Future Talks 03 : Yuki Minamikawa

ZZ: Mnohokrát děkuji za to, že jste nám dnes ukázal váš dům a studio, a za společnou návštěvu ostrova Sakushima, kde jste nám představil svoje realizace. Na začátek, mohl byste stručně představit vaše studio a popsat hlavní principy a hodnoty vaší práce?

YM: Moje studio navrhuje jak umělecké instalace, tak architekturu. K umění a architektuře přistupuji z perspektivy krajiny. Narodil jsem se na venkově v prefektuře Fukui v Japonsku a myslím, že to formovalo můj postoj, protože to, zda se narodíte na venkově, na vesnici nebo ve městě, může mít na architekta zásadní vlivem.

ZZ: Takže kořeny mají důležitý vliv na vaši práci?

YM: Ano. Domnívám se, že kdybych se narodil ve městě, moje hodnoty vůči architektuře a umění by byly zcela odlišné.

ZZ: Jak to reflektujete ve své práci? Zohledňujete také kořeny vašich klientů?

YM: Ano, vždy se ptám, kde vyrůstali, odkud pocházejí.

ZZ: Jak vnímáte důležitost vlivu architekta na životy běžných obyvatel města a kam vás to vede ve vaší vlastní práci?

YM: Moje kancelář je malá, takže můj vliv na město je omezený. Nicméně mé projekty na ostrově Sakushima mají evidentní místní vliv. 'The Nap House' a 'The East House', které jsme společně navštívili, jsou jednoduché struktury, které budou udržovány v průběhu času, nejen během mého života, ale pravděpodobně i po mém odchodu. Jsou znovu postaveny každých deset let od jejich vzniku (2004) a budou i nadále opakovaně přestavovány. Takže to není jen velký vliv, ale dlouhotrvající. Ale upřímně řečeno, jak jsem zmínil dříve, moje kořeny jsou venkovské, je pro mě snadné stavět v přírodě, na ostrově, blízko moře nebo poblíž hor, ale je pro mě těžké vztahovat se k městu v tomto smyslu, představit si kontrolovaný vliv na realitu měst.

ZZ: Je pro vás možné vnést nápady nebo pocity z vašich venkovských kořenů do města?

YM: Není to záměrné, ale předpokládám, že se to odráží jako abstraktní esence v mých rezidenčních pracích ve městě. Ve městě je obtížné to udělat tak přímo jako v přírodě. Například dvě díla na ostrově Sakushima je nemožné postavit ve městě z hlediska bezdomovectví a bezpečnosti. The Nap House, na rozdíl od města, má jasné téma a silný vztah s mořem. Je to dílo, kde je před ním rozlehlé moře a nebe, příroda je přítomna velmi reálným způsobem. Ale i v tomto univerzálním prostředí jsem zamýšlel, abyste cítili malé události jako změny světla, vítr a zvuky mořských vln. Takže pravděpodobně, jak jsem zmínil dříve, když navrhuji ve městě, tím, že věnuji péči poskytování zkušenosti těchto malých přírodních událostí v každodenním životě, vztahuji se ke svým venkovským kořenům.

ZZ: To se velmi dobře vztahuje k mé další otázce. V očích Evropanů má japonská architektura velmi blízký vztah k přírodě. Kde podle vašeho názoru leží tyto kořeny? A je tento vztah o ekologii a udržitelnosti?

YM: Myslím, že je to rozdíl v náboženském přesvědčení. V Japonsku stále žijeme s šintoistickou myšlenkou 'Jaojorozu no kami' - "Osmi milionů bohů", což znamená, že všechny věci mají ducha, živého boha uvnitř. Pro nás to znamená vždy vnímat a respektovat druhé, nejen lidské bytosti, ale také nelidské od nás oddělené bytosti.

ZZ: Takže si myslíte, že blízký vztah s přírodou vychází z toho, že věříte, že příroda má v sobě ducha nebo bohy, a proto je respektována, není to tak?

YM: Ano, přesně tak.

ZZ: Které sociální aspekty považujete za nejdůležitější, aby se jimi architekti zabývali?

YM: V současnosti existují problémy uhlíkové neutrality, úspory energie a udržitelnosti, které jsou pro architekty velmi náročné. Kvůli novým předpisům se budovy stávají pře-technizované, jako silně izolované a vzduchotěsné, jako by byly těžce ozbrojené. To zvyšuje náklady na výstavbu a podléhá také inflaci, což je pro klienty obtížné. Slyšel jsem, že při posledním zemětřesení v Noto 1. ledna 2024 se mnoho budov zhroutilo, ale tradiční domy postavené ve stylu Jomon (kolem 800 př. n. l.) se vůbec nezhroutily. Myslím, že je důležité učit se z takových primitivních struktur a způsobů života. Jinými slovy, jde o přehodnocení, jak lze dosáhnout nízkonákladové výstavby. Řekl bych tedy, že důležitým sociálním aspektem je dostupnost bydlení a cenově dostupné energeticky efektivní bydlení.

HK: Ve srovnání s Evropou, která nemá tolik zemětřesení, se v Japonsku musí vynaložit velmi velká část rozpočtu na odolnost vůči zemětřesení. V důsledku toho přinášejí high-tech energeticky úsporné budovy extra náklady a řekl bych, že proto je tak obtížné je v Japonsku rozšířit.

ZZ: Jaké jsou tedy možnosti a limity japonských architektů při vytváření ekologické/udržitelné architektury?

YM: Pokud jde o limity, životnost běžného domu v Japonsku je velmi krátká ve srovnání s Evropou. Často se říká, že je to 30-40 let. Samozřejmě máme velké katastrofy jako zemětřesení, ale náklady na renovaci vodo-instalací a neschopnost budov přizpůsobit se proměňující se situaci v rodinné struktuře jsou hlavními důvody krátké životnosti domů. Tradiční japonské domy mají delší životnost než moderní, protože jejich půdorysy jsou velmi jednoduché a vodní zóny jsou oddělené od hlavních obytných prostor. Ve skutečnosti se snadno renovovaly a mohly být rozšířeny nebo zmenšeny, aby vyhověly změnám v rodinné struktuře. Takže jedním limitem je, že investice do energeticky účinného domu by se nevrátila zpět v úsporách energie během tak krátké životnosti typického japonského domu. Budovy s delší životností by snížily stavební náklady, množství materiálů i emisí CO₂.

ZZ: Takže tato nízká adaptabilita běžné katalogové bytové výstavby je důvodem tak krátké životnosti japonských domů? Berou to japonští architekti jako výzvu?

YM: Pokud by dům mohl přežít sto nebo dvě stě let díky své dobré adaptabilitě, udělalo by to tento dům také velmi udržitelným. Běžné stavební společnosti jen následují trend kultury scrap and build (bourání a výstavby), což je v poslední době dost problematické také s rostoucím počtem opuštěných domů. Ale souvisí to i s opravdu velmi vysokými náklady na renovační práce v Japonsku, které většinou způsobují, že si lidé raději vyberou výstavbu nového domu namísto renovace starého.

ZZ: Jak ovlivňuje klimatická změna vaši práci?

YM: Dříve jsem navrhoval hodně plochých střech, ale nyní navrhuji stále více šikmých střech s přesahy, protože počet silných přívalových dešťů se během let zvýšil.

ZZ: Jak vnímáte vliv SDGs (Sustainable Development Goals - Cíle udržitelného rozvoje OSN pro rok 2030) na japonskou architekturu a jak je reflektujete ve své práci?

YM: Obecně existuje trend směrem k využívání dřeva ve stále více projektech, nejen v rodinných domech, ale také ve velkých budovách. Dřevo je přírodní a obnovitelný materiál, takže v poslední době přitahuje hodně pozornosti od vlády a developerů. Například školy nebo školky jsou v poslední době stavěny za použití dřevěných konstrukcí...

ZZ: Myslíte tím, že biofilní design je na vzestupu?

YM: Ano, takové návrhy mají jemnější, měkčí vzhled.

ZZ: Takže si myslíte, že je to výsledek propagace nebo SDGs kampaní?

YM: V mém případě ne tolik, protože jsem používal dřevo od samého začátku založení mého studia. Hnutí SDGs mi usnadnilo práci (směje se). V případě stavebních společností a vlády si myslím, že využívání místních materiálů a nárůst lokální průmyslové podpory jsou z velké části výsledkem kampaní SDGs.

ZZ: Vidíte japonskou veřejnou debatu o udržitelnosti a adaptabilitě měst jako dostatečnou a plodnou? Můžete uvést příklady jejích výsledků?

YM: Nemyslím si, že v Japonsku je zatím mnoho takových debat. Měli bychom mít více příležitostí diskutovat o tomto tématu hlouběji.

HK: Často vidím lidi z byznysu a vlády diskutovat o SDGs v časopisech a knihách, ale myslím, že ve srovnání s Evropou je stále méně příležitostí pro jednotlivé architekty, aby se sešli a diskutovali o nich. Zajímalo by mě, jestli je to národní rys... Mnoho Japonců se zdá mít averzi vůči SDGs jako důsledek propagační kampaně.

ZZ: Proč tato situace nastává?

YM: V Japonsku existuje představa, že je lepší nemluvit o politice nebo náboženství na veřejnosti. Myslím, že je to proto, že lidé vidí SDGs jako téma blízké těmto dvěma... Ale na úrovni návrhu designu je možné zmínit, že je udržitelný nebo ekologický.

ZZ: To mě překvapuje, protože z mého pohledu mají evropští architekti aktivní postoj k přehodnocení měst nebo budov nějakým ekologicky udržitelným způsobem. Myslela jsem si, že japonští architekti mají blízký vztah k přírodě a udržitelnost a ekologie jsou pro ně velmi důležitá témata. V tomto kontextu, jak vnímáte problém městského tepelného ostrova (urban heat island - UHI) a jak vidíte využití řešení založených na přírodě (nature-based solutions - NBS) a používáte je ve své práci?

YM: Samozřejmě o nich vím, ale nikdy jsem s nimi nenavrhoval jako s mým hlavním konceptem. Zasadil jsem velký strom ve svém vlastním domě a mohl bych říci, že je to součást řešení UHI, ale nechci z toho dělat velkou věc. Pro japonské architekty to není nové řešení, takže si nemyslím, že by to bylo něco zvláštního, o čem by se mělo mluvit. Ale na druhou stranu, 90 % obecné bytové výstavby taková řešení nepoužívá.

HK: Chápu. V minulosti se v Japonsku sázely stromy, aby vytvářely větrolamy, a opadavé stromy byly sázeny k regulaci teploty místností, aby stínily a ochlazovaly v létě, zatímco v zimě opadané listy umožňovaly slunci vstoupit a zahřát prostor. Ještě před vznikem profese architekta měli naši předkové tuto moudrost jako samozřejmost.

YM: Řešení založená na přírodě existovala jako smysluplná součást života, aniž by musela přímo vycházet z logiky. Je to jednoduché, ale silné řešení a my vlastně očekáváme, že je součástí zdravého rozumu.

ZZ: Jak vnímáte roli veřejného prostoru v současných japonských městech?

YM: Cítím, že současná japonská společnost ztratila flexibilitu, například roste počet parků, kde je zakázáno hrát si s míčem. Když jsem byl dítě, regulace nebyly tak přísné, využití veřejného prostoru v japonských městech je dnes poměrně omezené. Ale japonská společnost potřebuje dobrý veřejný prostor a pokud je poskytnut, je intenzivně využíván, jako v "Muzeu současného umění 21. století" od SANAA v Kanazawě, kde můžeme vidět dobrý příklad fungujícího veřejného prostoru. Ve své vlastní práci, jelikož moje kořeny jsou venkovské, jak jsme o tom mluvili dříve, příroda, krajina hraje velkou roli, takže o prostoru kolem navrhované budovy nepřemýšlím moc jako o veřejném prostoru, ale spíš jako o prostoru, který se měkce prolíná s přírodní krajinou, myslím.

ZZ: Používáte metody participace/komunikace s veřejností nebo místní komunitou ve své práci a jak vnímáte tuto metodu v kontextu japonské společnosti?

YM: V projektu na ostrově Sakushima byla komunikace s místními lidmi velmi důležitá. Naopak, projekt by nebyl dokončen bez jejich účasti, spolupráce a porozumění. Zvláště ve venkovských oblastech může být zapojení místních lidí velmi užitečné.

ZZ: Co byste doporučil nastupující generaci architektů - studentům architektury? Na jaká témata by měli zaměřit svou pozornost?

YM: Myslím, že by měli studovat více historii, nejen architektonický design. Mohla by to být architektonická historie, světová historie, historie země a tak dále.

ZZ: Děkuji mnohokrát že jste s námi sdílel své myšlenky.