XV. Cena Bohuslava Fuchse - vítězné projekty

Mikulovské interiéry
autor: Oskar Madro (3. ročník BSP)
vedoucí práce: Ing. arch. Jan Hora, MgA. Barbora Hora, Ing. arch. Jan Veisser
zadání: V bytě na maloměstě - Mikulov se potýká s obrovským boomem turistického ruchu. To s sebou nese ekonomický prospěch, ale zároveň gentrifikaci. Zajímavé objekty v centru města se povětšinou mění na penziony a trvalé bydlení se odsouvá na okraj. Předmětem zadání je návrh polyfunkčního domu do centra Mikulova s převažující obytnou funkcí. Parcela se nachází v centru města v komplikované poloze. Ze strany Husovy ulice tvoří zákoutí a celkově má trojúhelníkový tvar. Návrh bude vyřešený včetně detailů a interiéru vzorového bytu.
autorská zpráva: Spojenie "Mikulovské interiéry sa dá chápat' dvojako. Na jednej straně reaguje na charakter Mikulova ako města, ktoré svojou členitosfou a malým merítkom pósobí na člověka útulné - veřejné priestory pósobia ako městská obývačka. Napriek členitosti města sa však člověk nestratí. Neustále totiž vnímá mikulovské dominanty - zámok, Svatý kopeček, skaly nad mestom a Kozí hrádok. Základným konceptom sú preto výhady, vďaka ktorým preniká Mikulov aj do interiéru samotných bytov.
Hmoty domov sledujú hranice pozemku a otáčajú sa za výhadmi. Dopňajú uličnú čiaru, ktorá sa však narúša v kontakte so severným susedom - hmoty tu sú mierne odsadené, čím vzniká úzka ulička, privádzajúca udí do dvora. Týmto sa jednak odokryjú zaujímavé oporné stpy susedného domu, a zároveň nebudú jeho okná zastavané. Z poloverejného dvora, vymedzeného od oboch ulic bráničkou, sa obyvatelia dostávajú priamo do svojich domov a do spoločnej záhradky. Do dvora je otvorená aj kaviareň, ktorá zapňa parter zo strany centra.
Výraz domu vychádza z kombinácie dvoch základných materiálov - dřeva a pohodového betonu, ktorého odtieň vychádza vždy z konkrétného výhadu. Betonové konštrukcie vytvárajú masívny, stabilný rámec, skalnaté prostredie Mikulova, a naopak dřevo pósobí ako zútulňujúci prvok, vdaka ktorému sa člověk v priestore zabýva.
Byty zo strany od hlavnej cesty fungujú na principe meštianských domov - v ich parteri býval tradičné obchod, připadne dielňa remeselníka, pričom rodina žila na vyšších poschodiach. Dispozície domov sa preto rozvíjajú do výšky, aby bol každému domu ponúknutý zároveň pracovný priestor otvorený do ulice, ako aj výhad z terasy. Vytvořením parteru tak hlavná cesta, obchádzajúca našu parcelu, dostává novů kvalitu.

Brno triangle
autoři: Mariana Kubová, Hodulíková Diana, Jan Peřina, Nikola Pokupec (3. ročník BSP)
vedoucí práce: Ing. arch. Jiří Vítek
zadání: Suksesivní palimpsest Sukcesivní - následný/postupný Palimpsest - z řeckého „vyškrábaný", pergamen, látka na psaní textů, z které bylo původní písmo odstraněno a nahrazeno novým textem.
autorská zpráva: Sukcesivní - následný/postupný, v přírodě spějící ke stabilitě - k lesu Palimpsest - z řeckého „vyškrábaný", pergamen, látka na psaní textů, z které bylo původní písmo odstraněno a nahrazeno novým textem
Našim cílem je vytvořit urbanistické řešení v jižní části Brna (okolí tzv. brněnského trojúhelníku), přičemž se snažíme navazovat na současnou strukturu a vztahy v co nejširším měřítku.
Brněnský trojúhelník je obrazné pojmenování pro oblast od hlavního nádraží až po dálnici Dl, která je po stranách ohraničená bariérami kolejnic železniční dopravy. Toto území je minimálně zastavěno a poskytuje tak velkou plochu pro rozvoj. Naše řešení však opouští od myšlenky jeho zastavění, protože podle našeho názoru má tento prostor potenciál v jiných směrech:
1. Chybějící park v jižní části Brna
2. Zachování lužního lesa, který se v brněnském trojúhelníku nachází a současné udržení atypické flóry, která do něj byla postupně navezena pomocí železniční dopravy z různých koutů České republiky i zahraničí.
3. Upevnění chaotických struktur města na okraji trojúhelníku
Kapacity pro bydlení a práci, které jiné projekty umísťují právě do brněnského trojúhelníky, my hledáme v jeho okolí. Snažíme se tak postupnými úpravami doplnit a pozměnit dnešní současnou chaotickou strukturu a vytvořit tak koherentní propojený celek. K rekreaci a propojení jednotlivých částí s různorodým programem (tzv. urban celis) využíváme brněnský trojúhelník do kterého umísťujeme park.
Celý náš projekt doplňujeme i řešením dopravy, kdy propojujeme vlakovou, autobusovou a městskou hromadnou dopravu, a navyšujeme tak dopravní kapacity, které již v dnešních dnech v jižní části Brna chybí. Současně řešíme i přesun vlakového nádraží, kdy vytváříme tři samostatné, avšak propojené stanice, a to regionální nádraží, vnitrostátní, mezinárodní nádraží a hyperloop. Tímto řešením tak předcházíme ke kapacitním kolizím, ke kterým by mohlo dojít, kdyby obslužnost Brna zajišťovalo pouze jediné nádraží.
Výsledkem projektu je urbanistické řešení oblasti Brna Jih, které se odvíjejí od počtu obyvatel, současné urbanistické struktury, nových orientačních bodů a pozměněné dopravní infrastruktury. Ve výsledku dochází ke vzniku ucelené oblasti s různorodým programem a snadnou dopravní obslužností.