Berlín - Budova českého velvyslanectví v Berlíně, která je v německé metropoli jedinečným příkladem brutalismu, si výstavou v Českém centru připomíná 50 let od prvního návrhu manželů Věry a Vladimíra Machoninových. Ti navrhli mimo jiné i budovu pražského obchodního domu Kotva. Výstava nese název Raumschiff Enterprise podle hvězdné lodi Enterprise ze sci-fi světa Star Treku.
"Budova už od doby, kdy byla postavena na konci 70. let, si toto pojmenování zasloužila svým vzhledem, protože přistála v podstatě na území nikoho a svým působením tak trošičku vypadá jako hvězdná loď," řekla v rozhovoru s ČTK Simona Binko z berlínského Českého centra, která výstavu připravila společně s Helenou Huber-Doudovou.
Vybudování ambasády na území někdejšího východního Berlína na dohled od Berlínské zdi tak opravdu mohlo působit jako zjevení, neboť budova s velkorysým nazlátlým prosklením se chlubí masivními a futuristickými tvary. Velvyslanectví proto rychle získalo přezdívku Enterprise, která mu mezi Berlíňany zůstala do dneška. Ne každému se budova líbí, ale i díky pocitům a kontroverzím, které vyvolává, je v metropoli všeobecně známá.
"Pokaždé, když se s Berlíňany bavím, tak hned vědí, co to je za dům, vědí, že to je budova, která je velmi výrazná, která ale pro ně nějakým způsobem zůstává tajemná, protože nevědí, co se v ní skrývá. Málokdo tuší, že je to české velvyslanectví. Ale je to něco, co určitě vzbuzuje zájem," řekla Binko. Poznamenává, že stavba klame vzhledem, kdy zvenčí působí nedobytně, ale v interiérech vyniká barevností.
Binko je s budovou v každodenním kontaktu, neboť na ambasádě České centrum sídlí. "Pro mě je to pracovní místo s charakterem a jsem strašně ráda, že právě tady můžeme sídlit," uvedla. Poznamenala, že i když jen projíždí kolem, vždy si říká, jak krásná stavba to je.
Přezdívce Enterprise je velvyslanectví věrné také uvnitř, Binko připomněla v první řadě jeho sklepení. "Tam to opravdu působí jako ve hvězdné lodi, protože tam jsou všechna ovládací centra pro celou budovu, to je opravdu zážitek," řekla.
Budova návštěvníky dokáže překvapit i interiéry, jejichž podoba do podrobností propracována už na papíře. "Interiér je promyšlený do posledního detailu," vysvětlila Binko. "Sami Machoninovi navrhovali i nábytek, který je tady podstatnou součástí výstavy," říká. Otázkou při přípravě výstavy bylo, zda vystavovaný nábytek umístit na podesty jako exponáty, nebo umožnit lidem, aby si na něj mohli sedat. "Zůstalo tak něco mezi tím," doplnila.
Na výstavě, která potrvá do 3. října, jsou k vidění i plány stavby včetně návrhu na budovu na ulici Leipziger Strasse, kde se s velvyslanectvím původně počítalo. Místo bylo nakonec vyměněno za ulici Wilhelmstrasse, pro kterou byl nový projekt vypracován v červnu 1972. Stavět se začalo o tři roky později a v roce 1978 byla budova dokončena.
Z ulice má budova tvar krychle s diagonálně seříznutými rohy. To, že velvyslanectví působí pro kolemjdoucí jako kompaktní blok, potvrzuje i Binko. "Ale ona to není úplně pravda, protože z jedné strany, od strany parkoviště, tak tam je ten blok narušený a v podstatě ty poslední tři patra jsou jenom neuzavřený kruh, když to tak nazvu," upozornila. Otevírá se tím pohled na vnitřní terasu, která měla být podle Machoninových zelená, což však nakonec realizováno nebylo.
"Bohužel to dnes zelené není, terasa přístupná také není," řekla s tím, že by si přála tento nevyužitý prostor oživit. "Mým největším snem, který je naprosto utopický, by bylo tam mít letní filmovou scénu, nebo něco takového, protože to je opravdu místo uprostřed města, které nikdo nečeká," dodala.
Budova má i překvapivá zákoutí. Binko zmiňuje takzvanou ponorku. "Je to místo na úrovni reprezentačních prostor, tam kde je kinosál a kde je místnost, ve které se konají recepce. Je to úplně schovaná místnost, která má přístupy z několika stran a která byla určená k tomu, nebo se to alespoň říká, aby se tam mohli setkávat různé politické strany a i špioni," vysvětlila.
Budovu velvyslanectví čeká v příštích letech dlouho připravovaná rekonstrukce. Jejím cílem je nejen stavbu renovovat, ale přizpůsobit její parametry 21. století. Nyní je i přes velkou spotřebu energií problematické udržovat vhodnou teplotu. Budova byla také navrhovaná pro zhruba 350 pracovníků, kterých je ale tam nyní jen okolo pěti desítek. V uvolněných prostorách se tak počítá s rezidencí velvyslance a byty pro zaměstnance.