Brno léta uvažuje o tramvaji na Lesnou, městská část ji odmítla

Brno - Brněnští radní budou v příštích týdnech řešit, jak se postaví k nečekanému postoji zastupitelů městské části Brno-sever. Minulý týden totiž městská část odmítla prodloužení trasy tramvaje ze Štefánikovy čtvrti na Lesnou do smyčky Haškova, ač to má město v plánu už řadu let a počítá se s tím od vzniku sídliště v 60. a 70. letech minulého století. Podle náměstka primátora Richarda Mrázka (ANO) bude postoj města záležet na tom, zda se budou stavět další byty v lokalitě Majdalenky.

Zastupitelé městské části Brno-sever jsou nakloněni pouze variantě vedení tramvaje po ulici Okružní na Halasovo náměstí. "Rada rozhodne o dalším postupu poté, co se seznámí se stanoviskem městské části k předložené studii. Pokud by se rozšiřovala zástavba na Majdalenkách, byla by trať pro město prioritou. Pokud ne, jsou prioritou tratě do nově rozvíjejících se lokalit, kde napojení na tramvaj zcela chybí," zmínil Mrázek tramvaj do kampusu a ze Stránské skály do Líšně.

Tramvaje v současnosti obsluhují jen menší část sídliště s 16.000 obyvateli zastávkou na Halasově náměstí a konečnou v Čertově rokli. Větší část je bez obsluhy ekologickou a kapacitní dopravou a cestující musí při cestě do centra přesedat. Většina brněnských sídlišť se přitom, ač se zpožděním, tramvajové dopravy dočkala. Problematické jsou dodnes Vinohrady a Kohoutovice, kde jezdí často přeplněné trolejbusy, a novým problémem jsou rozrůstající se Kamechy, kam dosud jezdí jen autobusy.

Podle dopravního podniku by byla tramvaj na Lesnou Seifertovou ulicí výhodná jak pro cestující, tak pro vlastní provoz. "Lidé by dojeli do centra bez přestupu a my bychom místo šesti až devíti autobusy jezdili třemi tramvajemi," řekla ČTK mluvčí dopravního podniku Barbora Lukšová.

Argumenty městské části proti stavbě tramvajové trati jsou nižší bezpečnost chodců při cestě k tramvajovým ostrůvkům uprostřed ulice a neobsloužení západní části Lesné, kam by dále musely jezdit autobusy. Dále městská část argumentuje nesouhlasem Metrologického institutu a existencí ZOOmarketu. Starosta Brna-severu Martin Maleček ČTK také řekl, že podle něj je rizikem hluk z tramvají a jejich nízká využitelnost.

Podle Malečka by bylo vhodné, aby znovu začala jezdit přímá autobusová linka 46 do centra tak, jak jezdila v době výluky v ulici Milady Horákové. "Kdyby jezdily plynové autobusy, bylo by to ekologické," řekl. Plynových autobusů však může mít dopravní podnik jen o něco méně než polovinu.

Současný stav, kdy je nutné z některých okrajových částí Brna při cestě do centra jednou přestupovat, platí od roku 1995. Tehdy jezdily autobusy do centra téměř odevšad. Cílem tehdy bylo vytlačit neekologickou dopravu z centra, zároveň bylo možné zkrátit interval páteřní tramvajové dopravy. Stejně jako většina Lesné nemají přímou linku do centra například Vinohrady, Kohoutovice, Nový Lískovec a všechny části jižně od dálnice D1.