Barry Bergdoll: Immovable Paradoxes - přednáška v Galerii VI PER

Muzea a galerie se stále více rozvíjejí díky možnosti přepravitelnosti uměleckých děl, která jsou vystavována, přeskupována, zapůjčována, mění místo a zapojují se do nových sítí významů. Architektura je ze své podstaty opačná: zakotvená ve svém místě, mnohdy k němu připoutaná, a ve většině případů s touhou po trvalosti. Od počátku 18. století se však vyvinula kultura vystavování architektury, která často fungovala v reprezentacích a která vytvořila nové možnosti pro architektonickou praxi: stimulovala veřejnou debatu, utvářela dějiny architektury, umocňovala debaty o národní identitě pomáhající vytvářet podmínky pro avantgardu a rozšiřovala samotný význam architektury. V této přednášce Barry Bergdoll nabízí přehled desetiletého projektu zkoumajícího historii vystavování architektury pro připravovanou knihu s názvem „Out of Site/In Plain View” (Mimo místo/Na očích). Bude čerpat ze svých kurátorských zkušeností, zejména z Muzea moderního umění a Centra pro architekturu v New Yorku, aby naznačil význam vystavování architektury tváří v tvář výzvám současnosti, od globální klimatické krize po nárůst autoritářských útoků na veřejné mínění a svobodnou diskusi.
Barry Bergdoll je profesorem dějin umění na Kolumbijské univerzitě a v letech 2007 až 2013 působil jako hlavní kurátor oddělení architektury a designu v Muzeu moderního umění (MoMA) v New Yorku. Jako specialista na historii 19. a 20. století, zejména Francie a Německa, kurátoroval řadu výstav v MoMA, Kanadském centru pro architekturu, Musée d'Orsay a dalších místech, jako např. Mies In Berlin (2001), Bauhaus 1919–1933: Workshops for Modernity (2009–2010), Henri Labrouste: Structure Brought to Light (2013), Latin America in Construction: Architecture 1955–1980 (2015) a Frank Lloyd Wright at 150: Unpacking the Archive (2017). Je autorem a editorem řady publikací, včetně Emilio Ambasz: Curating a New Nature (2022), Marcel Breuer: Building Global Institutions (2017), Mies in Berlin (2001), European Architecture 1750–1890 (2001), Karl Friedrich Schinkel: An Architecture for Prussia (1994) a Léon Vaudoyer: Historicism in the Age of Industry (1994) a řady dalších. Je čestným členem Královského institutu britských architektů a newyorské pobočky AIA a působí jako předseda správní rady Centra pro architekturu v New Yorku.