Komise připravuje nominaci Plečnikových staveb na UNESCO

foto: Ester Havlová

Praha - Jako další památku, jež by mohla být zapsána na prestižní seznam UNESCO (Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu), zvažuje český stát kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. Je součástí mezinárodní nominace díla slovinského architekta Josipa Plečnika, kterou připravuje česko - slovinská pracovní skupina. Koncem minulého týdne jednala v Praze a další jednání je naplánováno na květen. ČR se snaží prosadit i další mezinárodní nominace, například kulturní krajinu Krušnohoří nebo lázeňská města.

Takzvaný indikativní seznam, který zahrnuje české památky, jež stát usiluje na seznam UNESCO zapsat, zahrnuje 19 položek. Český stát by rád zvrátil stagnaci, která už přes deset let provází počet památek zapsaných na seznamu UNESCO. ČR má na tomto seznamu 12 zápisů, ale od roku 2003 žádný nový nepřibyl. Přestože je počet českých památek dvojnásobný, než kolik činí průměr zemí, jež zápisy mají, chtěli by je Češi získávat nadále.

Nominace Plečnikových staveb je složena z šesti památek ve Slovinsku a z národní kulturní památky, kterou je jeho vinohradský kostel. V Lublani se uvažuje o kostele sv. Michaela, promenádě podél nábřeží a mostech na řece Ljubljanice, Slovinské národní a univerzitní knihovně, Žale - souboru kapliček u lublaňského hřbitova a chrámu sv. Františka. Nominace má název Nadčasová humanistická architektura Jože Plečnika v Lublani a Praze.

Pracovní skupina, v níž jsou i zástupci ministerstva kultury a měst Lublaně a Prahy, jednala koncem minulého týdne v Praze. "Cílem jednání bylo projednat otázky spojené s výjimečnou světovou hodnotou série, vypracováním Management plánu, prodiskutování komparativní analýzy a nastínění dalšího postupu. Zástupci Lublaně a Městské části Praha 3 pak podepsali Memorandum o porozumění, tedy dokument o budoucí spolupráci v rámci nominace," uvedla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Uctili také Plečnikovu památku, slavný architekt se narodil 23. ledna 1872. Na základě svých zkušeností se secesí a moderním expresionismem vytvořil specifický osobní styl. Do Prahy přijel v roce 1911 a nejprve tu působil jako pedagog. Později přijal nabídku prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a stal se hlavním architektem Pražského hradu. Podílel se i na úpravách letního prezidentského sídla v Lánech. Podobě české metropole výrazně přispěl také svým kostelem, který tvoří dominantu horních Vinohrad. Bývá považován za nejvýznamnější sakrální stavbu 20. století v ČR.