Němečtí specialisté: Na opravě Karlova mostu nevidíme chybu

Praha - Specialisté z německého Řezna (Regensburg) se zastali svých českých kolegů, kteří opravují Karlův most v Praze. Podle nich na mostě neviděli žádnou chybu a mají dojem profesionální práce. Novinářům to řekl vrchní stavební rada Alois Swaczyna, který se podílí na přípravě opravy středověkého mostu v Řezně. Opravu Karlova mostu kritizuje inspekce ministerstva kultury, práce na mostě podle ní výrazně narušily autenticitu této národní kulturní památky. Památkáři a magistrát, kteří za opravu odpovídají, s kritikou nesouhlasí.
    "Rozhodně jsme si nevšimli, že by něco bylo provedeno špatně," řekl Swaczyna. Němečtí odborníci přijeli do Prahy načerpat zkušenosti s opravou středověkého mostu. V Řezně plánují na rok 2010 zahájení opravy srovnatelného mostu, který byl postaven v letech 1145 až 1146. "Karlův most bereme jako předlohu pro inspiraci," dodal Swaczyna.
    Stavbařů na Karlově mostě se zastal i Vladimír Křížek z Českého svazu stavebních inženýrů. "Celý život pracuji jako stavař. Způsob kritiky beru jako urážku stavařů. Jsem přesvědčen o správnosti opravy," řekl novinářům. "Na koncepci opravy toho mostu může být řada různých názorů a může se to dělat různým způsobem. A nedá se předem říct, který z nich je lepší, dobrých řešení může být celá řada," dodal Křížek.
    Památková inspekce shledala při své kontrole dva okruhy pochybení. Obnova se podle ní prováděla bez oznámení archeologům, které je povinné, a magistrát neměl aktualizovaný stavebně-historický průzkum a nezajistil průzkum kamenických značek. Magistrát a památkáři to odmítají, vše podle nich nahlásili, průzkum měli v pořádku a kamenické značky nemohli kontrolovat, protože na kamenech v zábradlí žádné nebyly.
    Druhý okruh pochybení se podle inspekce týká už samotné opravy. Údajně bylo nahrazeno více kamenných bloků, než doporučil diagnostický průzkum. "Množství vyměněných kamenů odpovídá stavu poškození původního zdiva a výměna je prováděna na základě rozhodnutí kompetentní komise," uvedlo město v písemné námitce inspekci. Inspekce také označila při opravě použitý kocbeřovský pískovec jako nevhodný. Město uvádí, že kámen z tohoto lomu byl vybrán jako jediná možná alternativa, jako nejvhodnější kámen pro jeho vlastnosti.
    Magistrát také protestuje proti způsobu, jakým památková inspekce ministerstva kultury informovala o výsledcích šetření. Ministrovi kultury Václavu Jehličkovi proto napsal ředitel magistrátu Martin Trnka dopis, ve kterém vyjádřil nespokojenost magistrátu s tím, že inspekce zveřejnila výsledky šetření dříve, než se k nim mohl úřad vyjádřit. Navíc Trnka kritizoval pracovnice inspekce za předpojatost a vyslovil pochybnosti o kvalitě památkové inspekce.