existuje, tak už se chystá pro někoho docela jiného, než je Česká filharmonie nabo Spolek pro komorní hudbu.
Úvaha o tom, že by nový sál měl být uřeky, je myslím správná , pražská. Ačkoliv se to asi nezdá, naproti Elektrickým podnikům na Vltavské je místa dost, všechny pozemky patří magistrátu, celkem by se nasčítalo ke 12 000 m2 - to by na koncetrní centrum stačilo.Trochu by se musela učesat nemožná křižovatka. Dopravní napojení přímo na metro, tramvaje, příjezd pro autobusy i kamióny bez problémů. Pro lidi napojení na prostor nábřeží a Štvanici, za zády nové městské centrum, které dříve či později tak jako tak bude. Před dvaceti lety jsme tam ve škole zkoušeli Národní knihovnu - viz http://knihovna.nkp.cz/knihovna71/hekrlo.htm
Ono dělat Filharmonii bez vize města je zlý sen. Národní divadlo je na pražské ringstrasse na středověkých hradbách. Zklidněním magistrály by mohla vzniknout 2. ringstrasse na novověkých hradbách, už na ní jsou Pakul, Národní muzeum, Opera, Hlavní a Masarykovo nádraží, Florenc, Městské muzeum, Hilton a na Vltavské nebo na Těšnově by mohla být Filharmonie a třeba se přidá Praha 7 po referendu, že budou z Dopravních podniků na Vltavské rekonstruovat radnici, jak říká zdravý rozum. Ale třeba má město jinou vizi, že v rámci liberálního města si každý může dělat, co ho napadne, a že vize jsou přežitek, že je třeba to především tajně zobchodovat, aby z toho město nic nemělo.
Jen si vybavuju, že si dělala rešerši na podkladě známých příkladů ze světa, a pak přes požadované kapacity (sál pro 1800 lidí a menší sálek cca pro 500) došla k nějaké kubatuře. Tu porovnala proporčně s Rudolfinem a pokoušela se to osadit do různých lokalit v Praze.
Je jistě možno namítat, že používat k měření takovou "bednu" unifikovaných proporcí, kterou nijak nepřizpůsobíte staveništi, je hodně hrubá metoda. Ale něco výrazně přesnějšího pro prvotní rozvahu těžko seženete. A i tak bylo na první pohled vidět, že je to na Klárov moc velké. Ten obdélník tam byl napasovaný od kraje ke kraji a prakticky na každé straně toho trojúhlého prostoru nějak přečníval.
Kdyby už si chtěl člověk opravdu trochu zaprojektovat, jistě by šlo věc tvarovat do příhodnější formy, ale podle toho, jak to tam bylo nacpané, počítám, že taková úspora místa, aby dům do situace zapadal s náležitým komfortem, by z toho stejně vykouzlit nešla.
Jinak jako "adresa" pro koncertní síň by byl Klárov výtečný - to zas ano!
Jo... a podobně to dopadlo třeba s Těšnovem nebo s parkem ve Washingtonově ulici naproti Státní opeře. Také je to moc malé (7:- /)
No není to nic osobního, nemohu si pomoci, ale Vích opakuje nesmysly, který mj říkají i někteří socializovanější starší, to je zcela špatně. Ještě jednou se ptám: kdy a jak se zklidní magistrála? Co je to za "osu"? Slyšel jsem špičkového architekta, kterého si bezezbytku vážím, zcela vážně tvrdit, že po magistrále se budou místo aut pohybovat lidé. Asi jsem hlupák, ale nevím, jak by to bylo jen malinko možné... za reálné peníze. Národní divadlo je na Vltavě, nikoliv na Ringstrasse, pardon. Vltava nerovná se Ringstrasse. Praha nerovná se Vídeň. Kluci, zapomeňte na Rakousko, prosím. Chodit do školy můžeme chodit raději na devátou, je to přirozenější, a možná by to vyřešilo naše problémy... Hilton není instituce. Masarykovo nádraží taky ne. Toto není vize města - pozor - toto je blbost!!!
nové centrum v Holešovicích není. Mluví se o něm desítky let, a další desítky let se o něm mluvit bude. Vltavská je perfektní dopravní uzel s bezvadnými odbočkami, brýlemi, auty a kolejemi.. Křížení vysněných os. Gratuluji k perfektní lokaci nového našeho hudebního chrámu.
Všichni zde mrháme čas i Vy. Napište nám Schwarz svůj názor k tématu namísto invektiv k anonymnímu účastníku diskuse. Jenom nechápu, že někdo zde navrhuje koncertní síň na Klárově a netuší, zda se sem objekt vůbec vejde. Prvoplánově jde o zaplnění jedné z posledních volných parcel v památkové rezervaci. Rozhodně zde žádná stavba nikomu nechybí. Krásnej barák nemusí nutně stát u Vltavy vedle Karlova mostu s výhledem na Hrad.
Robert:
nějak jsem si nevšiml že by ve Vašem příspěvku bylo něco k tématu. Jestli ano tak se omlouvám.
..pokud je nejlepším měřítkem kvality architektury -a veřejného prostoru obecně- návštěvnost před vánocemi, tak jednoznačně vede OC Anděl v těsném závěsu s Paládiem. Či naopak...
Ondra:
1/"Koncertní sál bude nejdůlezitější stavba v Praze..." -zcela jistě? Já si to dnes už asi nemyslím. Bez ohledu na dnešní naštvanost většiny lidí na politiku jsem přesvědčený že to by měl být Parlament . Velká chyba že skončil v uličkách Malé Strany.
2/ dovedu si přestavit že se zastaví Klárov. Park zde rozhodně není, UFO je velmi výstižný popis. Ale nedovedu si na tomto místě představit objem této velikosti. Už jen když si představím schwarzplan... V okolí jsou sice paláce , ale všechno je daleko drobnější. Taky bych se hodně bál jak by to vypadalo seshora z Letné.
Myslím že je velmi povedené a dobré následování, mít na jedné straně Vltavy kopec a Hrad a na druhé nábřeží s VELKÝMI DOMY- ND, Rudolfinum atd. A právě na příkladu ND je podle mne vidět že to funguje dobře i pro ty domy. ...takže podle mne rozhodně protější břeh.
3/ také bych úplně nezavrhoval myšlenku že LZE takovým domem "kolonizovat" periférii. Je to myslím poměrně často vidět na příkladu různých museí. Je ale možné že koncertní síň funguje opravdu trochu jinak- večerní provoz. ...každopádně na Vltavskou je moje představivost slabá.
4/zcela teoreticky by mi jako nejlepší místo připadal blok naproti Rudolfinu, tedy škola Umprum. Správný břeh, synergie s Rudolfinem by mohla být skvělá, doprava přijatelná, stávající domy jsou sice dobré, ale vždy je něco za něco... Pozemek je ale asi malý, ikdyž by možná šlo "povylézt" trochu dopředu a zakrýt Kaprovku- té by to možná i pomohlo.
já s tou Vltavskou mám problém. Je to sice na řece a vidí to do centra, ale jinak je to jako kdyby měl pacient v noze sněť a my bychom to léčili tak, že bychom na postižené místo přišili ucho, protože ucho tu postiženou oblast vylepší. Ale to je špatně - ucho má být na hlavě. (cold logic)
Šakalovi: já tam momentálně Salle Blanché z Luzernu a vejde se tam včetně rezonančních komor a 1800 lidí. Není to jednoduché, ale neni to nemožné.
takže jde skutečně pouze o virtuální nezatíženou teorii. Já už se leknul, že někdo vážně uvažuje stavět na Klárově koncertní sál. Realizovatelný je ten Pakul viz můj odstavec výše Schwarz. Jsem přesvědčen, že o Vánocích chodí rodinky na procházku do Pražské památkové rezervace za atmosférou historického, architektonicky komponovaného prostředí a že v novostavby zde nikdo z návštěvníků raději nedoufá.
Asi se neshodneme, já myslel na město, Vy na betlém... Nic proti, o vánocích ho samozřejmě také stavím, ale bydlet bych v něm jaksi nechtěl.
Ondra: "Jednou z podmínek prostoru budou například tři koncertní sály (první pro 2000 diváků, druhý pro 400 a třetí pro 150 lidí), zkušebny, zázemí i dostatečně velké prostory pro přestávky..." -to vypadá ještě krapítek větší. ...s Vltavskou máš recht.
Pane Roberte neotravujte s tím pakulem pořád to je úplně mimo mísu - jedná se o sjezdový palác jedné strany a ten na koncertní sál pro symfonickou hudbu nepředěláte ani kdybyste se rozkrájel.
léčení sněti, není nová, není moje, mluví se o ní léta, opatrní ji odkládají až bude hotový okruh, já se řadím k radikálnějším, kteří tvrdí, že okruh se možná ani nikdy nedostaví a že je dobré centrum zklidnit hned. Na magistrále, druhém hradebním okruhu, vysázet stromy, zavést tramvaj a udělat bulvár jak zákon káže a iniciovat tak obyvatelnost centra a posilnění přilehlých čtvrtí, což souvisí přímo s budováním P+R na metru. Je to více o politické představivosti a vůli než o čase a o penězích.
Roberte prosím Vás s tím Pakulem už přestaňte je to nesmysl - jedná se o sjezdový palác jedné strany a na koncertní sál to nepředěláte, ani kdybyste se rozkrájel.
Míšo: četl jsem, a podle mne je to právě vyjádřením zbytečného velikášství - pro akustiku je optimum 1800, u vyšších čísel už některé sezení pokulhává. komorní sál bohatě stačí jeden, protože okolo je řada sálů jiných - Rudolfinum, HAMU. To je přesně to, čeho bychom se měli vyvarovat. pak nám to kyne, zjistíme, že musíme postavit rozsáhlé části města, že musíme upravovat infrastrukturu (např. Magistrálu) atd. Při české zručnosti v dodržování veřejných rozpočtů bych se obával, že z toho bude ase průser. A snít o tom, že galerie se bude ekonomicky podpírat s koncertním sálem, komorním sále a knihkupectvím je vysloveně naivní....
To, že Vy si myslíte, že v hlavním kongresovém sále nelze vytvořit koncertní sál s dokonalou akustikou ale vůbec nic neznamená. Pravděpodobně dokážete obhájit doktorantskou práci s umístěním koncertního sálu na Klárově, aniž byste tušil, zda se tam objekt vejde.
Klárov nejdřív. Prosím nesahat. Je to součástka pražské rozmanitosti, bizarerie, neuchopitelnosti v detailu. Loučka okresního formátu na samé patě hradního kopce. Hrad ten okresní dojem neruší nýbrž posiluje. Je vysoko a jakoby odjinud. Je tam v kontrastu, nikoli v jednotě. Loučka pak přeběhne silnici vedoucí k mostu a pak se rozplácne u vody. Není tam regulace a vodní ptactvo po ní plácá ptačími ploutvemi. Zoufalý Preclík na protitankové mině je bohužel taky okresní, ale v tom špatném slova smyslu. Holt to tam nepochopil. K bizarerii Prahy přikápnul součástku se silným mínus. Ale není jediná taková.
Pakul potom. Tedy teď. Sahat, pobořit, předělat. Najde-li někdo někde peníze na koncertní síň, o jejíž bezpodmínečnosti nevím co by mne dokázalo přesvědčit, tak ať ty peníze zároveň zalepí tuhle nezacelitelnou trhlinu na tváři, duši i měšci našeho HLMP.
Navim proc zcela smahem hned poprit moznost vyuziti pankrackeho lidojemu. Jen proto, ze to nekdo pominul v jeho doktorandske praci?
Takove velrybi mrtvoly se daji vyuzit vsestrane. Neni to tak dlouho, kdyz se tam nabizela Narodni knihovna. Do takove stavebni obalky se vejde snad vsechno a poloha vuci Praze je nadherna a dopravni pristupnost tam take neni spatna. Otazkou je za jakou cenu (a tim nemyslim jen prachy).
Za studii by to ale urcite stalo.
zdá se že se dostavili diskusní odborníci na všechno. Vezměme to pořadě: p. robert. O mne opravdu nejde, zeptejte se kohokoliv jiného, kdo se tím skutečně zabýval a skutečně tomu rozumí. A nebo si přečtěte např. přednášky L. Kahna: Ticho a světlo, kde se píše přesně o tomto., Nebo zadávací podmínky Soutěže na Janíčkovu Filharmonii v Brně: když se to postaví pro daný účel nevhodně, přestavět to prakticky nejde. Stalo se to např. v Mnichově - Am Gasteig. Není pravda, že jsem si neověřil, že se to na Klárov nevejde. P. Fiala: zbavme se sentimentu pro naše pivní maličkosti. Prospělo by nám to - stačilo by trochu. Všichni tři kolegové: předělávat "lidojem" Pakul na klasický koncertní sál je asi tak stejně výhodné a možné, jako předělávat pračku na jízdní kolo. Pravda - konvenovalo by to místním metodám, jiný smysl to ale nemá. Tím rozhodně nechci snižovat význam a kvalitu posledních úpravy akustiky od Soningu. Kdyby bylo dobré Pakul na cokoliv jiného předělávat (např. zmiňovaná knihovna) jistě by to někdo již udělal. Teď se objeví sofismata o tom, že neschopní architekti to nedokážou. Voda teče, a řeči se vedou. Navrhuji, aby se Pakul předělal na ubytovnu pro pravé znalce architektury - a navrhuji nové národní heslo "co čech, to architekt" - alespoň nebude ta otravná hudba zaclánět. Anebo si připusťme, že Pakul byl, je a bude právě tím Pakulem, jak jsem si ho postavili, na krásném místě.
Navrhuji, aby se Pakul předělal na ubytovnu pro pravé znalce
Však jsem napsal pobořit... Nebo si myslíte, že ten barák postavený pro sjezdy jedné strany, nebo jak jste to napsal, tam má nutně zůstat? Ale garáže a benzínová pumpa a hotely okolo... To tam už je. Bez toho, jak se zdá, je dnes pro někoho koncertování nemyslitelné. Akustika pak případným sjezdům neuškodí. Tedy nebude-li jí dosaženo natolik "sofistikovanými" metodami, že znehodnotí interiér, jak už to tak bývá. V hnusotě nejspíš musí trpět i papaláš... Teď musím přemýšlet o charakteru a dopadech lítosti nad osudem papaláše žvanícího do hnusoty. Vidíte, někdo by řekl maličkost, možná i pivní, ale mne taková představa fakt zarmucuje.
Můžete nám "znalcům" konkrétně v několika bodech zde sdělit proč nelze předělat kongresový sál na koncertní síň pane ondřejicíslere? Víte, zajímá mne jestli se dokážete odborně a bez afektu k tomuto tématu vyjářit.
Pakul a přestavba:
možná se mýlím, ale nebyl od počátku velký sál dělaný i pro koncerty? A hlavně nebyl před pár lety velmi nákladně rekonstruován- opět i ke koncertům? Zmiňovaný Soning je pokud vím ve svém oboru velmi respektovaný, respektive u nás asi nejlepší. Přesto z toho ten koncertní stále tak nějak není.
Samozřejmě, zadání rekonstrukce bylo na víceúčelový sál ,nejen čistě koncertní. Hlavní náplní mají být kongresy. Myslím. Jenže pokud by zde opravdu vznikl jednoúčelový koncertní sál (teoreticky), kam potom s těmi kongresy? Zvlášť když už jsou okolo hotely atd... To by pro město také asi nebylo úplně dobré.
Pakul a bourání:
pominul-li problematiku kongresů vidím velký problém právě v tom, že místo je krásné, ale okolo jsou jen hotely a jinak vlastně nic, respektive nic kde by mohl "klokotat" společenský život. A to myslím k takovému sálu naprosto zásadně patří, pokud má opravdu fungovat a být městu k něčemu.
Jinak myšlenka "když se mají utratit peníze, využjte je zároveň i na vyléčení tohoto vředu" je mi obecně sympatická, jen se bojím že by pouze vznikl vřed jiný...
zde tedy pár argumentů, i když jsem některé už uváděl - Každý sál je vhodný pro jiný druh hudby. Jako různé hudební nástroje. Pakul není uváděn v světových přehledech významných koncertních sálů pro symfonickou a vážnou hudbu, zejména protože je kompromisním řešením akustiky "universální", který byla populární v době vzniku sálu, a dnes byla do značné míry opuštěna jako neefektivní. Rozdíly mezi akustickými požadavky na mluvené slovo, např. konference, na amplifikovanou hudbu a na klasický orchestr jsou zásadní. Velký sál má kapacitu 3000 lidí a není dimenzován na specifické požadavky symfonické a vážné hudby (neamplifikované). Pro tento počet lidí a daný druh hudby totiž optimální akustické parametry nelze dosáhnout, jde to maximálně tak pro 2200 osob (doba dozvuku mezi 1,8-2s, dostatek časných bočních odrazů, eliminace ozvěn atd.) . Přestavět sál do kýžené podoby by prakticky znamenalo sál zbourat a postavit znova, musel by mít jiný tvar půdorysu, jiný řez. Nemá to smysl. To neznamená, že sál není vhodný pro různé další účely - konference, přednášky, amplifikované koncerty, představení čínského národního cirkusu apod. Někdy se v něm hraje i vážná hudba - to ale neznamená, že by byl zvlášť vhodný pro vážnou hudbu. Jde to, ale není to optimum. Všimněte si, že např. Pražské jaro 2013 na programu koncert v Pakulu nemá. Toto jsou nuance, které, promiňte pánové, Vám unikají. Ale trváte na svém. Tedy gratuluji.Jestli se bude předělávat Pakul na symfonický sál, což se pevně věřím nestane, budou Kocourkovští se svou výstavbou radnice zcela zahanbeni. Soning sál upravil bezvadně, ale tento fakt z Pakulu to co nám chybí opravdu nedělá
P.S. "Co čech to takyarchitekt " je možná ještě lepší, pravda LOL.
upravil povrchy stávajícího sálu pro 3000 lidí - nové obklady stěn a podhledy sálu . Přestavba by objem sálu představila v nových proporcích. Na rozdíl od Klárova, zde je místa dost. A kongresová turistika je v útlumu, takže další plus pro koncertní sál do původního Paláce kultury s jeho mimořádným umístěním.
Jsem koukal na debatu v Doxu o koncertní síni v Praze a mám radost, že lokalita Lannova na předpolí Štefánikova mostu získává většinové sympatie. Samotné návrhy jsou ale vesměs velmi necitlivé, a já myslel, že brutální vstupy do kontextu rezervace se už přežily.
www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/263008-jaka-je-vize-prahy- koncertni-sin-pro-prahu/
Ani nevim jak jsem narazil zde na tento jiz davno uplynuly potlach. Jeste vice mne prekvapilo, ze jsem se jej tehdy nezucastnil (ale muj syn ano !?!). Cela to vec mne jiz davno nevzrusuje (snad jen, ze jeden tisic milionu nasich korun se ma do roku 2027 prohnojit na pouhou pripravu stavby, aby nasledne nejakych trinact a pul tisic milionu (x?) ma padlo na ni samotnou. Am I still dreaming ?).
Zpet zcela vzhuru zaznamenavam zminku kolegy Viha o tom vzdy samozrejmem mistu pro filharmonii. Na druhem konci jiz druhym stoleti stojici budova ND snad to napovi. Take tehdy na zcela "nemoznem" miste. Kde jste pane barone Zitku ?
Doktore, děkuji za připomenutí, už zde komentuji jen výjimečně, ale toto je velké téma. Lannova má jednu velkou výhodu, že nutí logicky k účelnosti. Na filharmonii je dobře vidět, jak se územní rozvoj v Praze vší silou brání zdravému rozumu, jak apeloval šakal 25.11.12. Já k tomu sepsal v 2022 jeden blog: https://blog.aktualne.cz/blogy/tomas-vich.php?itemid=43082
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Kupříkladu ve Španělsku - tam stavěli v posledních letech kulturní instituce jak smyslu zbavení, dnes jsou ty sály mnohdy prázdné a provozní náklady těch zbytečných staveb neúnosně zatěžují veřejné rozpočty.
A k tomu Španělsku... prohodil jsem pár slov s muzikantkou, která tam dlouhodobě žije, a ta si mohla hlavu ukroutit právě nad tím, jak se právě na Iberském poloostorvě ono kulturní apoštolství vymklo z ruky. Říkala, že opravdu nechápe, co s těmi desítkami prázdných koncertních sálů budou Španělé dělat.
Jinak přeju naší kultuře (hudební i nehudební) dostatek rozumu, odvahy a také peněz - přesně ve vyjmenovaném pořadí (7;- ))
teď je potřeba peníze daňových poplatníků (to jsou i ty, které se k nám vrací přes nešťastný brusel) investovat tak, aby se rozhýbala ekonomika.
...
a ta koncertní síň v českých budějovicích, tzv. rejnok, je už pasé? a co brněnská janáčkova koncertní síň? musí být všechno v praze?
Stejně jde jen o úplatky.
Předpolí Štefánikova mostu v památkové rezervaci dnes vypadá tristně, ale může mít kvalitu Palachova náměstí, kde jistě neřeknete, že Rudolfinum je na špatném místě. Ale možná to tam není dost velké? Klárov je prostě park, já bych si klavír do postele nedával, už bych pak neměl kde spát, raději mu přistavím pěkný salón.
Nedávno to kolegyně ověřovala. Je sice možné, že pokud by byla věc koncipována jako mnohopodlažní podzemní bunkr, nějak by se stavební program do půdorysu Klárova vymezeného trávníkem uprostřed nacpat dal. Ale jinak dost těžko.
Koncertní síň není postě jen samotný sál. Provozní zázemí takové instituce je dnes podstatně náročnější než za časů Antonína Dvořáka, takže objem takového Rudolfina - i když odmyslíme část s galerií - by rozhodně nestačil. Navíc je nutné mít v rámci objektu ještě nějakou další společenskou prostoru pro menší hudební produkce...
A i kdybyste celek na své místo nějakou eskamotáží nakonec posadili, nezbyl by Vám náležitý prostor pro důstojný nástup do budovy.
Samotnému je mi to líto, ale obávám se, že Magistrát už stihnul prodat všechno, co mělo nějakou hodnotu, takže pozemky vhodné pro stavbu celospolečensky významných staveb typu koncertní síně nebo Národní knihovny už v Praze nejsou k mání.
Tedy, on by se jeden pozemek nabízel: jižní část Karlova náměstí. V 19. století by se nad tím nijak nezamýšleli a být v naší situaci, tak by tam "koncerthaus" klidně postavili - významná budova do význačného městského prostoru, v těsném kontaktu s centrem, výtečně dopravně dostupná. ..Ale to dnes nemůže projít (7:- /)
...Jinak jste mě, pane Císlere, dostal redefinicí pojmu UFO. Tohle budu v disputacích se zelináři používat! (7:- ))
Řekl bych,že by pokračovali někde na nábřeží. Na tom Klárově bylo taky tenkrát víc místa.
V Praze tehdy totiž bývalo pro situování významných budov dostatek jiných vhodných míst, než aby bylo nutno stavět právě na Karlově náměstí - sám píšete o pražských nábřežích. Možná to není všeobecně známo, ale uvažovalo se tehdy, že by právě na Karlově náměstí mohlo stát Národní divadlo. Proč nakonec padla volba na dnešní lokalitu, bylo dáno především tím, že Karlovo náměstí nebylo v časech okolo poloviny 19. století vnímáno jako dobře dostupné místo. Od korza Na příkopech či v Nových alejích, jak se nazývala dnešní Národní třída, to prostě bylo při dopravních možnostech tehdejší doby daleko. Z pohledu měšťana, který byl zvyklý navštěvovat Stavovské divadlo na Ovocném trhu bylo Karlovo náměstí prostě ztracená varta.
O to legračněji působí různé dobře míněné rady po umístění koncertní síně či třeba Národní knihovny do míst, jako je Rohanský ostrov v Karlíně nebo přestavbové území v Bubnech. Našim předkům připadalo i Karlovo náměstí příliš odstrčené a dnes budeme vážně přemýšlet nad tím, jak zbudovat sídlo prestižní kulturní instituce v místech, která jsou právem považována za dožívající průmyslovou periferii? Vždyť Bubny se svou otřesnou mimoúrovňovou křižovatkou na Vltavské jsou už více než třicet let pro ostudu světskou a z pohledu dneška platí za něco, čím býval ve druhé polovině 19. věku Smíchov! A Rohanský ostrov zkurvený tahem vysoce kapacitní Pobřežní ulice je na tom podobně. Opravdu je to jen náhoda že Pražané nevybrali jako staveniště pro Národní divadlo lokalitu na Újezdě, přestože by se tak "rehabilitovalo" dané území po zbořených hradbách, navíc s odkazem na to, že na Smíchov lze snadno dojet přes řetězový Most císaře Františka I.?!
Psal jsem o tom, že dnes už žádná taková místa, jaká byla k mání ve druhé polovině 19. století, veřejná správa ve svém držení nemá. A i když tenkrát příhodné stavební místo obec neměla, tak ho byla ochotna za příznivých podmínek pro daný účel vykoupit - jako se to stalo třeba v případě vzpomenutého Národního divadla.
Dnes je však spíše pravidlem, že manželka politikova bratrance po včasném a diskrétním upozornění založí firmu, která od města či státu vykoupí po pětikoruně za metr čtvereční strategické pozemky, aby je následně milostivě přenechala veřejné správě za stonásobek původní ceny. Že by za těchto společenských poměrů Praha vykoupila od developerů lukrativní nemovitosti, jež jim prve prodala, se mi nejeví jako pravděpodobné.
Můžeme si tedy přestat dělat naděje na nějaké novodobé vznešené budovy ve stylu Obecního domu nebo Národního divadla - tedy míním vznešené umístěním v důstojné poloze a s pěkně řešeným městským prostorem okolo. Jasným signálem, že na něco takového můžeme zapomenout, bylo úplně pitomě vybrané místo pro umístění Národní knihovny: v koutě Letenské pláně, daleko od tramvají, daleko od metra, u výjezdu z mimoúrovňové křižovatky budovaného dálničního okruhu. Od toho okamžiku, kdy se ukázalo, že erár na tomhle nesmyslném nápadu trvá, muselo být i méně informovaným jasné, že je prostě zle a žádné slušné pozemky pro význačné veřejné stavby už k mání nejsou. A pokud snad ještě někde nějaký zapomenutý hodnotný pozemek existuje, tak už se chystá pro někoho docela jiného, než je Česká filharmonie nabo Spolek pro komorní hudbu.
Ptáte se mě tedy, kam s ním? ... Nikam! (7:- +)
Jen si vybavuju, že si dělala rešerši na podkladě známých příkladů ze světa, a pak přes požadované kapacity (sál pro 1800 lidí a menší sálek cca pro 500) došla k nějaké kubatuře. Tu porovnala proporčně s Rudolfinem a pokoušela se to osadit do různých lokalit v Praze.
Je jistě možno namítat, že používat k měření takovou "bednu" unifikovaných proporcí, kterou nijak nepřizpůsobíte staveništi, je hodně hrubá metoda. Ale něco výrazně přesnějšího pro prvotní rozvahu těžko seženete. A i tak bylo na první pohled vidět, že je to na Klárov moc velké. Ten obdélník tam byl napasovaný od kraje ke kraji a prakticky na každé straně toho trojúhlého prostoru nějak přečníval.
Kdyby už si chtěl člověk opravdu trochu zaprojektovat, jistě by šlo věc tvarovat do příhodnější formy, ale podle toho, jak to tam bylo nacpané, počítám, že taková úspora místa, aby dům do situace zapadal s náležitým komfortem, by z toho stejně vykouzlit nešla.
Jinak jako "adresa" pro koncertní síň by byl Klárov výtečný - to zas ano!
Jo... a podobně to dopadlo třeba s Těšnovem nebo s parkem ve Washingtonově ulici naproti Státní opeře. Také je to moc malé (7:- /)
nějak jsem si nevšiml že by ve Vašem příspěvku bylo něco k tématu. Jestli ano tak se omlouvám.
..pokud je nejlepším měřítkem kvality architektury -a veřejného prostoru obecně- návštěvnost před vánocemi, tak jednoznačně vede OC Anděl v těsném závěsu s Paládiem. Či naopak...
Ondra:
1/"Koncertní sál bude nejdůlezitější stavba v Praze..." -zcela jistě? Já si to dnes už asi nemyslím. Bez ohledu na dnešní naštvanost většiny lidí na politiku jsem přesvědčený že to by měl být Parlament . Velká chyba že skončil v uličkách Malé Strany.
2/ dovedu si přestavit že se zastaví Klárov. Park zde rozhodně není, UFO je velmi výstižný popis. Ale nedovedu si na tomto místě představit objem této velikosti. Už jen když si představím schwarzplan... V okolí jsou sice paláce , ale všechno je daleko drobnější. Taky bych se hodně bál jak by to vypadalo seshora z Letné.
Myslím že je velmi povedené a dobré následování, mít na jedné straně Vltavy kopec a Hrad a na druhé nábřeží s VELKÝMI DOMY- ND, Rudolfinum atd. A právě na příkladu ND je podle mne vidět že to funguje dobře i pro ty domy. ...takže podle mne rozhodně protější břeh.
3/ také bych úplně nezavrhoval myšlenku že LZE takovým domem "kolonizovat" periférii. Je to myslím poměrně často vidět na příkladu různých museí. Je ale možné že koncertní síň funguje opravdu trochu jinak- večerní provoz. ...každopádně na Vltavskou je moje představivost slabá.
4/zcela teoreticky by mi jako nejlepší místo připadal blok naproti Rudolfinu, tedy škola Umprum. Správný břeh, synergie s Rudolfinem by mohla být skvělá, doprava přijatelná, stávající domy jsou sice dobré, ale vždy je něco za něco... Pozemek je ale asi malý, ikdyž by možná šlo "povylézt" trochu dopředu a zakrýt Kaprovku- té by to možná i pomohlo.
Šakalovi: já tam momentálně Salle Blanché z Luzernu a vejde se tam včetně rezonančních komor a 1800 lidí. Není to jednoduché, ale neni to nemožné.
Ondra: "Jednou z podmínek prostoru budou například tři koncertní sály (první pro 2000 diváků, druhý pro 400 a třetí pro 150 lidí), zkušebny, zázemí i dostatečně velké prostory pro přestávky..." -to vypadá ještě krapítek větší. ...s Vltavskou máš recht.
Míšo: četl jsem, a podle mne je to právě vyjádřením zbytečného velikášství - pro akustiku je optimum 1800, u vyšších čísel už některé sezení pokulhává. komorní sál bohatě stačí jeden, protože okolo je řada sálů jiných - Rudolfinum, HAMU. To je přesně to, čeho bychom se měli vyvarovat. pak nám to kyne, zjistíme, že musíme postavit rozsáhlé části města, že musíme upravovat infrastrukturu (např. Magistrálu) atd. Při české zručnosti v dodržování veřejných rozpočtů bych se obával, že z toho bude ase průser. A snít o tom, že galerie se bude ekonomicky podpírat s koncertním sálem, komorním sále a knihkupectvím je vysloveně naivní....
Pakul potom. Tedy teď. Sahat, pobořit, předělat. Najde-li někdo někde peníze na koncertní síň, o jejíž bezpodmínečnosti nevím co by mne dokázalo přesvědčit, tak ať ty peníze zároveň zalepí tuhle nezacelitelnou trhlinu na tváři, duši i měšci našeho HLMP.
Takove velrybi mrtvoly se daji vyuzit vsestrane. Neni to tak dlouho, kdyz se tam nabizela Narodni knihovna. Do takove stavebni obalky se vejde snad vsechno a poloha vuci Praze je nadherna a dopravni pristupnost tam take neni spatna. Otazkou je za jakou cenu (a tim nemyslim jen prachy).
Za studii by to ale urcite stalo.
Jinak co nové národní heslo "co čech, to takyarchitekt"?
možná se mýlím, ale nebyl od počátku velký sál dělaný i pro koncerty? A hlavně nebyl před pár lety velmi nákladně rekonstruován- opět i ke koncertům? Zmiňovaný Soning je pokud vím ve svém oboru velmi respektovaný, respektive u nás asi nejlepší. Přesto z toho ten koncertní stále tak nějak není.
Samozřejmě, zadání rekonstrukce bylo na víceúčelový sál ,nejen čistě koncertní. Hlavní náplní mají být kongresy. Myslím. Jenže pokud by zde opravdu vznikl jednoúčelový koncertní sál (teoreticky), kam potom s těmi kongresy? Zvlášť když už jsou okolo hotely atd... To by pro město také asi nebylo úplně dobré.
Pakul a bourání:
pominul-li problematiku kongresů vidím velký problém právě v tom, že místo je krásné, ale okolo jsou jen hotely a jinak vlastně nic, respektive nic kde by mohl "klokotat" společenský život. A to myslím k takovému sálu naprosto zásadně patří, pokud má opravdu fungovat a být městu k něčemu.
Jinak myšlenka "když se mají utratit peníze, využjte je zároveň i na vyléčení tohoto vředu" je mi obecně sympatická, jen se bojím že by pouze vznikl vřed jiný...
P.S. "Co čech to takyarchitekt " je možná ještě lepší, pravda LOL.
www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/263008-jaka-je-vize-prahy- koncertni-sin-pro-prahu/
Zpet zcela vzhuru zaznamenavam zminku kolegy Viha o tom vzdy samozrejmem mistu pro filharmonii. Na druhem konci jiz druhym stoleti stojici budova ND snad to napovi. Take tehdy na zcela "nemoznem" miste. Kde jste pane barone Zitku ?