Praha - Když se Moravská Ostrava v polovině 20. let minulého století sloučila s šesti okolními obcemi, vzniklo moderní velkoměsto, jehož vedení potřebovalo dostatečně velké a reprezentativní sídlo. Při výstavbě Nové radnice se výrazně angažoval jeden z nejvýznamnějších Ostravanů a starosta Jan Prokeš, který měl zásluhu už na vzniku takzvané Velké Ostravy. Nová budova, jejíž dominantou je téměř 86 metrů vysoká ocelová věž, byla slavnostně otevřena 28. října 1930. Zrod radnice na levém břehu Ostravice ale nebyl jednoduchý, projekt prosazovaný sociálnědemokratickým vedením města se dočkal kritiky zejména z opozičních řad. V tisku se tehdy objevila například slova o tom, že se město dalo "zlákati do nákladné stavby paláce, jenž by co do své rozlohy mohl pojmouti Poslaneckou sněmovnu a Senát". V architektonické soutěži navíc dali ostravští radní přednost nepříliš zajímavému návrhu před poutavou modernistickou budovou Pavla Janáka. Pod vítězným projektem byl podepsán profesor Vladimír Fischer z Brna a ostravští architekti František Kolář a Josef Rubý. Během výstavby, kterou vedle soudních tahanic o výběr stavební firmy komplikovalo i nestabilní podloží, se návrh dočkal také podstatné změny. Místo plánované železobetonové věže totiž nakonec nad Prokešovým náměstím vyrostla věž ze železa, pokrytá měděnými pláty. Dodaly ji Vítkovické železárny a konstrukce, vysoká 85,6 metru, se rychle dostala mezi symboly Ostravy. Nová radnice, v době otevření největší budova svého druhu v Československu, se ale může pochlubit i dalšími zajímavostmi - přestože navenek působí poněkud těžkopádně. Za zmínku stojí například půltunový hodinový stroj, který je spojen s ciferníkem o průměru tří a půl metru. Nad hodinami je na věži, která během let získala zelenkavý nádech, umístěn vyhlídkový ochoz. Na něj se návštěvníci dostanou pohodlně výtahem a za dobrého počasí mohou dohlédnout až k vrcholkům Beskyd a Jeseníků. Milovníky techniky pak v budově Nové radnice zaujme funkční oběžný výtah, takzvaný paternoster, který pochází z roku 1928 a před šesti lety se dočkal citlivé rekonstrukce. Poněkud jednotvárnou fasádu mohutné budovy (která měla podle původních představ sloužit i jako sídlo župní správy) pak nad vchodem zdobí čtveřice alegorických soch, jež symbolizují činnosti typické pro nejen prvorepublikovou Ostravu - dobývání uhlí, hutnictví, vědu a obchod. Během uplynulých 80 let se ukázalo, že původní obavy o užitečnost nové budovy nebyly opodstatněné. Kromě ostravského magistrátu v ní dnes mimo jiné sídlí knihovna, spořitelna a ve vstupní hale funguje galerie. V budově je také restaurace, otevřená pět měsíců před samotnou radnicí, která navázala na činnost někdejšího podniku Nová střelnice, který musel v polovině 20. let radnici ustoupit. Do povědomí Neostravanů se Radniční restaurace dostala jako místo, odkud se v 80. letech vysílal pořad Divadélko pod věží uváděný Marií Rottrovou.