Pražské metro jezdí od roku 1974, nyní má 65,4 kilometru a 61 stanic

Praha – Výběr základních údajů o pražském metru (stavba nové linky D začne 21. dubna):

— Tři linky pražského metra mají od zprovoznění zatím posledního nového úseku na lince A v Praze 6 v dubnu 2015 celkovou délku 65,4 kilometru a 61 stanic.

— Linka A je nejkratší, měří 17,1 kilometru a je na ní 17 stanic, z toho nový úsek má stavební délku 6,134 kilometru a vyrostly na něm čtyři nové stanice. Cesta celou trasou z Depa Hostivař do Nemocnice Motol trvá necelých 30 minut. Stavba trasy začala počátkem roku 1973 a provoz na jejím nejstarším úseku (Dejvická-Náměstí Míru) byl spuštěn 12. srpna 1978.

— Linka B měří 25,7 kilometru, na kterých je umístěno 24 stanic. Cesta z Černého Mostu na Zličín trvá 41 minut. Stavba trasy byla zahájena v roce 1979 a provoz na jejím nejstarším úseku (Florenc-Smíchovské nádraží) byl spuštěn 2. listopadu 1985. Zatím poslední prodloužení z Českomoravské na Černý Most bylo otevřeno 8. listopadu 1998.

— Linka C měří 22,4 kilometru a je na ní 20 stanic. Dojet z Letňan do stanice Háje trvá 36 minut. Úsek mezi stanicemi Florenc a Kačerov je nejstarší součástí pražského metra; jeho výstavba byla zahájena počátkem roku 1966 a do provozu slavnostně uvedena 9. května 1974. Na trase C je i druhý nejmladší provozovaný úsek metra: z Ládví do Letňan se jezdí od 8. května 2008.

— Na každé ze tří provozovaných tras je po jednom depu: Hostivař (A), Zličín (B) a Kačerov (C). V tunelech pražského metra nyní s cestujícími jezdí dva typy vozů. Na linkách A a B to je 81-71M, který vznikl modernizací starších sovětských vozů 81-71 a pražský dopravní podnik jich má 465 kusů zařazených do 93 souprav (41 na lince A, 52 na lince B). Druhým typem jsou vozy M1, sloužící na lince C, kterých je 265 v 53 soupravách.

— Pražské metro ročně přepraví přes čtvrt miliardy cestujících. Průměrná cestovní rychlost je 35,65 km/h.

— Nyní se zahajuje stavba linky D. První plány na zřízení linky D vznikly už v 70. letech. Podle vedoucího archivu dopravního podniku Pavla Fojtíka měla vést ze Žižkova či Strašnic na Palackého náměstí, a odtud směrem do Modřan. V současnosti se počítá s tím, že linka D povede z Pankráce do Nových Dvorů a Písnice, přičemž později přibude ještě spojka z Pankráce na Náměstí Míru. Na lince má jezdit automatické metro nové generace bez strojvedoucího. Linka má mít deset stanic, zprovoznění se předpokládá v roce 2029.

— Předpokládá se i další rozšíření linky D na sever. Kam povede případně metro z náměstí Míru, zatím nebylo rozhodnuto. Jednou z variant bylo náměstí Republiky, podle druhé by měla trasa zamířit na Žižkov a dále do Vysočan.

— Připravuje se i stavba 62. stanice, resp. 25. na lince B. Zahájení stavby stanice Depo Zličín, která vznikne pod svahem na severní straně kolejiště depa na Zličíně, je naplánováno na rok 2026.

— Letos v únoru magistrát oznámil, že plánuje založit pracovní skupinu, která bude řešit možnou přípravu stavby páté linky metra, tedy okružní linky O. Linka O by měla vést z Nádraží Podbaba přes Dejvice, Smíchov, Dvorce, Budějovickou, Vršovice, Žižkov, Vysočany, Čakovice a poté v druhé fázi severně zpět do Podbaby. Podle prvotního návrhu by měřila asi 36 kilometrů a bylo by na ní 23 stanic. Okružní linka se v plánech výstavby metra objevila již v 80. letech minulého století.

— Úvahy o vybudování podzemní dráhy v Praze se objevily už na konci 19. století a konkrétnější plány pak na sklonku první republiky, stavět se ale začalo teprve koncem 60. let minulého století. Za oficiální zahájení výstavby je považován 7. leden 1966, kdy se v Opletalově ulici zanořilo do země pneumatické kladivo v rukou dělníka Josefa Bartoše z podniku Vodní stavby ze Sezimova Ústí. Tehdy se ovšem rozjelo budování linky podpovrchové tramvaje, v plnohodnotné metro se projekt změnil až později, o jeho stavbě vláda rozhodla v srpnu 1967.

— Budování prvního úseku metra v Praze, který spojil Kačerov se Sokolovskou (dnešní Florenc), trvalo přes osm let. Poslední z tunelů byl hotov v srpnu 1972, ještě přes rok ale trvalo, než se na koleje pod pražskými ulicemi vydal první zkušební vůz – stalo se tak 22. prosince 1973 mezi Kačerovem a Pražského povstání. Na konci prosince 1973 se do tunelů vypravila první dvouvozová souprava. Začátkem ledna byl zahájen zkušební provoz a v květnu 1974 se metro otevřelo cestujícím.