Ohlédnutí za setkáním Doprava versus architekt

středa 20. února 2008, 19:00 hod, Dům Pánů z Kunštátu v Brně

Publisher
Jan Kratochvíl
17.03.2008 06:00
Druhé setkání z urbanistického cyklu Versus architekt bylo věnováno mobilitě. Diskusní večer zahájili Jakub Filip Novák z občanského sdružení Versus architekt a Rostislav Koryčánek z brněnského Domu umění. Téměř zcela zaplněný přednáškový sál potemněl a pět řečníků začalo odhalovat své postoje k problému dopravy ve městě.

První přednášející přistoupil k problému narůstající mobility ve městech od lesa. Miroslav Patrik, předseda Dětí Země, nastínil oblasti, ve kterých se snaží sdružení aktivně vystupovat. Problémům se nevěnoval do hloubky, nýbrž odkazoval na četné internetové zdroje, jejichž seznam najdete na konci článku. Patrik reprezentuje v oblasti dopravy zelený extrém. Témata "rozvoje cyklistické dopravy", "rozšiřování a zkvalitňování pěších zón", "snižování počtu a zdražování parkování ve městech", "zklidňování dopravy", "podpora MHD" a další jsou velkými cíly ekologických sdružení. Patrikova vývojová cesta zpět je zajímavou alternativou, která by měšťanům pomohla (např. mýtné na komunikacích směřujících do centra - problém smogu ze satelitů). Otázkou zůstává, budou-li politici ochotni vzít lidem chléb a hry.

Brněnský urbanista Jiří Fixel nabídl pragmatickou úvahu místy hraničící až s rezignací. Nelehký úkol současných urbanistů, kteří jsou si vědomi všech problémů města, kteří znají teorie na jejich uzdravení, ale kteří nemají páky na jejich realizaci, byl zřetelný. Fixel nepředpokládá, že by většina společnosti začala jezdit po městě na kole nebo že by omezovala svou mobilitu. Fixel sleduje trendy a porovnává je s děním v západní Evropě respektive Americe. Objektivně hodnotí fakta a prognózu aplikuje do urbanistických návrhů. Jako urbanista-praktik reaguje na poptávku a nabízí produkt, který mu zaručí vlastní existenci. Z prezentace arch. Fixela jsem si vyvodil, že lidé zodpovědní za obraz města se musí etablovat z řad urbanistů, nikoliv lékařů nebo železničářů. Pokud je špatné již zadání, neexistuje dobrá odpověď. Město musí být řízeno a development regulován.

Do prezentace tvůrčího týmu Fixel-Pech se vklínil brněnský politik Josef Veselý, původní profesí dopravní inženýr. Nabídnutý prostor využil k prezentaci své studie Městská rychlodráha, která reaguje na revizi přesunu brněnského železničního uzlu. Na rozdíl od svých předchůdců z hnutí ODSun se začal jako bývalý ředitel Dopravního podniku města Brna zabývat skutečnými důsledky přesunu nádraží. Model budoucí mobility v území tzv. Jižního centra prozradil Veselému, že na některých tramvajových tratích nastane frekvence 1 souprava za 30 vteřin. Neudržitelnost tohoto stavu se pokusil vyřešit zachováním drážního tělesa u současného nádraží. Vlakové soupravy, které jsou schopné jezdit po regionálních tratích a ve městě fungovat jako MHD by měly zaručit lepší distribuci přepravovaných v území. Prezentované dopravní schéma sice připomínalo spíše Tokio, ale možná nastane ten báječný okamžik, kdy všichni dojíždějící do Brna budou používat železnici. Nadzemní i podzemní dráhy jistě posunou image Brna z periferního maloměsta k evropskému velkoměstu. "Šance pro Brno" měla zpřehlednit železniční trasy na území města a uvolněné plochy nabídnout pro rozvoj. Veselého Rychlodráha situaci řeší, nicméně trasy komplikuje a z odsunu je najednou bouda. Nebo spíš tunel.

Štafetový kolík od architekta Fixela převzal jeho kolega Zbyněk Pech. Na teoretický Fixelův příspěvek navázal praktickou ukázkou dvou projektů, které v ateliéru řešili a které byly silně poznamenány dopravními aspekty. Studie monofunkčního obytného okrsku v Brně-Řečkovicích měla za úkol odhalit potenciál této lokality. Fixel s Pechem navrhli v území novou páteřní komunikaci, která se ale v dalších fázích z projektu vytratila a v současnosti je ex post budována pár metrů od oken bytovek. Tristní na celé věci je skutečnost, že nikdo neví, kdo chybu spáchal.
Další projekt monofunkčního obytného území v Brně-Slatině se snažil uspokojit mobilní nároky budoucích obyvatel. Velkorysé komunikace s velkorysými odstavnými stáními jistě přilákají správnou klientelu. Americký sen se bude zdát i v Brně.

Závěrečnou prezentaci si měl připravit Václav Malina, ale jak sám přiznal, nepřipravil. Bohužel tento lapsus se podepsal na extrémní délce příspěvku a opakování již vysloveného. Malina, dopravní inženýr z Prahy, však pronesl několik zásadních teorií, které stojí za pozornost. Obecná pravda, že "nejlepší doprava je žádná doprava", byla doplněna postřehy o tom, že se doprava chová ve městě jako voda a že se vyplatí s ní i takto zacházet. Omezování automobilové dopravy by nemělo probíhat regulací, ale lepší nabídkou - časovou, ekonomickou i estetickou. Ideální město je dokonale promísené s krátkými vazbami mezi aktivitami obyvatel, s dostatkem ploch pro pěší a cyklisty. Největší komunikací ve městě by měla být městská třída, žádné magistrály. Neměli bychom chápat dopravu jako zlo, ale v naší psychice bychom se s ní měli smířit jako s projevem současného života - to bude mít za následek větší těsnost dopravy a městského života jako je tomu například v jihoevropských státech. Během přednášky Malina prezentoval fotografie z chodovského The Parku a ze svých cest po světě.

Závěrečná diskuse nepřinesla nic nového, poněvadž se točila kolem lokálních problémů, zejména přesunu brněnského nádraží.

Setkání ukázalo, že problémy současného města se nejvíce projevují v oblasti dopravy. Město je složitý systém, kde vše souvisí se vším. Doprava je fyzickým vyjádřením těchto vztahů a jako indikátor poukazuje na problémy ve městě. Kdo zaseje vítr na konci města, sklízí bouři v centru. Takže nezbývá než pečlivě a objektivně analyzovat, eticky správně řídit a navrhovat a vše ověřovat na prognostických modelech. Nástroje máme k dispozici. Doprava není zlo. Zlá doprava jen ukazuje, že jsme někde udělali chybu. Léčba by měla směřovat k příčinám problémů.


Domácí a zahraniční příklady zklidňování dopravy ve městech
(teze pro besedu v Brně dne 20. 2. 2008)

RNDr. Miroslav Patrik, Děti Země, Cejl 48/50, 602 00 Brno
[email protected], www.detizeme.cz

Základní způsoby zlepšení dopravy ve městech:

1) Rozvoj cyklistické dopravy, včetně výstavby cyklostezek a cyklopruhů
2) Rozšiřování a zkvalitňování pěších zón

3) Využívání nástrojů politiky parkování (snižování míst, zdražování, alternativy)
4) Podpora veřejné dopravy (nákup moderních pohodlných prostředků, jízdní doby)

5) Širší zavádění používání kvalitnějších paliv (fosilních) i alternativních (i agropaliva: biolíh, bioplyn, agrooleje)

6) Zavádění poplatků za využívání komunikací - mýtné
7) Využívání územního plánování k eliminaci automobilové dopravy a k rozvoji MHD
8) Zklidňování dopravy v obcích a městech (kombinace metod - stavební, finanční): více např. zde> :
  • bodová, liniová a plošná opatření ke zklidňování
  • technické prvky = zpomalovací prahy, zvýšené plochy, vychýlení jízdního pruhu, zúžení vozovky (uši s přechodem)
  • psychologické prvky = značení, jiný povrch vozovky, jiná barva vozovky
  • Rakousko: http://doprava21.ecn.cz/dolnirakousko.htm
9) Ekologická osvěta a vzdělávání ke snižování mobility (Den bez aut apod.)
2 comments
add comment
Subject
Author
Date
článek dobrý, ale ten češtin!
Aanča
24.03.08 03:14
...Bať!...
šakal
25.03.08 01:05
show all comments

Related articles