Český pavilon EXPO se rozloučil významným oceněním

V Milánu skončila  po šesti měsících Světová výstava EXPO 2015 s názvem Feeding the Planet, Energy for Life (Potraviny pro planetu, Energie pro život). Český pavilon, který byl vytvořený poněkud netradiční modulární metodou, během ní zažil nebývalý úspěch. Po řadě ocenění v průběhu výstavy byl na závěr vyznamenán bronzovou medailí za architekturu.

Letošní téma EXPO, jehož hlavní koncept vytvořila dvojice světoznámých architektů Jacques Herzog a Pierre de Meuron, bylo zaměřené na recyklaci, obnovu vodních zdrojů a ekologii. Téma se tak prolínalo všemi budovami a určovalo i jejich architektonickou podobu. Česká republika zvolila modulární recyklovatelný systém, jež umožnil snadnou výstavbu pavilonu - byl dokončen mezi prvními, i jeho snadnou přestavbu a demontovatelnost. Společnost KOMA oslovila mladé architekty Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa pro spolupráci na architektonickém návrhu pavilonu, jež zvítězil mimo jiné i díky propracovanému plánu dalšího využití. Pavilon se nyní rozebírá a bude dovezen zpět do ČR, kde bude sloužit ve Vizovicích jako Centrum modulární architektury.

Český modulární pavilon byl od samého začátku v hledáčku nejen italských médií. Již před začátkem výstavy byl doporučen jako jeden z pěti pavilonů, které stojí zato navštívit - hned po tom Italském. V průběhu EXPO získal ještě řadu dalších ocenění. Jedním z těch nejvýznamnějších je vyhlášení architektonicky nejpovedenějších pavilonů, v němž byl český stánek oceněn bronzovou medailí. Na prvním místě se umístil pavilon Velké Británie, stříbro si odnáší pavilon Chile. Je zajímavé, že zatímco v České republice se na modulární architekturu stále pohlíží skrz prsty, v zahraničí jsou její výhody ceněny.

Získání Bronzové medaile EXPO je skutečně významným oceněním, vždyť podobné ocenění získal například legendární pavilon EXPO 1958 v Bruselu, který ve stejné soutěži zvítězil a je dodnes ceněn jako unikátní stavební dílo. Proč tedy současný pavilon například v české soutěži Stavba roku nepostoupil ani do užšího výběru? Skutečně bylo Milánské EXPO na tak špatné úrovni? A jsou soutěže typu Stavba roku skutečně odbornými a nezávislými soutěžemi, které ocení jen ty nejkvalitnější projekty? Je tedy otázkou, zda je u nás příliš mnoho kvalitních staveb, které český pavilon EXPO o třídu převyšují, nebo naopak nedokážeme kvalitní architekturu poznat, když jí vidíme na vlastní oči. Tento článek nemá za cíl přesvědčit, že letošní pavilon bude stejně ikonickou stavbou jako pavilon z roku 1958, nicméně chce podotknout, že je třeba stavbu vnímat komplexně, tedy v průběhu celé životnosti stavby. A modulární pavilon v kontextu jak celkového tématu výstavy, tak v obecné udržitelnosti stojí za povšimnutí zejména odborné veřejnosti, která je však možná plná předsudků.  

Je zjevné, že se odborná veřejnost s modulární architekturou musí ještě více seznámit. Bude tak moct učinit v přestavěném pavilonu, který bude sloužit jako zmíněné Centrum modulární architektury. Dodavatel stavby, společnost KOMA, která pavilon České republice zapůjčila, dala tomuto využití přednost před prodejem dalším zájemcům. Jedním z důvodů byla právě snaha umožnit veřejnosti seznámit se s modulární architekturou na vlastní oči a zjistit, jeká přináší pozitiva i nevýhody. 

Milánskou výstavu EXPO 2015 navštívilo přes 21 milionů lidí, z nichž do českého pavilonu zavítalo více než 10% z nich. Návštěvníci se v pavilonu mohli seznámit s Českou republikou, jejími kraji a českými úspěchy na poli vědy a moderních technologií. Nejvýznamnější expozice byly projekty Laboratoř Ticha, Laboratoř života a Země příběhu a fantazií. Plastika Lukáše Rittsteina přezdívaná Autopták se stala důležitým orientačním bodem celé výstavy.